Burnt Offerings

Zlatý věk pravých a nezkažených hororů se nezapře. Další klenot do rodiny mezi filmy jako je Osvícení, The Haunting (1963) a jim podobné. Další z mnoha důkazů, že k hororům netřeba vysoké rozpočty, filmové efekty, litry krve ani filmařsky vytvořená strašidla. Burnt Offerings přiměje diváka stát se členem rodiny, která si pouze chce užít léto v klidu a pohodě. Moc bych toto s Kingovým Osvícením nesrovnával, neboť to vyšlo literárně až po releasu tohoto filmu v roce 1977. Sice jsem se nebál, ale těžko cokoli vytknout. Zkrátka horor, jak si ho představuju. Osobně mě dostala scéna, jak Oliver "proximo" Reed začne topit toho kluka a s jakým chladnokrevným výrazem mu nasadí kravatu a násilně ho drží pod vodou. To, byť jako diváka, Vás přiměje nehtama zarejt do křesla a kdybyste měli tu možnost, tak mu ustřelit hlavu. Klobouk dolů. (15.01.2011)

Je zvláštní tento film o kterém jsem byl před shlédnutím přesvědčen, že si ho nechám a to se nemá jak víme, dělati. Má sice jen 2 hud. motivy, ale jsou natolik výrazné, že to vlastně nevadí. Dále obsahuje sice pro někoho (což plně chápu) přepálenou stopáž, leč já se nenudil ani chvíli. Pak je tu další z mnoha paradoxů tohoto díla, hl. mužská role jest hrána zvláštním hercem, který mě odpuzoval a zároveň fascinoval již v Cronenbergově the Brood. Zde opět jen šeptá (což je u tohoto herce copyright) a já byl ne zrovna nadšen z představy, jak ho budu museti skoro 2h sledovati/poslouchati. Načež jsem již v pol. zjistil, že byl dosti zajímavý natolik, že jsem si ho ozn. jako sympatickou postavu, zatímco ta jeho již od zač. domem posedlá žena (a to tam ještě ani nebydleli) mě od pol. štvala natolik (včetně scény u/v bazénu-pak dohra na trávníku) že já bych sebral už v 30.minutě syna (který byl světe div se, též fajn) a odjel velmi rychle pryč. Bete Davisová byla méně vizuálně děsivá, než ve 40.letech (další paradox) a potěšil Tučňák z tv 60tkového Batmana. Sice se maskoval jako běžný občan, ale já ho stejně hned poznal.;-) Posl. asi 15min. je ovšem absolutně dokonalých (a připomělo mi to můj silně oblíbený flák Dead Silence) a já si uvědomil další paradox (jo, je jich tu hodně) že jsem celou dobu cítil, že to je na 4, ale v mysli mi stále svítily 3. Takže jsem po shlédnutí (i přes ten závěr a několik vizuálně působivých scén alá Carpenterova Christina, jen si místo auta, dosaďte dům) dal jen 3,5 s klasickým příklonem ke 3, než ke 4. V každém př., pokud jako já, vyhledáváte horory z let 70. až počátku 80., za minimálně 1 shlédnutí to stojí. Má to silnou a hl. konstantní atmosphéru, kterou se už nikomu nepodařilo v dalších desetiletích úspěšně zduplikovati (že Daubermane s kámošem Flanaganem) páč to byly prostě 70tky, jak vyšité. Ta éra i v literatuře (i Dick psal ještě více ponuré věci než dřív) je naprosto specifická a moc positivismu (taky za Nixona?) v ní nenajdete. Což platí i o tomto filmu. Předlohu neznám, ale musel to býti slušný trhák, když to někomu stálo za to, to zvěčniti na celuloidový pás. Takže, stojí to za to? ANO. (15.02.2022)

Slušná hororovina na téma rodina vs. mysteriózní dům, s postupným propadáváním se hlavních postav do psychického zoufalství. Někdy děsivě přísná (topení syna v bazénu jeho otcem), někdy dráždivě tajuplná (stará paní v pokoji nahoře), ale často taky zbytečně natahovaná a nedořečená, vedoucí k nenaplněnému potenciálu i nedostatečnému uspokojení diváka (např. celý motiv řidiče z pohřbu matky hlavní postavy otce). Barák ale zvenčí mňamkózní a herci prvotřídní. Čtvrtou hvězdu si více zaslouží The Omen ze stejného roku 1976 (20th Century Fox), který tento konkurenční projekt United Artists totálně zastínil. (03.02.2022)

Tak tenhle strašidelný dům mě zrovna dvakrát neoslnil. Nic proti hudbě, ta býla výborná a už vůbec nic nenamítám proti Oliveru Reedovi či Karen Black, ačkoliv v tomto případě by se jejich výkony hodily spíš pro divadelní prkna. Kámenem úrazu je pomalost a nulové budování atmosféry. Film se tak omezuje na halucinace v podání otce a podivné chování matky. Na konci film sice graduje do celkem solidního závěru, ale je to jako kdyby jste hodili velký šutr do rybníka, jehož klidnou hladinu do té doby narušovala jen žába, která přes něj dvakrát za hodinu přeplavala. Očekával jsem tedy podstatně víc. 30% (07.01.2015)

„Dom sa o seba postará.“ Parádne atmosférický začiatok, dobrý koniec (hoci trochu nepochopiteľný?), ale v strede to začne výrazným spôsobom stagnovať, motať sa akoby od ničoho k ničomu a, nuž, nudiť. Ale herci veľmi fajn, takisto postavy a výprava. Možno s prižmúrenými očami a za istých okolností 4*? Kniha Obětiny vyšla aj v českom jazyku a je považovaná za inšpiračný vzor Stephena Kinga a jeho Osvietenia. Mne osobne to viac, ako inšpiráciu, pripadalo proste ako vykrádanie (silná matka, divný otec, malý syn v obrovskej nehnuteľnosti uprostred špecifického ročného obdobia odstrihnutí od pomoci). (20.06.2020)