Následky lásky

Muž bez fantazie, bdění bez snění, tvář bez výrazu. Svět mimo hotelový pokoj pro něj již neexistuje. Život a smrt, komedie a tragédie probíhá tam venku. Náhlá změna stylu během převozu peněz je jenom jedním z režisérových ironických vtípků. Také z tohoto oživení se následně vyklube rutina, další z pravidelností, jimiž Titta di Girolamo žije, jež společně s opakujícími se pohyby kamery udávají jeho životu přesný rytmus. Vystoupit ze zvyku pro něj znamená riskovat všechno. Plynulé přechody mezi záběry, choreograficky domyšlené tance po horizontální i vertikální ose, vydávání objektivních záběrů za subjektivní a vytváření falešného napětí, udržují diváka přejedeného klasickým stylem neustále čilého. Bohatost formy důmyslně kontrastuje s „nudnou“ náplní hrdinova života. Záměrný nesoulad mezi dlouze neměnným „o čem“ a proměnlivým „jak“, Sorrentinovi umožňuje odpoutat se od veškerých vyprávěcích konvencí, promlouvat obrazy a pohybem, nacházet poetické v profánním. Drobná změna ve výrazu Servillovi pokerové tváře, sotva postřehnutelné pozvednutí koutků, značí velký pokrok ve vývoji postavy a zároveň spiklenecké zamrkání tvůrce, který se dokáže bavit tak, aniž by přestal bavit druhé. V podstatě jako Tarantino, jen trochu dospěleji. 85% Zajímavé komentáře: O*R*I*N, FlyBoy, iNKa 1104 (10.05.2013)

Velice zvláštní snímek, který se po většinu času vleče jako hlemýžď a hlavní hrdina nám názorně svou pokerovou tváří předvádí, kterak si nezadělat na vrásky (ani na ty od smíchu, ani na mračky). Následky lásky na mě zapůsobily hodně rozporuplně, pomalu plynoucí děj mi nevadil, zato dávkování informací o Tittovi a o motivu jeho žití mě poněkud vytáčel. Přestože by pravověrní romantici byli hodně zklamáni po odhalení jádra pudla, mně se celkově (mafiánské) vyústění více líbilo než nelíbilo a za jeden moment v závěru tu čtvrtou hvězdičku přidám. (30.08.2014)

"Vy ste mi ukradli život, ja vám kradnem kufor..." Sorrentinovi musím uznať talent, aj keď ho naplno rozvinul až vo svojich posledných filmoch. Jeho rukopis je však jedinečný a nezameniteľný. Má to štýl, má to atmosféru, no príbeh trochu zaostal. Záver s obetovaním mi prišiel trochu nepochopiteľný, zvlášť v momente, keď sa tak trochu "zamiloval" do čašníčky a otvárala sa mu nová etapa života. Život v hoteli pod dohľadom mafiánskych očí asi nie je pre neho lákadlo do budúcnosti, ale čakal som optimistický záver. S tragickým koncom nemám problém, práve naopak, dokonca aj smrť bola efektná, ale inštinkt mi vravel, že to šlo urobiť inak. Celkovo pútavý a atmosferický film, ale chyby sa nájdu. Slabé štyri hviezdy. 70%. (05.02.2016)

Film na ktorom na zaujala vycibrená forma, ale menej už obsah. Režisérov pomalý filmársky štýl je veľmi pôsobivý a originálny. Okrem perfektnej kamery vyzdvihnem ešte zaujímavé hudobné pozadie. Film vo mne vyvolal dlhšie dozvuky, tak si ho rád s odstupom času pozriem opäť a možno upravím aj svoje hodnotenie. (15.08.2021)

Vynikající a nevšední filmový zážitek, tentokrát mi Paolo Sorrentino s jeho specifickým stylem opravdu sednul. Film vůbec nespěchá, ale přitom mě ani chvilku nenudil, udržuje diváka v napětí nezodpovězenými otázkami a náznaky romantiky jsou dokonalé. Toni Servillo hraje výborně a do Olivie Magnani jsem se zamiloval hned v prvním záběru, lepší herečku do této role vybrat nemohli. Hodně silné čtyři hvězdy. (16.08.2014)