Réžia:
Kay PollakKamera:
Harald Gunnar PaalgardHudba:
Stefan NilssonHrajú:
Michael Nyqvist, Frida Hallgren, Helen Sjöholm, Lennart Jähkel, Ingela Olsson, Niklas Falk, Ylva Lööf, André Sjöberg, Mikael Rahm, Barbro Kollberg (viac)Obsahy(1)
Slavného dirigenta uprostřed koncertu postihne infarkt. Přestože má diář plný na 8 let dopředu, rozhodne se změnit životní styl a odjíždí do rodného městečka na severu Švédska, odkud se s maminkou odstěhoval kvůli šikaně, když mu bylo 7 let. Tady se postupně zapojí do kostelního pěveckého sboru, což radikálně ovlivní nejen jeho život, ale i dosud poklidný řád městečka. (JANARYBA)
(viac)Videá (1)
Recenzie (67)
Do severské kinematografie jsem se ponořila teprve nedávno a zatím se do ní dostávám malými krůčky, ale za tu krátkou dobu jsem si stačila všimnout, že pokud jsou v něčem dobré zrovna švédské filmy, tak to jsou jejich důkladné psychologické sondy do mezilidských vztahů a v tomto filmu je tomu nejinak. Ústřední zápletka o vesnickém pěveckém sboru je jen odrazovým můstkem od něhož se odvíjí malá dramata místních lidí, ať už jde o osobní selhání či zklamání, strach, šikanu, domácí násilí, náboženské pokrytectví a mnoho dalších. Takové téma samozřejmě předpokládá kvalitní herce a tady se to podařilo naplnit beze zbytku, všichni jsou výborní. I když snímek není bez chybičky a sem tam jsem si říkala, že tu by mohli tvůrci přidat nebo naopak ubrat, tak mně v různých okamžicích opravdu dostal a když jsem se na úplný závěr obávala přílišné sentimentality, tak jsem si uvědomila, že to takové nakonec vlastně ani není. ()
Typická Škandinávia. Snímok poskytuje širokú paletu rôznych pocitov, ktoré sa spolu zlievajú do niečoho príjemného, hrejivého. Na začiatku malá skupinka amatérskeho speváckeho zboru, každý so svojimi problémami, na konci už veľký, profesionálne pôsobiaci zbor. A čo je hlavné si uvedomiť... nikdy nie je neskoro na žiadnu zmenu, treba len zachovať pozitívny postoj k životu a k svojim blízkym, skrátka jedno veľké pohladenie na duši. 85/100 ()
Tento film ma zaujal vďaka svojmu takmer dokonalému priebehu skupinovej dynamiky. Na začiatku filmu to bola partia ľudí, ktorý chodili spievať, na konci to boli ľudia spojený nielen spevom, ale aj priateľstvom. Skupinová kohézia aj tenzia v správnom pomere, vytvárajúca ideálnu atmosféru a podmienky pre to k čomu je určená, teda individuálnej zmene jedinca. Niekto môže povedať, že tam toho bolo veľa, iný že tie osudy neboli ničím výnimočné (videné v x filmoch) a ja s tým súhlasím, áno je to tak, to čím je tento film pre mňa výnimočným je práve spôsob spracovania týchto príbehov, ktorý je jemný a citlivý aj vďaka už opísanej úžasnej učebnicovej skupinovej štúdii vzťahov. Jednotlivo sú tie príbehy nuda,ako celok sú však dokonalé. ()
V čem je problém? Vyhrocenost filmu slábne s tím, jak se hlavní hrdina postupně zasimilovává s prostředím, respektive sbalí tu největší žábu v místním zapadákově, následkem čehož není na čem stavět. Dramaturgie opět zanedbala svoji základní úlohu, tj. poskytovat vhled zvenčí a podobný lapálie perzekuovat a devitalizovat. Inu, když nic jiného, alespoň se dovíme, proč mají v bigotní Skandinávii satanský metal. ()
3* Sentimentálním snímkům se snažím docela vyhýbat a ve skandinávské kinematografii jich moc není, tak jsem čekal, že se to tolik červené knihovně podobat nebude. Takže tímto to bylo pro mě menší zklamání. A ani herecky mě to tolik nepřesvědčilo. Přesto si své vysoké hodnocení asi zaslouží pro svou pozitivní a optimistickou náladu i přes drsné severské prostředí a chování některých podružných postav. [ PŘÍBĚH: 2 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 1 /// ART: 0 /// STYL: 1 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] ()
Reklama