Vojna policajtov

Ještě předtím, než Olivier Marchal usedl na režisérskou stoličku, musel během své předchozí policejní kariéry vidět mnoho zlého, protože jinak by nedokázal s dokonale vybroušenou syrovostí podat tento drsný příběh nekompromisního souboje policistů proti zločincům i mezi jimi samotnými. Formálně Válka policajtů jenom lehce naznačí styl starších francouzských i amerických kriminálek, aby následně pokračovala jako moderně vyprávěné dílo, ve kterém však Marchal přenechává místo ostrého střihu a rychlých kamerových nájezdů samotnému tempu, které se chvílemi řítí neskutečně zběsile, aby následně ubralo hlavně v druhé polovině, protože v ní přichází úplně jiná dějová nota, podle jejíhož pomaleji rytmizovaného taktu se řídí i hudba, která z dunivého samplu přejde k romanticky znějícím tónům klavíru a snad každý divák začne prosebně doufat v alespoň malý happy end, který by alespoň trochu svlažil jeho strhané smysly. Pod pevnou režisérovou rukou pak předvádějí Daniel Auteuil s Gérardem Depardieuem strhující výkony, z nichž hlavně druhý jmenovaný překvapí v netypicky záporné roli. Pokud je něco na Válce policajtů špatně, tak asi poněkud hrubě vytesaná psychologie postav v první části snímku, kde si důvody vzájemné nevraživoti mezi policisty musí divák trošku domýšlet, ale to je jenom nepatrný kaz na formálně i obsahově brilantním snímku, po kterém vám bude nevolno nejen z policie, ale i „z toho svinstva všude kolem“ jako takového. (03.08.2005)

Za úplně dokonalý a propracovaný film bych tohle neoznačoval, ale pro Olivera Marchala to je hodně slibný rozjezd kariéry na režisérském křesle. Je na tom vidět, že Marchal má spoustu zkušeností s policií, se zločinci a možná i s korupcí u policie a to všechno dokázal věrohodně převést do filmu. Obzvláště se mu povedlo vytvořit dokonalou syrovou atmosféru, která dýchá z každého kouta filmu a v podstatě udržuje stále v napětí a i když některý scény byly pro mě trošku nudný, tak převážná většina je opravdu geniálně natočená a někdy se až tají dech. Marchal si ještě do filmu vybral francouzský herecký hvězdy Daniela Auteuila a Gerarda Depardieua a hlavně Depardieu ve svý záporný a hodně zkažený roli vyniká, takže celkově je to víc než nadprůměrnej film a pro mě to jsou lepší 4* (17.09.2005)

Z Války policajtů (to je zase název, milý distributůrku) na člověka úplně dýchnou staré dobré časy, kdy se to před francouzskými filmovými kamerami hemžilo všemi těmi Gabiny, Ventury nebo Delony. Na jedné straně tu máme excelentní ústřední dvojici herců, chladně syrový příběh (který sice může dopadnout dobře, ale zrovna tak se může zvrhnout v tragická jatka) a nezáviděníhodně tísnivou atmosféru. Na stranu druhou je tady ale snaha režiséra a scénáristy(ů), udělat film "koukatelným" pro všechny, tedy i pro mladou generaci, a tak poklidné tempo narušují na můj vkus skoro až zbytečné akční vsuvky.... A za to, i když bych rád, pátou hvězdu nedám. Nicméně film je výborný. A obzvlášť před Depardieu(em) smekám. (04.12.2010)

Od režiséra Marchala už jsem viděl MR 73 (2008) a mám z obou filmů dost podobný dojmy. Vypadalo to nadějně, ale zůstalo to tak někde napůl cesty. Chybí tomu nějakej originální nápad, je to spíš taková přehlídka klišé. Lidi tady píšou, jak film působí pěkně staromilsky, což by mi vůbec nevadilo, ale já asi těm starejm filmům ze 70. let mám tendenci ledacos odpustit. Jenže tohle je relativně novej film a tady mi docela lezlo na nervy, když během přestřelek nikdo nedokáže z deseti metrů trefit ani vrata od stodoly. Největším kladem filmu je asi hlavní herecká dvojka. Daniel Auteuil zahrál toho poctivýho policajta ze starý školy skvěle a Gérard Depardieu jako záporák mu zdatně sekunduje. Jinak jsem na filmu nic mimořádnýho neobjevil. Zdejší vysoký hodnocení moc nechápu. 50% (05.10.2023)

Nádhera. Jako ze starých dobrých časů 60. a 70. let, kdy se ve filmech utkávaly silné charaktery představované Delonem, Belmondem, Venturou, Gabinem a dalšími. Pořádně drsná kriminálka bez zbytečných příkras, výbuchů, dopravců v oblecích. Olivier Marchal je zjevně s policejním prostředím dobře obeznámen, alespoň vidíme, že podobné prasárny se dějí všude. Není to sice dokonalé, ale jde o jeden z případů, kdy nějak neshledávám důvody něco vytýkat. Snad díky Marchalovi francouzská kriminálka zase ožije. (03.03.2006)