Nepohodlný

Po Městě bohů, které jsem viděl ve stejný den musím uznat, že opět výborná režie, kamera a scénář, z filmařiny nemám moc co vytknout, Rachel je úžasná a Fiennes se také snaží, ale film je pro mne nezajímavý, moc mě neoslovil zdlouhavý příběh, který poukazuje na více globálních problémů, takže 3in1. Kvalitní drama o pvysoké politické hře po všem stránkách, ale ta délka, není stejně vyvážena kvalitou. (17.03.2008)

Společensko-kritické drama zasazené do prostředí subsaharské Afriky, kam bohaté země rády vyvážejí svůj odpad a své problémy. V zásadě nepovažuju filmový motiv za přehnaný, byť je nutné zdůraznit, že nasazovat oslí hlavu farmaceutickým firmám není vždy moudré. Výzkum nových léků je zatraceně nákladná a nejistá záležitost, takže např. široce rozšířené jánošíkovské představy o tom, že by společnosti své výrobky měly distribuovat nejlépe zdarma, by vedla ani ne tak k poklesu zisku (ten by si firmy zajistily jinak), jako spíš k zastavení vývoje nových léků. Pokud jde o obcházení přísných bezpečnostních opatření při výzkumu, na jejich omezení mají často zájem sami pacienti, aby se zkrátila doba čekání a pomoc přišla včas. Zatímco Ralph Fiennes je jako herecký chameleon ve své roli přesvědčivý a sledovat ho je místy opravdu radost, naráží Rachel Weisz na limity svých hereckých možností a chemie mezi manželským párem nefunguje podle mě tak, jak by měla. Mám problém i s chováním filmových hrdinů, např. závěrečný akt rezignace a pasivního čekání na popravu jaksi nedává smysl. Je to slušný film, ale o čtyřech hvězdičkách jsem ani jednou nezauvažoval. Kromě výše uvedeného by si film zasloužil i kritičtější střih - z těch 130 minut by šlo minimálně 15 snadno obětovat. Celkový dojem: 60 %. (26.01.2013)

Scénář: Jeffrey Caine .. Režisér Fernando Meirelles se po veleúspěšném Cidade de Deus přemístil z domovského kontinentu na ten černý a rozhodl se poukázat na jeden z mnoha tamějších problémů a trochu si přitom rýpnout do velký farmaceutických společností a jejich zdejší politiky. Oba snímky mají mnoho společného – ukazují realitu, která není rozhodně veselá, přesto mnohým ze západu připadá tak vzdálená, že se jich netýká. Nejen to. Dokonce se jí dá skvěle využít. Třeba jako lidské pokusné laboratoře. Kdy by svět byl bez těch pár nepohodlných, kteří proti těmto praktikám usilovně bojují... Snímku vévodí skvělí Ralph Fiennes a Rachel Weiss, naopak sílu ubírá trochu vláčné tempo a tím i délka. Naštěstí se jedná o opravdu dobře natočený thriller, který je režijně a vizuálně natolik poutavý a má co říct, že se mu slušně daří uhladit i tyto drobné trhliny. 75%. (30.03.2006)

I přes závažnost tématu se pro mě Nepohodlný stal zdlouhavým, nesdělným a nešokujícím čekáním na neuspokojivou satisfakci s neadresným poselstvím, pro lepší stravitelnost protýkaným bezradnou romantickou linkou, sestávající z prosluněných flashbackových úsměvů Rachel Weisz. Až znepokojivě zapomenutelné... (10.08.2013)

Ani slávni autori a vynikajúci herci to nemali s touto nepohodlnou témou jednoduché. Pre mňa bola kľúčovou scéna, keď sa Quaylovci rozhodujú, či odviezť troch Afričanov autom alebo ich nechať šľapať celú noc do 40 km vzdialeného domova. A keď odviezť, čo potom s ostatnými? A v tom vidím celý problém. Radi sa vozíme v autách, pohodlne bývame, pekne sa obliekame, dobre si papkáme a keď nás niečo zabolí máme poruke odskúšané lieky. Lenže tento spôsob života môže žiť iba pár percent z obyvateľstva planéty a ten zvyšok si to vždy nejakým spôsobom odskáče. Na to však neradi myslíme, neradi sa na to aj pozeráme a už vôbec nemáme chuť s tým niečo naozaj robiť. Za nedeľným rezňom nikto nechce vidieť svinstvá na bitúnkoch a za jemným kožuchom palicami umlátené tulenčatá. Nepohodlný je ale nepohodlným filmom iba čiastočne. Nepríjemnú tému rozriedili do divácky znesiteľnej podoby na takmer homeopatickú koncentráciu. Módne roztrasená kamera s príslušným hudobným doprovodom pôsobí cudzorodo. Ale za pozretie film rozhodne stojí. (07.08.2009)