Desatero přikázání
The Ten Commandments
The Ten Commandments
The Ten Commandments
Réžia:
Cecil B. DeMilleKamera:
Loyal GriggsHudba:
Elmer BernsteinHrajú:
Charlton Heston, Yul Brynner, Anne Baxter, Edward G. Robinson, Yvonne De Carlo, Debra Paget, John Derek, Cedric Hardwicke, Nina Foch, Martha Scott (viac)VOD (4)
Obsahy(2)
Historický, Oskarom ocenený film hollywoodského režiséra Cecila B. DeMillea vychádza z Knihy Exodus a popisuje príbehy Mojžiša. Dej sa začína v okamihu, keď sa malého dieťatka plávajúceho v košíku po rieke, ujíma faraónova dcéra, ktorá ho prijme za svoje. Vďaka tomu je vychovávaný a vzdelávaný v prepychu kráľovstva. Až neskôr v dospelosti zistí pravdu o svojom pôvode. Rozhodne sa pomôcť hebrejskému ľudu a vyslobodiť ho z otroctva. Vzbúri sa proti nevlastnému bratovi faraónovi a kňazom ovládajúcim Egypt. A vyvedie Izraelitov z Egypta. (TV Lux)
(viac)Videá (1)
Recenzie (140)
Pokud si něco představujete pod pojmem historický hollywoodský epos, tak to může být právě tento film. Ta náboženská problematika je tu celkem akcentována, ale je také celkem fajn, jak je to natočeno. Jsou zde velkolepé scény, některé trikově bohaté, i když to dnes už nevypadá tak dobře, ale celkově to k tomu sedí. Charlton Heston jako Mojžíš byl výborná volba. ()
Na svoju dobu úžasná, fantastická, dych berúca výprava, a to aj vrátane masových scén. Je vidno, že sa tu absolútne na ničom nešetrilo a všetko sa bralo vo veľkom. Vo svojej dobe to musela byť neskutočná veľkofilmárska pecka. To samé platí aj o kamere, ktorá podľa môjho názoru predstihla celú jednu generáciu, vôbec mi to neprišlo, že sa pozerám na 60-ročný film, v tomto smere to bolo naozaj geniálne zvládnuté filmárske remeslo. Z môjho pohľadu sa tam však až moc všetko blyšťalo a bolo idylicky krásne. Vôbec to nezachytilo zúfalstvo a atmosféru tej doby, ktoré tam malo byť, hlavne čo sa týka otrokov a ich driny. A na záver sa tam primiešalo už dosť patetizmu a naivity. Obaja herci však hrali ako z veľkej knihy, takže to nebolo až také hrozné. Môj obľúbenec je síce Heston, ale Yul Brynner sa mu svojou charizmou a výkonom minimálne vyrovnal. Celkovo slušný nadpriemer, hlavne vďaka vynikajúco zvládnutému filmárskemu remeslu a skvelému tandemu Heston-Brynner. 80/100 ()
Svého času celospolečenská událost. Brána v potaz inflace a vývoj měny, je ´Desatero přikázání´ se svými téměř 900 miliony tržby 5.nejnavštěvovanějším filmem v amer. kinech všech dob (mimochodem na prvních dvou místech je ´Sever proti jihu´ a ´Star Wars´). Bohužel klasik Cecil B.de Mille se asi zapomněl v němé éře. Celý film má jakousi statickou divadelní stylizaci, i při dlouhých scénách se kamera nehne ze stejného místa a nechává herce strojeně odříkávat dialogy, plné nepřirozeného patosu. Po téměř 4 hodinách projekce už tenhle strnulý patos a mizivá režijní invence, která by film trochu osvěžila, začíná být poměrně úmorná. Přesto dávám 4*, snad za tu auru starého svůdně megalomanského Hollywoodu, která celým filmem prostupuje. Ta přehršel špičkových studiových kulis a interiérů skoro až bere dech. A triky? Udělený Oscar za speciální efekty byl, myslím si, zasloužený. Animované zadní projekce, které vypadají velkolepě a vůbec ne nepatřičně (jako bylo v té době obvyklé) a triková sekvence pochodu přes Rudé moře je na svojí dobu naprosto úchvatná a ojedinělá (i dnes působí velmi sugestivně). Vizuální stránce opravdu nejde nic vytknout, ale i vzhledem k přemrštěné stopáži si tenhle epicky pojatý starozákonný „výlet“ podruhé už těžko zopakuji. ()
Jeden z vrcholů biblických velkofilmů aneb sandálů pro věřící. Rozpohybované biblické obrazy, které mají jediný účel - aby skrze ně bylo odříkáno to, co všichni už znají nazpaměť. Jednání postav a chování davů nemá podklad v uvěřitelné motivaci a logickém vývoji, ale v biblickém textu. Než aby režie předvedla nějaký zajímavý nápad, spoléhá na masy a monumentální scény a v pár momentech (např. smrt prvorozených) film doslova chcípne. Uznávám, že tyhle příběhy a pojetí mají v kultuře své místo, neboť křesťanům po staletí nestačilo k interpretaci pouhé slovo a především pro ně jsou takové filmy určeny. O téhle potřebě svědčí i fakt, že se jedná o režisérův vlastní remake stejnojmenného filmu z r. 1923. Ale pevně doufám, že i věřící se nad podobným způsobem interpretace budou jednou spíš usmívat. ()
Galéria (228)
Fotka © Paramount Pictures
Zaujímavosti (44)
- Cecil B. DeMille utrpel počas nakrúcania snímky takmer smrteľný infarkt, keď vyliezol v Egypte na 107 stupienkový rebrík na vrchol masívu Per Rameses. Proti príkazom doktorov a s pomocou svojej dcéry sa už po týždni vrátil k nakrúcaniu. (classic)
- První volbou režiséra pro postavu Mojžíše byl William Boyd. (Chatterer)
- Velbloudi byli domestikováni v sedmém století před Kristem. Ve filmu, situovaném do doby Mojíže, by se tak objevit neměli. (Hans.)
