Misia na Mars

Ve tmě černé tak, že ji nešlo snad ani prostřílet, se pohybovala skupina vojáku s baterkama a snažila se sejmou něco s velkým Ň. Moc jsem toho tedy neviděl, ale to je patrně jedno, protože boje s přítulným čtyřiadvacátým chromozomem byly poměrně fádní a tradiční řídnutí skupiny se snad ani nesnažilo nikoho překvapit. Samostatnou kvalitou byly rozhovory hodné steroidových borců z posiloven, při kterých jsem se potutelně usmíval, ale raději nenápadně, aby na mě někdo nenamířil tu big fuck gun a neustřelil mi palici. Abych jen nehaněl, tak závěrečná herní palba byla velmi slušná, ale zachránit tuhle misi už nemohla. (14.11.2013)

Jakožto fanda prvních dvou dílů Důma prostě nemůžu být spokojen, protože to s ním nemá společného v podstatě nic kromě Béefgéčka a pár impů. Dokonce i samotná zápletka se vyvine jinak, a tak jsou ve filmu v podstatě jen nějací trapní zombíci namísto hrůzných nestvůr samotného pekla. Cacodemona, Spidera Masterminda ani Cyberdemona se nedočkáme (a kromě Impa bez fireballů a jakousi variací na klasického kousavého démona se nedočkáme ani nikoho jiného). Snad jen motorovka se tu trochu ukáže, ne už ale dvouhlavňovka. Vizuálně se film snaží připodobnit třetímu dílu a to zejména tím, že je po celou dobu kvůli tmě poměrně hovno vidět. Jednou z nejslabších stránek snímku je i hudba Clinta Mansella, která překvapivě vůbec nedokáže v divákovi vzbudit napětí, strach ani podpořit akci. Daleko lépe by vyzněla snad i stařičká midi hudba Bobby Prince z prvních dvou dílů (kterou bych v potřebné úpravě uvítal alespoň v závěrečných titulcích, namísto nepatřičných Nine Inch Nails, kteří jsou spojení spíše se sérii Quake, to už bych spíše chápal samotného Chrise Vrennu). Mimo jiné je filmový DOOM i neúměrně natahovaný a něco se začne dít až v poslední půlhodině, která přichystá dvě nejzajímavější věci celého snímku; Sargův kontroverzní rozkaz a krátce na to herní sekvenci z vlastního pohledu. Někoho jistě může v tu chvíli napadnout klasický syndrom herních adaptací: "koukám, jak někdo jiný hraje", ale myslím, že tahle část byla zvládnuta solidně a je to snad i relativně originální a docela uklidňující (žádné střihy). Celkově je filmový DOOM průměrná akce a podprůměrný film. Štěstí je, že nepříjemné postavy umřou dřív než ty méně nepříjemné, neštěstí je, že je to jen jedna z mála věcí, která se dá na scénáři pochválit... (proč ta bitka na závěr?) (03.05.2009)

Skoro dokonalé filmové zpracování této herní legendy. Holt se pozná, kdo hru hrál a kdo ne....jednoduše řečeno se Bartkowiakovi podařilo přenést atmosféru třetího dílu Dooma na plátna kin, zpočátku je nám zlo skryto a dostává se nám pouhých indícií, že mariňáci ve vědeckých laboratořích opravdu nejsou sami => ke konci se rozjede drsná řežba korunovaná pětiminutovou FPS scénou (kde se nezapomíná ani na legendární motorovou pilu) a tvrdým fightem....tím myslím opravdu tvrdým ;) Jeden z nejlepších filmů podle herní předlohy(a že jich není hodně), který jsem viděl. (04.11.2005)

Sorry, ale pod tri nejdem, pretože hodnotím subjektívne. Hrozný scenár, to poviem hneď na začiatok! Nieže by ma nejak zaujalo spracovanie, ale Rocka môžem a podobný žáner tiež. Efekty sú super, na výbornú, čo sa o hercoch a spracovaní síce povedať nedá, ale kto by to čakal. Ako akčňák? Ozaj cool, páčila sa mi hlavne kamera v strede filmu na pár scénach. Takže skvelý akčný nárez, bez zbytočných omáčiek okolo, so super zvukom a atmoškou, doporučujem vidieť v kine. 70%. (19.03.2006)

Kultovní hru Doom (hlavně Doom a Doom 2) považuji spolu s Duke 3D za jedny z nejlepších her, jaké kdy dokázala lidská mysl stvořit. Před dávnými léty jsem v jejích chodbách strávila nespočetně mnoho času, obdivovala jsem nápaditost nepřátel, jejich zbraně, ztvárnění celé hry a celkovou originalitu. Filmový přepis Doomu však nedisponuje ničím z této legendární hry. Atmosféra, strach, hudba. Nic z toho tu není. Příšery jsou jen digitální pobíhající hroudy čehosi, příběh taktéž velmi slabý. Stále čekám, kdy se dočkám filmového zpracování, ve kterém se dostane důstojného ztvárnění Impovi, Baronovi of Hell, Cacodemonovi, démonickému Cyberdemonovi a dalších pekelných protivníků. V perfektně provedeném filmu, při němž by si diváci s nostalgií připomněli hru Doom. A ne v tomto, při němž spíše zatoužíte si ji opět zahrát, pohodlně se usadit a zapnout si třeba epizodu Inferno... (21.09.2009)