Noc komety
Night of the Comet
Réžia:
Thom EberhardtScenár:
Thom EberhardtKamera:
Arthur AlbertHudba:
David CampbellHrajú:
Catherine Mary Stewart, Kelli Maroney, Robert Beltran, Mary Woronov, Geoffrey Lewis, Sharon Farrell, Michael Bowen, Devon Ericson, Janice Kawaye, Dick Rude (viac)Obsahy(2)
Schyluje se k velké události - k Zemi se blíží obrovská kometa. Chystají se velké oslavy, ale kometa není poslem míru - díky jejímu působení se většina lidí změní na prach nebo krvelačné příšery. Několik málo lidí, kteří se zachránili, musí nyní založit novou civilizaci... Zkázonosná kometa ovšem není hororem, jakých už jste viděli desítky, ale inteligentní hororovou komedií, která sklidila řadu pochvalných recenzí. (Guild Home Video)
(viac)Recenzie (42)
Mám rád staré americké béčkové filmy z osemdesiatych rokov minulého storočia. Predovšetkým horrorové a sci-fi snímky si viem fakt vychutnať. Preto som sa potešil, keď som natrafil na titul "Zkázonostná kometa" (Night of the Comet), ktorý bol vyprodukovaný v roku 1984. Režíroval ho Thom Eberhardt. Totálne ma naň navnadil aj jeho pracovný názov "Teenage Mutant Horror Comet Zombies". Znelo mi to ako názov piesne od Roba Zombieho. Hovorím si, že to bude parádna sci-fi horrorová retro jazda. Návrat do zlatej éry amerických video horrorov. Zostal som však sklamaný. Bola to zmes postapokalyptického sci-fi a komédie s malou dávkou zombie horroru. Tento koktail by mi nijako zvlásť nevadil, ale bohužiaľ celkové spracovanie malo dosť závažné nedostatky. Príšerne som sa pri tom nudil. * ()
"THE MAC-10 SUBMACHINE GUN WAS PRACTICALLY DESIGNED FOR HOUSEWIVES." ------- Zkázonosná kometa, resp. Thom Eberhardt, si zobral všetko dobré z The Omega Man, po všetkých stránkach prepracoval a vylepšil, utiahol atmosféru, pridal hlavnú hrdinku s veľkými krásnymi očami, kamere nahodil oranžový filter, pre oblohu L.A. typický, vibe osemdesiatok podčiarkol a podpísal správnou hudbou a automatmi s arkádovými videohrami a eliminoval absurdnú zápletku o biologickej vojne a tajnom spolku, len aby to nakoniec dopadlo rovnako s možno ešte blbším príbehom ako v Ω. Ďalším váženým bonusom je, že Eberhardt pracuje s aspektom prázdneho mesta prakticky celú stopáž, kde v prípade Sagalovho počinu som mal dojem, že na túto strunu hrá tak prvých 20-30 minút. Druhý replay je za mnou a na obzore vidím kľudne aj ďalšie dva, lebo vždy, keď vidím Catherine Mary Stewart v tých saténových večerných šatách, príp. ju jediacu pelendreky v tom "oranžovom smogu" Mesta anjelov, mám chuť si to dať zase. A hoci chcem dať štyri hviezdy, bolo by nutné veľa prehliadať. --- "The whole area is an absolute monument to consumerism." --- (3.10.2020) (10.4.2021) ()
Stařecké lamentace nad tím, že kultura se jen točí v kruhu a všechno už tu jednou bylo, člověk většinou má jen za senilní mrmlání a ulpívání na dávno přežité minulosti. Jenže ono na tom asi přece jen něco bude. V dnešní době pějí filmoví publicisté ódy na filmy a tvůrce, kteří s nadhledem či jen nostalgií přistupují k dědictví 80's popkultury a z jejích elementů utvářejí důmyslné pastyše. Příznačně pro svět žijící jen pro aktuální okamžik sice tato díla hojně dostávají vysoké hodnocení, neboť pozitivně komunikují s publicisty, kteří vycházejí z řad filmových fandů odkojených na příslušné reflektované kultuře, ale nikdo se nepozastavuje na tím, zda dokáží přežít dobu svého hypu. Jako odpověď na tuto otázku může posloužit svého času nadšeně přijímaný a pozitivně recenzovaný, ale dnes zapomenutý snímek "Night of the Comet". Svým konceptem jako by vypadl ze současnosti - také tu máme fikční svět reflektující popkulturní fikce, které tvůrci sdílejí se svým publikem, a také tu jsou reference zaobaleny do nadsazeného vyprávění kombinujícího různé žánrové tradice a zesměšňujícího jejich schémata. Jen s tím rozdílem, že "Night of the Comet" podobně se jako některé další osmdesátkové bijáky (např. "Night of the Creeps") obrací k padesátkovým béčkovým žánrům, které odkojily celou jednu generaci coby mnohokráte reprízovaná televizní vata během let šedesátých a sedmdesátých. Při tom si "Night of