Mechanik zabiják

Pred pár dňami som náhodou videl záver filmu a mal som pocit, že by som zniesol aj to, čo mu predchádzalo. Dostalo sa mi hlúpučkého naivného filmu s množstvom fráz, okázalého "tvrďáctva", okázalosti, absencie logiky a ďalších neodpustiteľných a odpudzujúcich chýb, takže tri hviezdičky dávam iba preto, že som premeškal úvodných nemých 15 minút. Aj keď nemám najmenšiu chuť sa k tomuto filmu vrátiť. A pokiaľ niekto tvrdí, že ide o jednu z najlepších úloh Charlesa Bronsona, určite nevidel Sedem statočných, ani Vtedy na Západe. (22.08.2016)

Kdo s čím zachází, tím i schází. Ne, že bych byl vysazený na akční snímky, ale pokud má akční snímek i smysluplný scénář a navíc mého oblíbence v hlavní roli, to tedy prostě musím vidět. Obzvláště, když je snímek ze starých dobrých časů, kdy film byl ještě k divákovu nosu citlivější než dnes (rozuměj: "netahal tolik za nos"). I ten konec je nečekaný a divákovi přináší jakousi kompenzaci za těsně předcházející děj. :-) Víc neprozradím. (16.11.2008)

Jeden z nejlepších akčních filmů Charlese Bronsona. Velkým překvapením je dost dobrý scénář i propracovanost příběhu a výborný konec. Bronson je ve výborné herecké formě, režie kvalitní, akční scény věrohodné, skvělá atmosféra i hudební doprovod je povedený. Ve výsledku tedy nejlepší film Michaela Winnera a jeden z nejlepších akčních filmů 70. let, jednoznačně tedy za 5*. (09.08.2010)

Asi žádný z hitman filmů neměl pro mě takovouhle až reálnou atmosféru (70s jsou holt 70s). Moc se toho nenamluví, děj plyne pomalu, ale skoro vůbec to nenudí, což jsem byl docela překvapený. Bronsonovi role sedne jak ušitá. Styl prvního a druhého Přání smrt je tu už hodně cítit. Winner tohle umí. A závěr je prostě jen taková lahodná sarkastická tečka na konec. -"You always have to be dead sure. Dead sure or dead." (16.03.2009)

Drsný, raně sedmdesátkový thriller s drsným, pomalu umírajícím Bronsonem, používajícím odstřelovací pušky, výbušniny, pistole, brokovnice a na závěr i buldozer. Vcelku fajn zabijácký kousek ze staré školy, který na čtyři hvězdičky povýšila zejména vtipná scéna se sebevražedkyní někdy ve čtvrtině filmu. Po westernu Lawman (1971), dvou Přáních smrti (1974, 1985), chandlerovce Hluboký spánek (1978 - tu jsem za komančů viděl v kině tuším dokonce dvakrát) a satanském, hvězdně obsazeném horroru Sentinel (1977), můj šestý Michael Winner. A všechno to stálo za to. (12.12.2021)