Obsahy(2)
Vánoce jsou tradičně nazývány svátky štědrosti, pohody a míru. Zajistit slavnostní stůl, opatřit dárky a vyřešit, kdo bude pozván k štědrovečerní večeři – to vše bývá předmětem vzrušených debat v mnoha domácnostech. Pojďme se společně podívat na televizní komedii, kde je v patřičné nadsázce vykreslena svérázná atmosféra těchto chvil. Vše začíná v předvánoční době, kdy ožije starý spor mezi rodiči (I. Janžurová a V. Menšík), který vznikl před dvaceti lety, když se manželova matka špatně vyjádřila o nastávající snaše. Od té doby rodinka vždy trávila Vánoce u ženiny matky v Sedlčanech. To však chce letos otec změnit. Zamýšlí pobýt na Vánoce u své matky v Rokycanech. O tom ale manželka nechce slyšet ani slovo. Urážka od tchyně se neodpouští ani po letech, a navíc se přece pojede opět k její matce! A tak na řadu přijdou staré křivdy. Do hádek se zapojuje i dospělý syn (V. Dlouhý), který nakonec svízelnou situaci „ke komu na Vánoce“ vyřeší… (Česká televize)
(viac)Recenzie (97)
Představte si u této inscenace tragickou hudbu plnou smyčců a protáhlých basových linek. Zkuste si komediální herce zaměnit za ty dramatické. Jaké to je? Smutné, jedna velká manželská hádka, viďte? I proto jsem si to osobně do komedií nezařadil protože mi na tom nepřišlo nic zábavného, spíše naopak. Nadsázku a absurditu chápu, bavit jsem se přesto nedokázal. *** ()
Tak takhle nějak si představuju televizní jednohubku pro běžného diváka. Manželé zahráni naprosto uvěřitelně, jedna hláška za druhou. 40minut příjemné zábavy a přitom natočené za pár kaček v kulisách dva plus káká.Kam se hrabou všechny díly růžových ordinací a jak je proti tomu do očí bijící koncentrace trapnosti v seriálu typu Ulice a spol. Bohužel, byť žena, musím se pokorně ztotožnit i s touto Menšíkovou hláškou: "ženský jsou příjemný, ale přeci jenom tady v tý signální soustavě mají nějaký zádrhel..že když nemaj argument tak plácnou co plácnou,ale pak to plácaj tolikrát, že už tomu věřej samy, že už to je pravda"...ano a tak to přesně probíhá i u nás doma:) ()
Nesmírně lidská, zábavná a především zcela přirozená komedie o manželích (úžasní Menšík i Janžurová), kteří se nemohou dohodnout, zda na Vánoce pojedou ke svým maminkám v Sedlčanech (Janžurová) nebo Rokycanech (Menšík). Oběma sekunduje už tehdy výborný Vladimír Dlouhý. Na krátké ploše se odehrává úžasný herecký koncert dvou hereckých veličin a divák se bude nesmírně dobře bavit. Hudba: Jiří Malásek & Jiří Bažant ()
Na úrovni divadelního minimalismu se ve třech řeší "nesmrtelnost brouka", Sedlčany a Rokycany. Václav Hudeček není František Filip, aby nijakou zápletku dokázal bravurně obalit okolní "kůrčičkou". Navíc je na jeho režijním přístupu znát divadelní režírování, kterému se ve své kariéře často věnoval. Zde se všechno rozpadá na ustavičné ječení po sobě, až je vám ta rodina nepříjemná a o to hůř, že její členy nehrají žádní zelenáči - ale Vladimír Menšík, Iva Janžurová a Vladimír Dlouhý. Postupné přecházení a prostřídání všech místností v bytě nikam nevede, ale jen se tím natahuje stopáž, u které je i ta třičtvrtěhodina moc. Jako pódiový skeč by to třeba v dobách minulých mohlo fungovat, protože herci bez problému své party uhrají, ale jako televizní inscenace, je to přebujelé afektem socialistických rodin. Dneska by se řešilo, jestli jde wi-fi po celém bytě, jestli "dotykáč" bude mít v Rokycanech signál, nebo jestli tu cestu nepostnout na "Fejs". Tohle už je sto let za lidoopi, navíc po ruce nebyl Franta Filip, ale rutinér Vašek Hudeček, který ten styl chabě napodoboval, ale nepřišel s ničím svým, respektive originálním. Z toho neustálého rodinného opanování a dohadování by mě za chvíli jeblo. Nebavil jsem se ani vteřinu. Chyběl začátek, prostředek uřvaná hovadina, konec nijaký. Jedním slovem otřesné. 20% ()
"....já věšení záclon sice nenávidím, ale protože tě mám, maminko, rád, tak ti je pověsim" říká Vladimír Menšík a Iva Janžurová na to: "kdybys mě měl rád, tak mi je pověsíš rád a nebudeš vůbec mluvit o tom, že to děláš nerad". A syn, Vladimír Dlouhý na to: "to neni pravda, mami, protože tím, že to dělá nerad a přesto to udělá, vlastně dokazuje, jak tě má rád". A opět matka, Iva Janžurová: "No počkej, mně tvoje pleny taky nevoněly a prala jsem je ráda, protože jsem tě měla ráda, nebo chceš říct, že jsem tě ráda neměla právě proto, že jsem to dělala ráda?" A syn: "no, kdybys je prala nerada-ráda, tak o to by to bylo cenější, protože........... ". Manželská logika dohnaná ad absurdum ve scénáři Miroslava Plzáka a ve skvostném hereckém obsazení. ()
Reklama