Putovanie tučniakov

Tento dokumentární snímek má pro mě propastný rozdíl v jeho dvou verzích - ta francouzská verze s hudbou Emilie Simon (tuhle verzi jsem viděl v kině) mi moc neseděla. Ovšem americká verze (i když mě svrbí prsty psát, že něco amerického přebilo něco francouzského) s hlasem Morgana Freemana a nesmírně citlivou hudbou Alexe Wurmana (která tam pasuje jak tučňák na Antarktidu) učinila teprve z tohoto snímku ten pravý požitek. Okamžitě to vystřelilo soundtrack Alexe Wurmana do mých TOP soundtracků. (26.04.2010)

Veľmi pekný dokument, dobré zábery striedajú úchvatné zábery a stále dookola. Putovanie vtákov sa mi páčilo oveľa viac. Trošku mi vadilo nadabovanie tučniakov. V kľude to mohlo ostať bez slov, len s nádhernou hudbou. Každopádne treba vidieť dokumenty takéhoto typu teda umelecké dokumenty a Putovanie tučniakov nieje žiadnou výnimkou. 80% (16.10.2007)

Takový normální dokument, který se snaží hrát si na víc než ve skutečnosti je - pár tisíc metrů záběrů z mrazivého pólu a už se nám na něj vrhají experti z postprodukce: stále stejné záběry tučňáků jsou jednou podbarveny kabaretní hudbou, aby nějaký ten spadnuvší tučňák vypadal srandovně, potom rychlé dynamické stříhání z tučňáka na tučňáka navodí akci a napětí a pomalá smyčcová hudba naopak vzbudí lítost nad jiným spadnuvším tučňákem, ještě přidejme jedoduchou zápletku, kterou rozvineme díky voice-overovému komentáři a máme tu dokument, který vás tu hodinu a půl dokonce i zabaví. (17.04.2007)

Upřímně francouzský film příliš nevyhledávám, ale musím uznat, že v umění vytvořit z obyčejného přírodovědného dokumentu flák na velké plátno, zašli Frantíci ze všech nejdále a těžko by hledali konkurenci (k tomu se samozřejmě váže i slušná dávka pathosu). Garantuji každému pochybovači, že po shlédnutí Putování bude tučňáky bezmezně obdivovat a žasnout nad jejich odhodláním - příroda je ostatně plná podobných zázraků, stačí jen mít otevřené oči. Pouze si nejsem jist, jestli bude divák stejně nadšený i z roztomile vlezlého komentáře, který film provází (viz. zmiňovaný pathos)... ;) (08.06.2008)

Putování tučňáků. Námluvy tučňáků. Páření tučňáků. Informace o životě tučňáků. Hladovění tučňáků. Snesení vejce a další hladovění tučňáků. Další putování tučňáků. Výchova mláděte tučňáků. Další putování tučňáků. Možná to je podivné, ale nemám proti tučňákům vůbec nic, přestože jsem viděl tenhle film. Za něj totiž nemůžou tučňáci, ale tvůrci. Jenže forma dokumentu je strašlivá. A tím nemyslím jen přepoetizovanou vizuální stránku nebo hudbu. Ten pseudosmyšlenej příběh, do kterýho tučňáci ještě i občas mluví, to je trapárna na entou. A pak taky, že je to delší aspoň o hodinu přes únosnou míru. Záběry jsou sice efektní, ale je jich příliš mnoho a na jedno brdo. Tohle je můj zevrubný popis celého příběhu: sníh, tučňák, sníh, sníh, tučňák, sníh, tučňák, sníh, tučňák, sníh, tučňák, sníh, sníh, tučňák, sníh, tučňák, sníh, tučňák, led, tučňák, sníh, sníh, sníh, nějaká akce (tučňák stoupl na led a spadl do sněhu), tučňák, sníh, led. Kdyby to pojali jako normální, co nejobjektivnější dokument a hodně omezili ty "umělecký" záběry a smazali to trapný zasazení do příběhu (Budu vám vyprávět příběh Viliama Tučňáka. Historikové řeknou, že jsem lhář, ale...), tak by to byl výtečnej dokument. Ale takhle je to nudná a trapná slátanina, kterou zvládnou jenom nejtvrdší povahy a to ještě po celkové lobotomii či alkoholizaci mozku. Nejsem co se týká dokumentů nijak přehnaně konzervativní, ale co je moc, to je moc. A tohle je přesmoc. (04.10.2006)