Nepohodlný

Postavit se drzosti "vyspělého" světa, který si osobuje právo cokoli si beztrestně vůči bezmocným dovolit, je aktivita hodná chvály. Přesto, že v počínání Tessy a hlavně jejího manžela, který je tak zaujat zahradničením, že nepostřehne, jak celé dny tráví čas jeho všetečná manželka, je mnoho naivního (např.otázky jsou kladeny sice správným lidem, ale ve špatnou dobu a na špatných místech, informace nemají jen špičky, ale i malé rybky, jen manžel ne), mě blaží pocit, že Meirelles nakalkuluje a nevyhrocuje na efekt, naopak cítím upřímnost a naléhavost. A pak ještě nelze nezmínit skvělou kameru a přesvědčivý výkon Ralpha Fiennese. (25.04.2006)

Společensko-kritické drama zasazené do prostředí subsaharské Afriky, kam bohaté země rády vyvážejí svůj odpad a své problémy. V zásadě nepovažuju filmový motiv za přehnaný, byť je nutné zdůraznit, že nasazovat oslí hlavu farmaceutickým firmám není vždy moudré. Výzkum nových léků je zatraceně nákladná a nejistá záležitost, takže např. široce rozšířené jánošíkovské představy o tom, že by společnosti své výrobky měly distribuovat nejlépe zdarma, by vedla ani ne tak k poklesu zisku (ten by si firmy zajistily jinak), jako spíš k zastavení vývoje nových léků. Pokud jde o obcházení přísných bezpečnostních opatření při výzkumu, na jejich omezení mají často zájem sami pacienti, aby se zkrátila doba čekání a pomoc přišla včas. Zatímco Ralph Fiennes je jako herecký chameleon ve své roli přesvědčivý a sledovat ho je místy opravdu radost, naráží Rachel Weisz na limity svých hereckých možností a chemie mezi manželským párem nefunguje podle mě tak, jak by měla. Mám problém i s chováním filmových hrdinů, např. závěrečný akt rezignace a pasivního čekání na popravu jaksi nedává smysl. Je to slušný film, ale o čtyřech hvězdičkách jsem ani jednou nezauvažoval. Kromě výše uvedeného by si film zasloužil i kritičtější střih - z těch 130 minut by šlo minimálně 15 snadno obětovat. Celkový dojem: 60 %. (26.01.2013)

Scénář: Jeffrey Caine .. Režisér Fernando Meirelles se po veleúspěšném Cidade de Deus přemístil z domovského kontinentu na ten černý a rozhodl se poukázat na jeden z mnoha tamějších problémů a trochu si přitom rýpnout do velký farmaceutických společností a jejich zdejší politiky. Oba snímky mají mnoho společného – ukazují realitu, která není rozhodně veselá, přesto mnohým ze západu připadá tak vzdálená, že se jich netýká. Nejen to. Dokonce se jí dá skvěle využít. Třeba jako lidské pokusné laboratoře. Kdy by svět byl bez těch pár nepohodlných, kteří proti těmto praktikám usilovně bojují... Snímku vévodí skvělí Ralph Fiennes a Rachel Weiss, naopak sílu ubírá trochu vláčné tempo a tím i délka. Naštěstí se jedná o opravdu dobře natočený thriller, který je režijně a vizuálně natolik poutavý a má co říct, že se mu slušně daří uhladit i tyto drobné trhliny. 75%. (30.03.2006)

Na prvý pohlad niečo podobné ako Mesto bohov, myslím žhavá téma nespravodlivosti a tretí svet. Lenže tu je Meirelles aj romantický, je subtílnejší a na príbehu dvoch ľudí sa snaží vyjadriť názor a kitiku k dalšej z mnohých píkladov arogantnosti nás západných polobohov a chudákov v treťom svete. Na vraždu nie je žiadne ospravedlnenie, ani v záujme vyššieho princípu. Som zvedavý, akým smerom sa pán režisér vyberie ďalej. Super obsadenie a (ne)prekvapivo depresívny záver. Meirelles je v dobrom slova zmysle nepohodlný režisér. (25.08.2009)

Smrtelně závažné téma, váha viny na ramenou na zisk orientované hrstky bezohledných (ne)lidí. Film sám o sobě, ač trefuje do černého, se táhne snaží se skrze emoce získat empatii k hlavnímu hrdinovi, nicméně takto příliš vláčné a natažené v naší zrychlené době (třebaže bohužel) nezaujme tak, jak by nejspíš mělo. Prostředí zkorumpované Afriky od horních pater sedících na židli nejnižší a nemocné vrstvy lidí... (09.09.2016)