Čo je nové, mačička?

Už v této první komedii podle scénáře Woodyho Allena jsou poznat některé jeho bezvadné hlody (,,Milování ve výtahu je prima, pokud milenci nepřesahují váhu 650 kg...") i nápadité scény (klasické balkónové vyznání lásky je narušeno obyvateli jiných bytů, co koukají z oken a říkají věci jako ,,Kdo že je hvězdou vašeho srdce? Já?" ,,Nene, ta paní vlevo nahoře, nad vámi!"), ale je poznat, že tu ještě neměl hlavní slovo, protože tempo je vražedně pomalé. Dočkáme se zhruba jednoho opravdu dobrého vtipu na čtvrt hodiny. Když si to pak Woody začal dělat všechno sám, byla kadence jinačí. Příběh zde moc negraduje. Peter O´Toole má rád mladé kočičky a dostává se do různých šlamastyk (samozřejmě nesmí chybět rodiče snoubenky ani schovávání milenců do skříně), zatímco lidé kolem něj mu závidí. Je to jako fraška od Feydeaua - což o to, proti tomu nic nemám, on je psal geniálně - jenže zde to prostě není tak vtipné, ale spíš unylé. Ještě kdyby film skončil po zhruba 70 minutách, kde na to byla vhodná scéna (požádání o ruku), asi bych přidal čtvrtou hvězdu, ale bohužel - snaha tvůrců ještě dodat nějaké bláznivé vyústění vede jen k dalším zbytečným 40 minutám bláznivé honičky, co jsme viděli stokrát a lépe. Přes všechnu tu špínu, co jsem vytáhl ale vlastně nelituju, že jsem film zhlédl. Když se na nábřeží potká Woody slavící osaměle narozeniny a Peter Sellers, co se chystá spáchat sebevraždu, je to takové setkání dvou legend a taková síla, že se to podle mě rovná momentu, když spolu v Nelítostném souboji zajdou na kávu Al Pacino s Robertem De Niro. (28.01.2013)

Láska dokáže být pořádně šílená a rodí blázny. Nevěříte? Tak Co je nového kočičko vám to názorně ukáže na  osudech nepolepšitelného sukničkáře, psychiatra, který by sám potřeboval psychickou pomoc a nesmělína, co nedokáže se ženami naopak navázat žádný vztah a tak alespoň pomáhá do kostýmů dívkám učinkujícím v baru. Nenapadlo mě, že když donutím dědu (fanouška Woodyho Allena), aby z DVD kolekce Woodyho filmů pro dnešní večer vytáhl Kočičku kvůli účasti mého oblíbeného Sellerse, setkám se pět dní po zhlédnutí Jak ukrást Venuši neplánovaně opět s Peterem O´Tolllem! A to rovnou opět v další šedesátkové komedii, byť v tentokrát úplně jiného typu a v úplně jiné poloze.   Jedná se sice o debut Woodyho Alena, do kterého mu navíc bylo dost zasahováno ale občas už má řádně šílené grády. Nad některými absurdními nápady se až tají dech, dokonce jsem zažil několik obrovských výbuchů smíchů. Tak  zatímco v úvodu a ke konci film solidně šlape v prostředku si dost vybere svá hluchá místa, kdy se ani není čemu smát. Navíc film spíš směs několika absurditek, než film se souvislým příběhem ze kterého by inteligentně vyplývaly vtipy. Tady je potřeba jenom sednout, nechat se bavit a na nic nemyslet. Což určitě není tak těžké. Ale pokud se podle znalců Woodyho díla zde autor ještě rozehřívá, přizpůsobuju tomu i své průměrné hodnocení. I když legendární ústřední  písnička by si zasloužila tak deset hvězd. (20.05.2020)

Teatrálne, afektované a mdlé. Napriek tomu, že film je šialený a plný pomaly až absurdných situačných gagov, všetko vychádza naprázdno. Môže za to aj dej, ktorý nemá hlavu ani pätu a tak zbrklo, ako sa začína, tak nezmyselne sa aj končí. Vzťahy medzi postavami sú umelé a je doočíbijúce, že slúžia len na to, aby sa všetci stretli na konci v jednom hoteli. Ak nefunguje chémia, vďaka ktorej majú byť gagy vtipné, nemôžu fungovať ani samotné gagy. PS: Veľké plus za ústrednú pecku Toma Jonesa! (03.11.2010)

Originální ptákovina, která snad nemohla napadnout nikoho jiného než Woodyho Allena. Nepopsatelná jízda gagů, ulítlých nápadů, ztřeštěnosti, bizarnosti, úchylnosti, výstřednosti, bláznivosti, ale také krásných koček, chtíče a dilemat. || Napodruhé, možná i proto, že jsem se díval sám, už to na mě tak nezapůsobilo, přesto jsem se bavil nad bezva hláškami, nápady a gagy. 89% (20.09.2011)

S přibývající stopáží přibývá ulítlostí až naprostých šíleností (a aby ne, když co postava, tak to dokonalý prototyp magora nebo blázna), které vrcholí neuvěřitelnými eskapádami v hotelu a posléze i mimo něj...dlouho dlouho jsem nic podobného neviděl...a to nemluvě o "big parade" paní-slečen hereček ze 60. let. Voilá :-) (09.10.2010)