Mistr a Markétka

Zatím nehodnotím, viděl jsem dosud pouze první díl. Mám to rusky s polskými či anglickými titulky, takže je to trochu překladatelský oříšek, protože naše ročníky už ruštinu ve škole neměly a tak tento krásný slovanský jazyk trochu ruší, když se snažím soustředit se na anglické texty. Nicméně po prvním díle potvrzuji, bylo to hrozivě nudné, zatím. A přidávám doporučení - knížka patří mezi mé top 5, považuji ji za jedno z nejgeniálnějších děl kosmopolitní literatury. Četl jsem ji dokonce dvakrát. Viděl jsem i film (1972) u nás ve filmovém kino klubu, ale tam se přirozeně nepovedl děj z knihy nacpat.___ Edit 21.7.2008, zhlédnuto s českými titulky To, co se Petrovičově filmu nepodařilo (a ani nemohl povést), to Vladimir Bortko zvládl skvěle, totiž převést Bulgakovu knihu na obrazovku. Mistra a Markétku v jeho podání považuju nejenom za vrchol ruské kinematografie (lze-li toto napsat o tv seriálu), ale za jedno z nejkrásnějších vizuálních zpracování klasické literatury 20. století. ___Jak už jsem uvedl, začátek je nudný. Dokonce velmi nudný. První díl prakticky celý patří setkání na Patriarchových rybnících, představí se nám Pilát, a dost. Ani dále to ale není žádná jízda a kdo by čekal děj podle hesla "jasně, stručně, rychle", bude zklamán. Přeci jen pětisetminutová stopáž dovoluje pohrávat si s detaily, přímo se s nimi piplat (pozor, ne ale pachtit). Postupně se ale (v souladu s knižní předlohou) moskevský příběh rozjíždí, s příchodem Margarity už vláček nebrzdí a nezastavuje.___Vše vrcholí v sedmém a osmém díle, na konci opět menší nuda, ale pokud si dobře vzpomínám, to samé i v knize.___ Poznámky: Opravdu skvělá hudba, především v čase Piláta a Ha-Nozriho.___Snad každý se setká s tím, že zfilmovanou knihu vidí svýma očima fantasty (kterou získal u četby) a jednotlivé postavy (či jejich herci) jeho původní představě odpovídají více či méně. Je tedy pravda, že Markétku jsem si představoval jinak, ale zklamání to nebylo. Mistra Bortko ukázal o dost staršího, než by se dalo očekávat. Nozri a Pilát byli výborní, stejně tak Woland, vyloženě nezklamal ani Ivan Bezprizorný Jen přetěžko se rozhoduju, která z postav byla nejlepší. Zpočátku jednoznačně Korovjev a jeho výřečnost (Varieté), později "kat" kocour Fagot a jeho vtípky (přestřelka na lustru atd), ke konci Azazelova tajemnost, až mystičnost (oči).____Seriál je, jak bych tak řekl, "sympaticky" erotický, Markétka (a nejenom ona) v několika dílech chodí zcela nahá (pánové pozor, sluší jí to).___ Ta část děje, za městem u řeky, kam Markétka doletí na koštěti, je graficky (rozuměj "oku lahodící") překrásná, snad nejhezčí věc, co jsem kdy v televizi viděl, stejně tak podařený je i ples u Wolanda a koneckonců i představení černé magie ve Varieté.____ Neřekl bych, že výpravnost a obří rozpočet jsou fakta, se kterými si Bortko neporadil. On naopak dokonale využil všech možností, které se mu nabídly a za to mu patří nejenom můj obdiv, ale i 100% hodnocení. (30.06.2008)

Bortkova desetidílná televizní adaptace Bulgakovova románu se snaží být co možná nejvěrnější předloze, snaží se nevynechat ani ty nejmenší podrobnosti. Jako taková je zdařilá, ale na úkor akčnosti děje. Obzvlášť první dva díly jsou příšerně nudné, až v ostatních se konečně začne něco dít. Nevím proč, ale skoro všechny postavy jsem si představoval docela jinak, zvlášť věkově, skoro všichni členové MASOLITu mi přišli příliš staří, stejně tak Pilát (kolik let bylo Pilátovi nikdo neví, ale jeho herci bylo 80 let!) a Woland, kteří mě zklamali nejvíc. Mistra jsem si pro změnu představoval podstatně staršího, Markétka ale byla nádherná a z celého seriálu mě nadchla nejvíc! Kromě ní byla asi nejpovedenější Wolandova suita, Korovjev obzvlášť, trikový kocour Kňour působil místy trochu trapně, ve své lidské podobě byl ale bezchybný. Taky některé filmové triky nebo třeba rvačka Varenuchy s pekelníky na záchodcích působí místy amatérsky. Zvláštní je práce s barvou: sekvence z reality 30. let jsou černobílé, příběh o Pilátovi, o Mistrovi a Markétce a sekvence, v nichž se děje něco magického barevné. Víc mi seděla barva a popravdě nechápu důvody pro černobílou, protože scény pak působí jen jakési pseudoretro, barva tomu všemu dodává šmrnc. Abych jen nekritizoval, tak s každým dalším dílem mě seriál bavil víc a víc a snad jen dva závěrečné díly zase trochu ztrácejí tempo. Výrazně nejlepší byl příběh Mistra a Markétky a škoda, že se tvůrcům moc nepodařilo využít potenciálu Wolandova řádění v Moskvě, které mám z románu nejradši. Ty hvězdičky si ale stejně zaslouží spíš Bulgakov než Bortko. (03.02.2008)

