Restart

Už v Restartu se ukázalo, že režisér Julius Ševčík má obrovský talent, který později zúročil v Normalu. Jeho filmy jsou velmi nevšední, i když v případě Restartu by to chtělo trochu doladit scénář, neboť dějová zápletka je banální a nepřekvapivá. Jenže to zpracování! Je to i tím, že si Ševčík k sobě zve talentované mladé lidi ze zahraničí (v případě Restartu z Finska), kteří nejsou ovlivněni mainstreamovou českou produkcí. Díky tomu Restart vypadá mladě a dravě, kašle na inscenačnost televizních "hluboce lidských komediálních dramat", které se omylem dostanou do kina. Restart takový není. Ševčík s finským kameramanem se nebojí experimentovat, kamera je famózní, používá různé barevné filtry a vizuálně je to vůbec pastva pro oči. Hudba Filipa Míška je svěží a neotřelá. Celé je to zkrátka cool a důkaz, že film s neoriginální zápletkou lze natočit moderně, dynamicky, nepodbízivě. Vše je viděno očima hlavní hrdinky, jejíž činy se odehrávají v její mysli a v realitě, přičemž hned není jasné, jestli je to opravdové jednání nebo jen představivost. Což znamená, že film divákovi nedovoluje odběhnout, ale naopak být aktivně přítomen a nespustit oči ze snímku po celou dobu krátké stopáže. Kvůli tomuto tvůrčímu přístupu má Restart (a vlastně i Normal) i několik festivalových ocenění, v Česku je však mainstremovým diváctvem, které chce jen polopaticky vyprávěné příběhy a odmítá aktivně spolupravat, okázale ignorován, což jen potvrzuje teorii o tom, že český divák je konzervativní a slovo invence je pro něj vulgárním výrazem. (26.03.2010)

Po novém zhlédnutí po letech ubírám jednu hvězdu dolů, ten film beznadějně zastaral a působí na mě dojmem filmařsky bezvýznamného experimentu, na nějž se dávno zapomnělo. Stupidní dialogy (korunu tomu nasadila Polívková v samotném závěru s tím jejím "Pařííííme"), prostinký příběh (honba za nápravou jednoho nepodařeného aprílového vtípku je na celovečerní film přece jen trochu málo), příšerné obsazení mužských rolí (všichni do jednoho mi přišli opravdu strašní), vše nasnímáno vystajlovanou kamerou (forma přebíjí obsah) v provařených pražských klubech a pražské MHD, kterou se zpovykaná hlavní hrdinka přemísťuje z místa na místo, zmítaná fantazijními vizemi a sužujícími výčitkami, aby to celé v závěru nakonec stejně vyznělo tak nějak do prázdna. Celý ten film na mě působí jako neživotný pokus natočit v českých podmínkách druhou Lolu běžící o život, která je pozoruhodně prosta jakékoli generační výpovědi, o níž se snad (?) tvůrci pokoušeli. Při sledování téhle podívané jsem se nemohl ubránit intenzivnímu pocitu, že navzdory všem těm kecům, jimiž jsme se tehdy po vstupu do EU začali obelhávat, jsme stále zoufale patřili k východní Evropě. (13.01.2013)

Scénář: Julius Ševčík .. Sylva běží o život, ale peníze nehledá. Podělá aprílový žertík a nyní ho musí vyžehlit. Přeexponovaný obraz, neposedná digitální kamera, pestrý vizuální styl a výborný hudební doprovod. Zainteresované osloví. Realita se proplétá s představou, ale celkově děj nikam závratně nespěje a jeho vývoj je nakonec docela zklamáním, protože propracovanější obsahová stránka (vlastně jde o předělávku krátkého námětu) by jinak excelentní vizuál konečně nějak posunula. Lenka Krobotová odvádí výtečný herecký výkon s řadou poloh a je tak dalším výrazným kladem. (30.04.2008)

Sylvie je afektované, "vyspeedované" taneční dítě. Restart je pozoruhodný, byť v zásadě neoriginální film. Zvykne-li si divák na takřka solipsistickou perspektivu, nezbývá uznat, že Ševčík má slušně nakročeno... otázkou zůstává kam. Stane se Genorem Hollywoodu či slavnou Nemesis tuzemské kinematografie? Uvidíme... (2,5*). (03.08.2014)

Mladí lidé (a poslední dobou lidé vůbec) žijí někdy tak rychle, že si ani neuvědomují, že žijí. Žijí teď a tady, neexistuje pro ně minulost ani budoucnost, pokud o ní snad musí začít přemýšlet, jsou zmateni a bezradní. Zhruba tohle říká formou série vizuálně vytříbených obrazů nadějný český debutant Julius Ševčík. Hlavní hrdinka Restartu se stává obětí vlastního aprílového žertu, její zkreslené vnímání reality a vsugerovaných myšlenek nám dovoluje vidět tutéž situaci v několik obměnách. Tedy něco jako Lola běží o život, akorát psychedeličtější, trochu kopírující vizuální styl Tonyho Scotta, ale je samozřejmě hloupost přirovnávat každý film jakoby natáčený na tripu ke Scottovi (BTW, trošku mi vadilo, že si samotná Sylva hned na začátku něco nešlehla, mnoho věcí by pak bylo pochopitelnějších). Příběh zde každopádně není důležitý, pokud se chcete propracovat k jeho podstatě, pak jedině přes podivuhodnou (a na české poměry jistě i obdivuhodnou) obrazovou stránku. Každý vizuální úlet nám podbízivě podsunuje jádro příběhu blíž a blíž k našim mozkovnám, až je to místy otravné. Film díky tomu alespoň může oslovit větší skupinu diváků, mj. také teenagery, ale rodičům Restart raději nepouštějte. Je těžké vyhnout se tendenci nadhodnocovat lepší české filmy, ale když ono jich je jako šafránu… :) 75% Zajímavé komentáře: k0C0UR , choze, silent cut (27.03.2007)