Naboso

Tenhle film mě dostal. Neobvykle romantická komedie s překrásným hereckým výkonem Johanny Wokalek. Její Leila byla zranitelná a nevinná malá holčička objevující poprvé opravdový svět, zakletá v těle devatenáctileté dívky. Někdo tu zmínil, že chemie mezi ní a Til Schweigerem nefungovala – s tím nemůžu ani trochu souhlasit. Leilino vyznání lásky k Nickovi na konci filmu se u mě zařadilo do mého žebříčku nejromantičtějších filmových momentů...“Tančili jsme. Koupili jsme si spolu lístky na autobus. Jedli jsme zmrzlinu. Spali jsme ve stejné posteli. Koukali jsme na měsíc. A slyšela jsem tlukot jeho srdce...“ (20.10.2008)

Pohodová německá komedie, která mi lehce připomněla mé oblíbené Klepání na nebeskou bránu. Hlavní hrdina (opět Til Schweiger) hodí celý svůj dosavadní a ne moc povedený život za hlavu a naopak se po hlavě vrhne do zachraňování jedné sympatické zbloudilé duše. Bohužel kvalit uvedeného filmu nedosahuje a nemá jeho lehkost. Hlavní představitelé byli sice sympaťáci, ale celkový děj byl hodně naivní. Některé situace byly až příliš neuvěřitelné a něco nebylo moc dobře vypointované. Jako oddechový film Naboso doporučit můžu, ale pro intenzivnější zážitek a pro bezstarostnou filmovou pohodu si raději Zaklepejte na nebeskou bránu. (07.07.2022)

Bonus: Zaplatím ti, když mi ho teď vyfoukneš...           Vypůjčit si z blázince pacientku a natočit s ní film byl geniální nápad. A primářka je fajn baba, že to filmařům dovolila, hned bych jí za to dal pusu, bréce staré... Docela dementní nápad ovšem byl tu bosou holku pustit na výlet s chlápkem, který je idiot a lúzr (a mě v té roli strašně vadil). Když to jediné smysluplné, co se mu v životě zatím podařilo dokázat, bylo udušení důstojníka gestapa vražením ruky v pěst hluboko do krku. A poté klidně obsadí sám sebe do role citlivého ztroskotance. Tak se nedivte, že jsem se o Leilu celý film strašně bál. A i když mám tolik rozumu, abych se do ní taky nezamiloval (ale bylo by to tak krásné...), rozhodně mi jí bylo moc líto. Obzvlášť když jsem věděl, že jednou to natáčení filmu stejně musí skončit a ona se bude muset vrátit zpátky do ústavu, ke své židli a svému pásku od županu. Škoda. Nejraději bych si zjistil adresu té léčebny a rozjel se za ní teď hned, abych jí aspoň dal pusu, byť jen mezerou mezi železnými tyčemi plotu ústavní zahrady. Ale protože jsem realista, neudělám to. Nechci jí tím ještě víc ublížit. Filmu bych kvůli ní dal i všech pět hvězd, ale jí by to stejně nijak nepomohlo. Ona by určitě jen natáhla ruku přes zamřížované okno a zkoušela ty hvězdičky vysadit zpátky na oblohu... (02.05.2013)

Chlapík, co bezcílně bloumá životem, dostane najednou pořádnou dávku zodpovědnosti v podobě neskutečně čisté/naivní dívky, o kterou se musí postarat. A oběma to jde k duhu. ___ Pohádkový film mdlé barevnosti o tom, jak se z žabáka stane princ, když potká tak neskutečně bezbranné stvoření, jakým by snad mohla být jen náhle dospělá Alenka z říše divů. ___ Krásné obrazy, sladce působící scény, ale je to pouze velká pohádka ze světa, který není náš a existuje bez vnějších vazeb s realitou jen v tomto filmu. (18.05.2016)

Příběh Naboso pojednává o muži, který střídá práci za prací a nikde nevydrží dlouho. Klopýtá svým životem až do chvíle, kdy ho zaměstnají v léčebně pro duševně choré. Odtud je ještě týž den vyhozen, ale než odchází, potká roztomilou a půvabnou Leilu. Tak začíná jejich společná pouť a zajímavé dobrodružství. Příjemná dramatická komedie z pera samotného Tila Schweigera, který se postaral skoro o celý tento snímek a musím uznat, že se tohoto režijního a scénárijního debutu zhostil nadmíru dobře. Není to sice žádný velkofilm a pecka, která vám vyrazí dech, ale pohladí vás na duši svou jemností. Til si vypomohl výbornou hudební kulisou a panoramatickými scénami, které nás měkkosrdcaté vždy chytí za levou chlopeň. 75% (05.12.2012)