Pro ty, co nečetli knihu, asi trochu nepřehledné, asi trochu dost. Proto jsem to nechtěla vidět dřív, než si přečtu knihu, protože jsem tu nepřehlednost předpokládala. Tady skládám poklonu scenáristovi a režisérovi, kteří dokázali z knihy udělat, za nemalého přispění skvělých herců a doprovodu úžasné hudby, takhle výborný seriál. Nepřipadalo mi to zdlouhavé a natahované, nebyla tam totiž žádná hluchá místa o ničem. Velké plus je, že tam byla spousta triků a přitom jen tak mimochodem, jako naprosto organická součást děje. Kdybych nevěděla, že krev se jen tak beze stop nesmete, nepoznám, že se jedná o trik. Koště taky nelítá, o tom jsem se bolestivě přesvědčila už v dětství, a tady úplně přirozeně lítá a nepochybovala jsem o tom, že Markétka opravdu proletěla na koštěti nad Moskvou až někam do míst, kde žijí bosorky, na oslavu Valpuržiny noci. Oslím můstkem jsem se dostala k Markétce, tak ta je jedním slovem nádherná. Muži šílí, ženy závidí. Co dodat, Anna Kovalčuk překonala i moje představy. S mými představami se hrubě neshodoval Jošua Ha-Nocri, Ježíš byl semita, pokud sám tvrdí, že jeho otec byl Syřan, měl by být tmavovlasý a tmavooký, což Sergej Bezrukov v žádném případě není, ale on opravdu BYL Ježíš. Protože Ježíš byl člověk. Ježíš tady je opravdu hluboce lidský a přesvědčivý ve svém klidu, poddajnosti a mírnosti. Sergeje Bezrukova si člověk užije nejen v roli Ježíše, ale užije si i jeho hlas pokaždé, když promluví Mistr. Tedy v originále si užije. Woland není ďábělský, ale on ani v knize vlastně není. Proč by, ke všem čertům, ďábel měl mít potřebu být okázale démonický? A Kocomour v lidské i kočičí podobě je ztělesnění dokonalosti. Jeden z nejvtipnějších momentů seriálu je, když ho Kravinkin drbe za uchem, v lidské podobě, a on nahlas přede. Humor z knihy se neztratil, on se transformoval. (06.08.2011)

Kniha patří do mého top ten, člověk si ji musí aspoň jednou za život přečíst, aby se pobavil, zamyslel, zaváhal.. Na seriál jsem se těšila moc, možná až příliš a nevyvolal ve mně ani zdaleka takové pocity. Za co dávám tři hvězdy jsou vybraní herci, český dabing a některé scény z Jeruzaléma, jinak to nemělo ducha- seriál je sice docela přesný a popisný, ale není to zkrátka ono, nepadnoucí hudba krom jedné melodie to jen podtrhuje. Magický realismus to prostě není, je tak těžké zachytit: "Tma, která se přihnala od Středozemního moře, zahalila prokurátorovo nenáviděné město, zmizely visuté mosty, spojující chrám s obávanou Antoniovou věží,"? Zbyl jen nelítostný pátý prokurátor Judeje, jezdec zlatého kopí Pilát Pontský, jdoucí po paprsku měsíce s Ješuou Ha- Nocrim. (04.10.2010)

Filmový přepis románu, při kterém se není potřeba vztekat a kroutit hlavou nad tím, co všechno je možné udělat z knižní předlohy. Stopáž některých scén by přece jen ale mohla být o trochu kratší.Stylizace je povedená, kupříkladu satanášův bál je skutečně monumentální. Je to možná jediná pasáž, kde je filmová podoba lepší než Bulgakov. Na druhou stranu ta role Wolanda byla obsazena opravdu špatně. Přece jen by měla vyzařovat z temného mága trocha démoničnosti, v sérii namísto toho působí příliš unaveně a znuděně - a pro mě i staře. (23.12.2009)