Putovanie tučniakov

Příroda dokáže být stejně krásná jako krutá. Toto omleté, avšak pravdivé klišé nám dokument Luca Jacqueta představuje v tak nádherném provedení až se tají dech. Musím říct, že pokaždé, když mám depku, nejraději bych na Antarktidě žila, tam totiž funguje úplně jiný žebříček hodnot, člověk jako by byl blíže přírodě, ale hlavně tolikrát hledanému nadpozemskému ráji - ticho, klid, led, vítr, polární záře. Tady zbývá poslední nedotčený kout země, tady se lze ukrýt před člověkem. O to víc pak zamrzí, jak to ten člověčí komentář tučňákům kazil. Tady by snad nebylo potřeba jediného slova, celá nepopsatelná krása filmu by v tichu přerušovaném jen zvuky přírody ještě více vynikla. (09.11.2005)

Nádherné záběry na jednoho z nejroztomilejších tvorů, jaký kdy "ťapal" po matičce Zemi, jsou bez pochyby dechberoucí a úžasné (stejně jako každičký kout Antarktidy), ale ruku na srdce - co má tohle vlastně být? Dokument? Ehm. Problém je, že Putování tučňáků, na rozdíl od tučňáků samotných, zamrzlo někde deset kilometrů před koncem své cesty. Bohužel je z každého místa patrný strach filmařů ukázat krutost přírody naplno. Od začátku do konce je nám mazán med kolem huby - a když už nám je přece jen sdělena nějaká ta tragická část tučňáčího života, tak jen pomocí malé zmínky, většinou bez záběrů a stylem "jo, jen tak mimochodem...". To snímku ubírá punc dokumentarity a opravdovosti. Je to škoda, ale zase budou větší tržby... PS: Jinak jde ale samozřejmě o do posledního záběru skvostný dokument, který ovšem bohužel není tak docela dokumentem. [květen 2006] (22.05.2006)

Skladám poklonu tvorcom dokumentu, ktorí museli mnoho mesiacov stráviť v mrazivom počasí Južného pólu, aby nám priblížili tak neuveriteľné, citlivé i kruté divadlo prírody, akým putovanie a narodenie tučniakov bezpochyby je. Po vizuálnej stránke je to naozaj pastva pre oči, hudba taktiež výborne ladí s filmom, len škoda toho hovoreného slova, ktoré je niekedy až veľmi detinské. Tučniaci sú naozaj fascinujúci živočíšny druh. Mať tak aspoň kúsok ich vytrvalosti... :-) (03.11.2008)

Týmto chcem tvorcom veľmi poďakovať za najkrajší dokument aký som kedy videl. Prekrásna príroda, úžasná kamera a hudba. Tí krásni tackajúci sa tučniačikovia ma doslova pohltili a očarili, takisto ako aj ich zmysel pre orientáciu, spoločenskosť, cit, starostlivosť a vernosť. Naopak, čo ma zarazilo, že o nich bežný človek takmer nič nevie, v akých ťažkých podmienkach žijú a čo všetko musia prekonať len aby vychovali malé tučniatko a veľa iných vecí. 90%. (20.07.2006)

My, tučniaci, tu držíme stráž. Toto je sága nášho rodu. –––– Tento romanticko-poetický pohľad na život tučniakov mi akosi nesadol. Pritom takmer rovnaký film s rovnakými zábermi a príhodami som už videl, ale vtedy bol s normálnym nedetinským komentárom. Tu viacero dôležitých udalostí chýba a aj bez toho sa z citových vyznaní divák veľa nedozvie. (25.12.2018)