Putovanie tučniakov

„Odvtedy tu my tučniaky držíme stráž. Toto je sága nášho rodu.“ Napriek určitej nude (neviem si pomôcť, zabite ma) čarovné čierno-biele putovanie. Od úvodných titulkov s malebnou hudbou som tušil, že sa nemusím báť dabingu tučniakov (šialený ale fungujúci a originálny nápad, dole klobúk) a nasledujúce minúty ma v tom uistili. Čoraz viac som sa vnáral do obdivuhodného a nedoceneného sveta bojovných tučniakov (a to ich nepokladám za nijako zvlášť fascinujúce ani nijako inak zaujímavé zvieratá). Nie je to dokument, nie je to normálny celovečerný film, je to niečo skoro úplne nové (hoci nie revolučné) a radšej ani nechcem vedieť, ako sa nakrúcalo. Viac na mojom ex-blogu: http://ivokucera.blog.sme.sk/c/189861/Putovanie-tucniakov-80.html. (07.04.2009)

Hodně se tu kritizuje to, že jsou tučňáci ,,nadabovaní"- Prý je to infantilní a tak dále. Nevím. Když jsem byl na Putování v kině, byl jsem tam (kromě rodičů) jediná osoba nad deset let. A ty malé děti by ,,pouhý" obraz doplněný hudbou asi nebavil. Navíc ty komentáře nejsou tak infantilní, jak jsem čekal (tentokrát žádné ,,Ahoj děti, já jsem malý tučňáček a tohle je moje maminka!") a místy je to i docela vtipné, např. když dospělí tučňáci odcházejí shánět potravu a malý tučňáček přemítá: ,,Moji rodiče mají dvě strany. Když jsou černí, tak je to špatné. Mají hlad a odcházejí pryč. Když jsou ale bílí, je to dobré. Vracejí se." K nádherným záběrům přírody se přidá nádherná hudba a pár scén, které doslova rvou srdce (umrznutí mláďat, tuleni...) a vznikne nejlepší dokument o přírodě od Mikrokosmu... (14.02.2007)

Pěkný dokumentární snímek z prostředí syrové a lidskou rukou nedotčené Antarktidy se zaměřuje na ekologii a etologii tučňáků císařských v době jejich zásnub a rozmnožování. Pro své mladé musí rodiče trpět, podnikat nebezpečné a vysilující cesty za potravou, kde se buď stanou článkem potravního řetězce a skončí v čelistech tuleně leopardího nebo naopak uspějí a dokáží přinést pro své čerstvě vylíhlé mládě zásoby potravy. Snímku bych vytknul na dokument příliš dlouhou stopáž, pravděpodobně by šlo dobrých patnáct dvacet minut vypustit. Jinak se mi pohled do života těchto zvířat líbil, protože jsem se dozvěděl spoustu nových věcí, které navíc obaloval příjemný hlas zpěvačky Emilie Simon. 127,5 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (24.02.2007)

Tučňáci jsou roztomilá stvoření, proto jsem se na tento dokument docela těšila. A lákalo mě to i díky celkem příznivým ohlasům. Trochu netradiční zpracování, ale musím říct, že nebylo na škodu. Ba právě naopak. Některé scénky mě i rozesmály, některé trochu rozesmutnily... Délka na dokument tak akorát. Ve sledování dokumentů se moc nevyžívám, takže i když jsou tučňáci super, bylo to tak akorát. Pěkné zpracování nenásilným způsobem dokáže poučit a ukázat život těchto obyvatel Antarktidy. (05.05.2013)

Z formy tohoto dokumentu trochu čiší snaha hrát na city s pomocí podivných, téměř pohádkově výpravných komentářů, které se mi místy nelíbily a přišlo mi, že paradoxně srážely "velikost" a neuvěřitelnost celého toho reálného příběhu tučňáků - strastiplné a těžké putování za rozmnožováním, které každým rokem podstupují na Jižním pólu. Mnohem raději bych byla, kdyby komentáře byly klasicky dokumentární. Není přece třeba diváka dojímat slovy, když to, co se odehrává, je samo o sobě dojemné. Když ale odhlédnu od doprovodného slova, které bylo zkrátka trochu nešťastně koncipované, musím uznat, že se jedná o výborný a velmi cenný dokument. Jen ta představa, jak muselo být náročně tohle všechno zaznamenat... Navíc, co si budeme povídat, tučňáci jsou sami o sobě úžasná a roztomilá zvířata. A když jsem viděla, čím si skrze svůj zvířecí instinkt každým rokem procházejí, musím říct, že k nim najednou cítím i jakousi úctu. Jsem ráda, že existuje dokument, který zaznamenává právě tohle. Za to vše přidávám hvězdičku navíc, protože to je ostatně na tomto dokumentu to podstatné, nehledě na formu doprovodného slova, které bohužel táhne výslednou kvalitu dolů. ~(3,7★)~ (23.08.2019)