Putovanie tučniakov

Pri sledovaní hyperdrsných podmienok, v ktorých tučniaky žijú a ich až absurdne náročného rozmnožovania som si hovoril, že je vôbec zázrak, že sa dožili dneška. Úctyhodné dielo o úctyhodných tvoroch s čarokrásnou hudbou, skazený trochu poetickými monológmi a možno trochu nudiaci nehostinnou jednotvárnosťou prostredia. (23.04.2014)

Miluju tučňáky! Některé scény se mi nezapomenutelně vryly do paměti. Hlavně si nenechte zkazit zážitek debilním komentářem. Podle některých lidí prý obtloustlý tučňák neztělesňuje pravý půvab Linuxu, což ovšem znamená, že nikdy neviděli rozzuřeného tučňáka, který se na ně řítí rychlostí přes 100 mil za hodinu. Jinak by si dávali větší pozor na to, co o něm říkají. Linus Torvalds (03.06.2008)

Velice dobrý dokument, kde je hodně opravdu silných momentů. Sice se k vám občas začne vkrádat nuda, ale naštěstí ji vždycky něco odstraní. Největším plusem filmu jsou malá tučňáčata, protože jsou fakt roztomilá a prostě bezva. Naopak s čím tvůrci nezabodovali je to trapný namluvení, to je fakt síla a tolik debilních keců v jednom filmu jsem už dlouho neslyšel. Zvlášť u tučňáků je toho fakt škoda, protože s komentářem Alfreda Strejčka nebo jiných by to určitě bylo za 5*. (27.10.2005)

Záběry sněhové pustiny a ledového oceánu byly krásné, tučňáci jsou fajn a jejich putování přímo neskutečné. Přesto jsem se místy vcelku nudil. Pohledy na sníh, neustále čapající tučňáci a dlouhé čekání na „léto“ a potravu časem omrzí. Navíc tučňáci pro mě nejsou až tak atraktivní (a především akční) jako medvědi. Proč srovnání zrovna s medvědy? Tenhle snímek mi formou připomínal právě snímek Medvědi. Také komentář a doprovodná hudba nebyla nic moc. K tomu chybělo i odlehčení a naopak se příliš často ukazovaly dramatické momenty, které se mi na rodinný film nehodí (sledováno s dcerkou). Proto, při vší úctě k tučňákům, dostane jejich putování jen tři hvězdy. (11.10.2019)

Platí to isté, čo pri Putovaní vtákov. Dokument je to krásny, nádherná príroda, úchvatné zábery tučniakov, ktoré sú občas omnoho roztomilejšie, ako by som si ich zblízka predstavoval. Lenže mne viac vyhovujú klasické, televízne dokumenty, ktoré nepresiahnu dĺžku pol hodiny. Tá, takmer trojnásobná, je pri absencii skutočného deja trochu ubíjajúca. Sústreďujeme sa na jeden pár a ich špuntíka, čo už náznakom deja je, ale jednoducho tento typ filmov, určených pre kiná, nie je môj šálok kávy. (01.01.2013)