Súvisiace novinky
Spielberg a biblický velkofilm?
Už to trochu vypadá, že se studio Warner Bros. rozhodlo kompletně zfilmovat Bibli (a příběhy s ní souvisící). Nejdřív uvidíme epickou bitvu mezi archanděly v Alexem Proyasem režírovaném Paradise Lost… (viac)
Desatero přikázání se stalo během časů takovou mantrou mnoha věřících po celém světě a rovněž se stalo základem etiky a slušného chování budoucích generací nově vznikajících kultur. Dokonce jsem byl jednou mile překvapen, že jsem byl pozván na exkurzi jedné rómské garsonky, kde přebývalo necelých třicet obyvatel tohoto etnika. Při prohlídce na mně začali ze skříní vyskakovat nějací malí opičáci hulákajíc nějaké skřeky v jejich místním dialektu, pak přede mnou jeden pidlooký malý mužík spustil takzvanou měsíční chůzi a la Michael Jackson a já jsem chtěl pomalu, ale jistě vzít do zaječích. Ještě než jsem tak učinil, tak jsem si všiml na všudepřítomných seškrabaných stěnách viset mnoho plakátů všechmožných celebrit od Michaela Jacksona, Whitney Houston, Willa Smithe a mnoha dalších. Mezi těmito hvězdami americké pop kultury bylo i velké množství takzvaných božských relikvií, mezi nimiž bylo i naše vyobrazení Desatera přikázání, což mně mile překvapilo a hned jsem se chtěl zeptat našeho průvodce, proč mnoho občanů z jejich etnika končí v kriminálech kvůli nedodržování těchto morálních kodexů? Otázku jsem trochu přehodnotil a zeptal jsem, jestli místní domorodci. kteří žijí v místní jeskyni, kde to smrdí jako v pavilonu opic vědí, co je na těch deskách napsáno a jestli tomu rozumějí? Načež mi vzápětí bylo odpovězeno, že tuší, co je tam napsáno a že si o tom po večerech dlouze vyprávějí při svých každodenních posezeních u pika, kde jim přednášející vypráví jakousi legendu o nějakém muži, co vyvedl rómy do země zaslíbené a tam jim dal morální kodex, z nichž jedno z těch přikázání zní „Kdo nekrade, okrádá rodinu". Dál už jsem neposlouchal, jelikož mi začali slzet oči a tak jsem se šel nadýchat čerstvého vzduchu. V tomto nádherném americkém velkofilmu, který trval necelé čtyři hodiny, takže někteří diváci si během tohoto představení několikrát schrupli můžeme vidět jeden z nejznámějších příběhů Starého zákona, který společně s potopou Světa a příběhu o Adamovi a Evě zná snad každý průměrný občan, který chodil do budovy, která se nazývá škola. Na tomto snímku je zábavné pozorovat, jak v té době , kdy se natáčel byly speciální efekty teprve v zárodku a paradoxem je, že právě za speciální efekty dostal tento film jediného Oscara a to byl nominován celkem v sedmi kategoriích. Když pominu tyto speciální efekty a všudepřítomné divadelní kulisy, kde máte pocit, že se většina filmu natáčela ve studiu a že tam byl posléze přidán obraz do pozadí, což bohužel bylo ve většině případů vidět, tak to bylo obsahově a herecky velice vydařené divadlo při kterém jsme se nenudili a při kterém ty čtyři hodiny uběhli jako voda v krvavém Nilu. Herecky kromě tisíce komparzistů samozřejmě vynikal jeden ze sedmi statečných Yul Brynner a také návštěvník planety opic a velký zastánce a milovník zbraní Charlton Heston. Když člověk dokouká takovej film, tak si pak možná víc váží tý svobody a je rád, že nežije v nějaký tý porobě a otroctví, kdy nad ním stojí nějakej ten dráb a bičuje ho za špatně vykonanou práci. Ty doby se snad už nikdy nevrátí a my budeme vesele žít až do konce věků. Za příjemný kulturní zážitek dávám spravedlivých 90%. () (menej) (viac)