Tajomstvo slov

Příběh dvou ztrápených duší, které se díky mnoha okolnostem našly v bludišti mezilidských vztahů. Hlavní postavy nejsou ploché ani bezduché loutky odříkávající naučený text. Byli to vlastně dva úplně obyčejní lidé, které můžeme dnes a denně potkávat na ulici. Nejvíce jim pomohlo, že spolu mohli mluvit o téměř obyčejných věcech, které pro ně měly ale zásadní charakter. Film vyžaduje velkou dávku pozornosti a čistou hlavu, aby mohl člověk přemýšlet o tom, co se před ním na obrazovce děje. Pak se možná i stane, že ta zmiňovaná deprese postihne i vás. (27.09.2012)

Nádherná dráma s veľkým D, založená na emóciami nabitých dialógoch. Sledujeme tu pomaly sa rozvíjajúci a krehký vzťah medzi dočasne oslepeným a zraneným pracovníkom vrtnej plošiny a mladou ženou, ktorá sa má počas jej vynútenej dovolenky o neho starať. Skvelý herecký koncert Sarah Polley, umocnený chladnou atmosférou samoty a ľadového mora. Moment, kedy si zranený, popálený a slepý pracovník uvedomí, že na svete existujú ľudia, ktorí aj keď sa navonok zdajú zdraví a snáď len trochu čudní alebo vzbudzujúci zvedavosť, sú na tom vo svojom vnútri omnoho horšie ako on so všetkými svojimi vonkajšími a duševnými boľačkami, a že práve jeden taký človek sedí vedľa neho, bol tak emočne mohutný, že trvalo hodnú chvíľu ho ako-tak stráviť. Je to filmový moment, ktorý si zaradím medzi TOP 10 najemotívnejších. Kto má rád pocitovo silné drámy s veľkým presahom a emočným nábojom, ktorý sa len tak rýchlo nevytratí, pretože v človeku ešte dlhú dobu rezonuje, tak si určite príde na svoje. 89/100 (23.07.2014)

Typicky drsný film. Tim Robbins hraje drsňáka, co má k slovům daleko, protože přišel o zrak a pro mě nepříliš známá herečka Sarah Polley to všecko odsere, protože se o něj má na odlehlém místě na Zemi starat a zatahá do toho city. Hodinu tu pak blafaj o samých negativních věcech, že se na to těžko kouká až Vám z toho na konci utrhnou všecky bulvy údivem. Tajemství slov bych vyjádřil jedním slovem: deprese. (28.11.2010)

Plné typicky evropských trademarků. Úsporná minimalistická režie, málo hudby, v podstatě ryzí konverzačka v syrovém industriálním prostředí vrtné plošiny. Plné neurčitých pohledů na oceán a hutných myšlenek/názorů/postojů. Bohužel bez drajvu a s poměrně malou katarzí, kterou bych u filmu takovéhoto ražení očekával. Sarah Polley fantastická. (03.09.2015)

Po depresivně laděném komorním snímku Můj život beze mne přichází od stejné autorky křehká story o mladé, "neslyšící" dívce, která nechodí do společnosti (protože nemá s kým a ani za nikým) a která impulzivně přijímá nabídku ošetřovatelky na ropné plošině. Kdesi u břehů severního Irska se tak ujímá popáleného muže, který na čas přišel o zrak, navždy pak o přítele. Deprimovaná dvojice tak postupně odhazuje bariéry, žádný kýč však nečekejte. Psychologický laděný film až příliš brnká na posmutnělou strunu, až celý jakoby přestal dýchat. Naprosto uzavřená a nesdílná hrdinka si navíc říká o to, že o ní přestanete jevit zájem. Zbytečně tak jde proti divákovi, který sice jednoznačně ocení vynikající výkony Sarah Polley a (překvapivě obsazeného) Tima Robbinse, naopak ale bude litovat, že s poutem, které oba ztroskotance obklíčilo, šlo pracovat o poznání lépe!! Navíc jakoby se čas zastavoval a sama režisérka nevěděla, jak ho rozběhnout. Celé je to u mě s několika povzdechy.. (19.02.2008)