Oliver Twist

Dost možná můj nejoblíbenější dobový film, který jsem viděla už na základce v kině - tenkrát jsem byla snad jediná, která jej uměla docenit. A dnes si ho cením ještě víc. Film je těžkým příběhem chlapce, kterému život neustále házel klacky pod nohy, ale nakonec našel své štěstí. Po shlédnutí si říkám, že ta dnešní doba není zase až tak špatná. Lidé nevisí za každou "hloupost", děti si více hýčkáme, v sirotčincích se neotročí, ulice nejsou tak špinavé, smradlavé, hygiena je také na lepší úrovni. Co mě ale zamrzelo, byl "umělý" Londýn. Daleko lépe by udělali, kdyby točili ve skutečném Londýně, ne studiích v Praze. Taktéž mě ještě jako menší výtka napadá nevýrazný a trochu prkenný hlavní hrdina, ale dá se to přehlédnout. Film snad každého chytne za srdce, navíc je podložený nádhernou hudbou. (22.02.2014)

Knížku jsem nečetl, tak nevím jak ta je podrobná, ale z filmu jsem měl neustálý dojem, že se jedná o rychlého stručného průvodce knihou Oliver Twist. Zejména se to projevuje v nepropracovanosti a nepochopitelnosti jednotlivých postav. Jejich motivy jsou neznámé, jejich činy špatně pochopitelné. Zvolnění tempa filmu a větší důraz na psychologii (včetně té hlavní, která žádnou ani nemá) by filmu prospěl. Jinak film vypadá vizuálně dobře, i když i přes vysoký rozpočet vypadá jako by se vše odehrávalo na jediné ulici . Herecké výkony dětí jsou hodně dobré, ale nejvíce to s rolí vyhál Ben Kingsley, který stvořil opravud démonickou postavu a scény s ním jsou to nejlepší, co film nabízí. Až někdy ale budu mít chuť na tuto klasiku, raději dám přednost verzi Davida Leana. (10.04.2013)

Tusil som, ze Roman Polanski vdaka svojim rozpravacskym schopnostiam dokaze z Olivera Twista vytvorit putavy film. A tak sa aj stalo. V prvom rade som rad, ze do role Fagina tvorcovia obuli prave Kingsleyho, idealna volba. Pacil sa mi aj maly Oliver v podani Barneyho Clarka, chalan ked bude chciet caka ho prijemna buducnost, uvidime. Celych 130 minut som sa nadmieru dobre bavil. Styri ako vino. (31.12.2007)

Roman Polanski se pokusil zachovat charakteristické znaky Dickensových románů vycházejících na pokračování, takže i jeho film se nejdříve věnuje několika pro samotnou zápletku podružným epizodám, které končí de facto otevřeně (přesunem hlavního hrdiny někam jinam) a postupně konstruují obraz nevinného hrdiny zmítaného osudem. Komplexně rozvíjený narativ tak začíná až kolem čtyřicáté minuty s příchodem do Londýna, kdy se film dostává na nový začátek a divák se může konečně začít orientovat v prostoru, v čase a v postavách. Na jejich spletitých vztazích je film postaven a všechny jsou ve skutečnosti mnohem důležitější než sám hrdina, který svůj osud není schopen ovlivňovat, ale je jím sám zmítán. Vzhledem k předchozím Polanského hrdinům, kteří se vždycky snažili změnit svůj osud, Oliver Twist je zajímavým popřením hlavní postavy ve vztahu ke zdánlivě vedlejším persónám kolem, jejichž spletitými vztahy je Oliver vlastně průvodcem. Nedokáže ovlivnit svůj osud (když se o to pokusí, je postřelen), ale radikálně ovlivňuje osudy všech ostatních a nutí je dělat fatalická rozhodnutí, která s sebou většinou nesou tragické důsledky (vražda, šílenství, oběšení), ačkoliv dosud žili v poměrně klidném stavu bez konfliktů. Oliver Twist představuje především katalyzátor událostí, hitchcockovského „McGuffina“. Přes všechnu pasivitu a naivitu budí malý Oliver Twist diváckou spoluúčast, především skrze bezmocnost a nespravedlnost: neustálé křivdy, kterých se Oliverovi pořád dostává, když do jeho nevinné (chtělo by se říci prázdné) mysli padouchové vkládají vlastní uvažování. Křivdy, bezmoc a nesmyslné přívaly násilí jsou tu prezentovány jako nedílná součást života, před níž nelze utéct. Nádherně natočený film navíc vsugerovává podobně intenzivní pocit identifikace s prostorem, jaký Polanski vytvořil v Pianistovi. Evidentními digitálními triky nezploštělý Londýn (postavený v Praze) podobně jako v Pianistovi žije se svými postavami a kopíruje jejich momentální rozpoložení. (30.06.2010)

Po pár shlédnutích musím říct, že tahle adaptace sice není špatná, ale příběh je odvyprávěn tak nějak studeně, bez zájmu o ostatní postavy a celé prostředí a dobu. Když si porovnám Kingsleyho Fagina s Faginem G. C. Scotta v tomto podle mě nejlepším zpracování, druhý u mě vyhrává, a to právě díky mnohem většímu prostoru. Pohled Polanského filmu je velmi úzký, jeho středobodem je Oliverova touha po svobodě, takové té dnešní imaginární, ve které mu pár lidí pomáhá, protože to mají ve scénáři (Nancy). Škoda, čekal jsem víc. (03.07.2006)