Vyhladovaní

"Ten, který bojuje s monstry by si měl dávat pozor, aby se sám nestal monstrem". Myslím, že tenhle citát z Nietzscheho hned v úvodu filmu vystihuje opravdu přesně vše, o co v tomhle brilantním hororovém dramatu jde. Kapitán Boyd (G. Pearce) je skutečným >antihrdinou< , poslaným po mexicko-americké válce "za statečnost" - vlastně za trest - kamsi do odlehlé pevnosti v horách Sierra Nevady a v úzké (leč velmi různorodé) komunitě hrstky vojáků a personálu musí čelit největší zkoušce svého života. Ano, ta potrava jim dala nebývalou sílu, aby je nakonec zahubila jejich slabost. Velmi jednoduchými výrazovými prostředky (mmj. s pomocí dekadentně bizarního, ale velmi jemného sofistikovaného černého humoru) a bez nějakých zvláštních efektů (ke kterým by žánr mohl svádět) dosahuje režisérka(!) filmu opravdu >husté< atmosféry ve skvěle vystavěné a svým způsobem snad i uvěřitelné zápletce a vytváří tak mírně stylizovaný, velmi drsný a krvavý, ale smysluplný a poutavý příběh lidí v mezní situaci, rezignujících na své lidství a nakonec i na život sám. Vše umocněno místy až pitoreskně absurdním hudebním doprovodem Damona Albarna a mistra minimalisticko-symfonických zvukových koláží Michaela Nymana. - - - Čtyři a půl hvězdičky za tuhle filmovou (vskutku) lahůdku - nakonec po (mučivé ;-) úvaze zaokrouhleno (i za tu hudbu) nahoru... (30.03.2007)

Vytaste smyčce, nalaďte struny, oprašte cimbály, jde se vraždit! Zatímco dravci cedí skrz zuby krev, která není jejich, zdánlivě "nevhodná" hudba v pozadí (resp. popředí), se krom toho, že je skvělá sama o sobě, ukazuje být geniální symbolikou abstrakce, s kterou tento film pracuje (zhýralá společnost ve stylu "žer, nebo umři" aj.). Celkový zážitek je vskutku nevšední a silný, zejména co se první, takřka dokonalé poloviny, týče - těžkotonážní úvod i bodré seznámení s postavami, síla Colqhounova vyprávění překonávající všechny historky z přítmí táboráků, napětí během výpravy do jeskyně, akurátně drastické scény... Zkrátka parádní guilty pleasure. 9/10 (12.01.2010)

Za mexicko-americké války přijde do vojenského tábora v horách Sierry Nevady zubožený muž, který tvrdí, že se jmenuje Calhoun. Údajně je jedním z vystěhovalců, které zastihla na cestě do Kalifornie zima a byli nuceni se živit lidským masem. Jejich průvodce, plukovník Ives, prý všechny postupně zabil a snědl. Věci se ovšem mají trochu jinak. Tento horor s komickými prvky se dokáže opřít o herecké výkony dvojice Guy Pearce a Robert Carlyle a o velmi působivou hudbu, která je natolik vynikající, že ještě dlouho po skončení mně zněla v hlavě. O drsné momenty a hustou atmosféru není nouze a připomenu jen, že se natáčelo na Slovensku, a tento horor je celkem silná káva. Film by mohl mít dynamičtější tempo. 80% (01.02.2009)

Za nějaké to zatoulané pěkné slůvko stojí velmi pěkný soundtrack a úvodní Nietzscheho moudro. Zbytek je od první minutky do poslední obrovskou hromadou hoven. Kdybych se chtěl zachovat šovinisticky, tak bych napsal něco v tom stylu, že mě ani moc nepřekvapuje, že má tento kousek na svědomí žena. Opravdu delikátní a nadpozemská sračka. Tento pokus o film připomíná situaci, kdy se člověk nejde celý den vysrat a navečer to ze sebe vyžene vše najednou. Není to děsivé, není to vtipné a už vůbec to není ani za mák zajímavé. Vážně netuším, proč takový paskvil překročil práh střižny. Až na 3. pokus jsem film dotáhl do zdárného konce, a to má jen 97 minut. Hrozná píčovina, dokonce taková, že na sebe snad nemohla ani vydělat. Snímek je vhodný snad výhradně pro TV nova, a to kolem 4 až 5 ranní, kdy většina populace spí. (24.02.2016)

Dvakrát jsem si řekla, to snad ne, ale pak jsem rezignovala a přijala film, děj, herce a hudbu jak leží a běží. Netušila jsem totiž předem, do čeho jdu, když jsem si tenhle mix horror-komedie-western pustila v pozdních nočních hodinách. Pravdou je, že mě ze začátku trochu šokovalo témA CHUŤOVKY KANIBALISMU ale pak, když jsem přistoupila na pravidla nechutnosti, jsem se i bavila. Hlavně při velmi černohumorných hláškách vrchního kanibala Carlyla a při vyděšeném pohledu Pierceho a vůbec i ostatní hráli jaksi o život (asi jim za patama funěl nějákéj labužník). (15.05.2005)