the Comet" co do sofistikovanosti aluzí v ničem nezadá se současnou tvorbou. Podobně jako Scottové Pilgrimové a všemožní další mladí muži za pultem i zdejší hrdinka pracuje v chrámu komerce a popkultury, konkrétně v jednosálovém kině promítajícím trashové filmy, a největší hodnotu v jejím životě představuje dosažení nejvyššího skóre na videoherním automatu umístěném v tamním předsálí. Katastrofu, která většinu lidstva proměnila v prach a ze zbylých lidí udělala světloplaché krvežíznivé bestie, přežila v onom svatostánku pokleslé kultury odkud následně vychází do světa, který už nemá podobu nehostinné a nulové vyhlídky skýtající reality, nýbrž žánrového univerza, kde je dovoleno vše a kde "girls just want to have fun". Vedle řady dílčích citací a odkazů se referenční rámec 50's brakové kultury absolutně zhmotňuje ve finále, kde se postavy samy stylizují do rodiny atomového věku i figur z mládežnických filmů konce dané dekády. Na první pohled může film dělat dojem genderově progresivního díla, když jako hlavní postavy ustanovuje sexuálně aktivní dívky, které umějí zacházet se zbraněmi, ale jejich rolemi ve vyprávění nicméně stvrzuje, že se jedná o produkt cílící ryze na mužské publikum. Sexismus filmu se ukazuje v obzvláště absurdním světle, při uplatnění pravidla ustanoveného Alison Bechdel. Ačkoli hlavními postavami zde jsou dvě sestry, které přežily apokalypsu a nyní si užívají svobodu po pádu tradiční společnosti, nikdy se spolu nebaví o ničem jiném než o mužích. Obě jsou v zásadě definované muži (otec je naučil zacházet se zbraněmi) a bez mužů jsou neúplné. Aby nedošlo k ohrožování statu quo, dokonce ani jedna z nich nikdy nezastřelí žádného muže, bez ohledu na to, jak moc je ohrožují. Výsadu moci nad životem a smrtí mají opět jen muži, konkrétně zdejší ranař, k němuž se upínají tužby hlavní hrdinky, ale i záporáci, kteří radši zabíjejí své pohůnky, než aby je nechali padnout do zajetí hrdinek. () (menej) (viac)
** a půl. Post-apokalyptické filmy mám velmi v oblibě, ale tento by se snad ani nedal za sci-fi označit. Laciné červené pozadí mělo očividně zobrazovat vzhled města po dopadu komety, mně spíš přišlo, jako by někdo zapomněl utřít prach:) Dále tu máme pár hromádek prachu, asi dvě zombie, jejichž vzhled zřejmě vytvořilo činorodé dítě, které šlo zrovna kolem a nakonec jakousi tajnou organizaci vědců. A to je jako všechno? Noc komety má potenciál, velmi slušný scénář, lehký humor i dobré obsazení, všechno to celé táhne šikovná Catherine Mary Stewart. Spolu s Kelli Maroney mi obě připomínaly Emmu Stone a Abigail Breslin v Zombielandu. Ale jinak se ve filmu jaksi nic neděje. Pobyt v kině, návštěva obchoďáku, v něm pár cvoků, kteří se začínají měnit v zombie a jinak vlastně nic. Já bych i dala tři hvězdičky, scénář je dobrý, atmosféra pustého města také docela jde, postavy jsou sympatické, žádné pitomé a tupé charaktery, které byste nejradši odstřelili, ale... prostě se tam nic neděje. Je zajímavé, že při sledování mě film skoro vůbec nenudil na to, že dějově je to velká slabota. Ale nejedná se o žádnou stupidní blbost, jen ten děj by to chtělo trochu posílit. ()
Ak budeme k filmu pristupovať ako k lacnému teen béčku 80. rokov, možno si všimneme niekoľko kladov. Atmosféra vyľudneného LA je podľa mňa iba o niečo menej pôsobivá, ako napríklad v súdobom Quiet earth a vzhľadom na mizivé možnosti CGI a rozpočet sa dá porovnávať aj s Ja, legenda. Chovanie ľudí je samozrejme také, ako sa dá predpokladať, v ničom nezaostávame za nemysliacimi zombíkmi. Mimochodom bez nich by sa film kľudne zaobišiel, je ich málo a nemajú až tak významnú úlohu v deji. Prím hrajú vzájomné interakcie ľudí. ()
Galéria (18)
Fotka © Guild Home Video
Zaujímavosti (10)
- Dvaja policajti, ktorí sa objavovali v nočnej more Samanthy (Kelli Maroney), boli vlastne policajti, čo zastavovali premávku počas filmovania. (Real Tom Hardy)
- Film pár rokov po svojom vydaní získal kultový status. (Real Tom Hardy)
- Arkádová videohra, ktorú v úvode filmu hrá Regina (Catherine Mary Stewart), nesie názov "Tempest" a pochádza z roku 1981. (Real Tom Hardy)
Reklama