Mladí lvi

Film zaujme hlavne hviezdnym hereckým obsadením: Brando, Clift, Snell, Martin, v menšej roli mladý Van Cleef. Z dvoch liniek z dvoch rôznych táborov, ktoré sa (sčasti) navzájom stretnú iba na začiatku a na konci, bola pre mňa zaujímavejšia tá v Európe s Brandom. Pokus o prerod nacistického vojaka nebol síce takým, akým by sme ho čakali v dnešnej dobe, vo svojej dobe (13 rokov po vojne) to ale asi bolo netypické. "Americká" linka bola viac romantická a zaujala skôr pobytom vo výcvikovom tábore. Mužské oko zasa potešili viaceré pekné herečky. Nepotešila obria stopáž - zostrihanie by len pomohlo. (22.06.2020)

V posledním komentáři jsem chválil adaptaci knihy Kruté moře, kterou jsem označil za jedno ze stěžejních děl válečného románu. No, do téhle kategorie patří i Mladí lvi. Bohužel to co platí pro předlohu, už bohužel neplatí pro tuhle adaptaci. Přestože vznikl v roce 1958, působí film jako kdyby vznikl minimálně o deset let dříve. Uhlazenější, zromantizovanější a s vyzněním knihy příliš neladící dílo (závěr knihy je prakticky převrácen naruby) je natočené tak, aby i citlivé dámy své doby mohly spokojeně odcházet z kina s užmoulaným vlhkým kapesníčkem se vzdycháním, jak to bylo všechno dojemné. Což je všechno, jenom ne to, co je kniha. (10.06.2011)

Charakterově hnané (proti)válečné drama, kterému vévodí netradičně správňácký Brando. Pohled na válku je v jeho provedení pohlcující. Americké momentky jsou obyčejné a nenabízí nic co už jsme neviděli jinde. Konec moc neladí k celkové náladě snímku a určitě mohl mít větší dopad, s trochou snahy. Přesto stojí za vidění. (23.02.2015)

Následovníci trůnu marše válečného. S potěšením korespondentů moci. Pod válečnou vlajkou vyzývám k souboji propagandu tyranie myšlenkovou investicí a odvahou jedince proti masám zbídačených důsledků degradace velitelů hákového kříže. Německý „oficír“ Marlon Brando - příslušník zla s lidskou tváří, rozhodnutý skoncovat s žoldem „mladého, zlatého boha války.“ Nedávat již více ani spropitné úřadu svému. Upíjet barbarství, zrůdnost, chtivost na účet lidu, je pro mě utrpením. Nadpozemský Marlon v plné síle dokresluje prostor tváří v tvář svému charismatickému hereckému fondu, stvrzuje kult své individuality, obydluje lesk minimalismu. Udává ráz postavě od víry v lepší zítřky až po naprosté znechucení dějinného marasmu, odpor k mamonu moci chlebodárců. M. Clift a D. Martin do zbraně. Montgomery Clift jako citlivý otloukánek, hrdinný voják. „Ulejvák“ Dean Martin - váhavá figura, která nezastupitelnou rolí, vykoná své. Příliš pozdní procitnutí. Shovívavé přání zborcené tváře, jež vyslovit odpuštění nedokáže. Žádná výhybka, jen faktická, banální smrt. (22.02.2015)

Reziser Dmytryk /The Cainy Mutiny s Hampry Bogartom, western Warlock/ natocil celkom slusnu, a nadpriemernu protivojnovu dramu. Divak sleduje pribeh dostojnika Christiana Diestla /Marlon Brando - The Men, Viva Zapata, neskor aj KMOTR/, okrem neho sledujeme aj mladeho barmskeho Zida Noah Ackermana /Montgomery Clift - Red River 1948, I Confess/ a divadelneho umelca Michaela Whiteacra /Dean Martin - Rio Bravo, Bandolero 1968/. Vsetky tri postavicky prejdu utrapami vojny, a na konci po skonceni utrap uz nikdy nebudu takymi, aki boli na zaciatku, ci uz Christian Diestl, ci uz Noah Ackerman alebo aj Michael Whiteacre. A uz nikdy nebudu taki akymi boli pred vojnou ci uz po psychickej stranke, ale aj po fyzickej stranke /zranenia/. Okrem spominanej trojice treba spomenut aj vybornu Hope Lange /Death Wish 1974/ a Barbaru Rush /Hombre 1967/. Videl som tu aj Maximiliana Schella /Judgment at Nurenberg 1961, Zelezny kriz 1977/. Vojnovych scen je malo, naopak hodne to pripomina spolocensku konzervacku, teda najma v strede filmu. Uprostred tejto spolocenskej konzervacie sa reziser sustredi na vykreslenie psychologickeho profilu postav. O ono mu to aj ide, a to tak, ze dobre. Nuda sa sice dostavila- najme v strede filmu sa dohromady nic nedeje - ale ja som od prirodzenia tolerantny, takze to tolerujem. Po filme Streetcar named Desire dalsia chutovka Marlonom Brandom : 80 % (01.09.2015)