Erasmus 2 - Priatelia sú späť

už to neni ten Erasmus, který byl skvělý svým pojednáním. Toto je film o někom a o něčem jiném. V podstatě se nejedná o dvojku, ale je to zcela nový film s herci z prvního dílu, který se snaží o jakousi provázanost mezi oběma filmy. Dávám 4* stejně jako prvnímu dílu, ale tyto * jsou naprosto rozdílné a rozhodně nejsou za vyvedené pokračování ... (27.10.2006)

Naprosto zbytečná věc. Už první Erasmus byl tak nějak zbytečně roztahaný a roztěkaný, ale jeho látkou bylo pro mě zajímavé dění během evropských studijních pobytů, kterými se moc filmů nezabývá. Ve druhém díle sledujeme na ploše více než dvou hodin osudy některých aktérů prvního dílu, kteří si již žijí životy ve své vlastní zemi, ale ne všichni dostanou nějaký větší prostor, a tak se vlastně limitujeme na dvě hodiny eskapád Romaina Durise, který neví pořádně, co chce a střídá ženy jako na běžícím pásu. No nijak zajímavá podívaná to rozhodně není. (30.08.2019)

Před mnoha lety jsem chtěl jít sám do kina a neměl jsem dopředu vybrán film. Přímo v kině jsem zjistil, že dávají Erasmus 2 (nebylo to multikino) a já si řekl, že i přes nic moc první díl to risknu. Stalo se však to, že společně se mnou přišli jen dva další lidé a nehrálo se. Už to pro mě mělo být varování. Druhý díl Erasma 2 jsem tak viděl o něco později a bohužel musím říct, že to bylo ještě slabší než jednička. Nesympatický hlavní hrdina se opět utápí sám v sobě a není schopen navázat dobrý vztah. Navíc ubylo i té trošky vtipu z jedničky a film tak prakticky nemá co nabídnout. (08.12.2017)

Herce i jejich postavy jsem si oblíbil už v první části, navíc Kelly Reilly od té doby výrazně zkrásněla; a děj, byť opět poněkud natahovaný, má začátek, směr i cíl, přestože to v jeho průběhu tak nevypadá; ale aspoň není tak čitelný. Je to, jak říkám, koukatelný „příběh ze žiivota“. Navíc mě fakt bavil ten jazykový mix, to člověk často v jednom filmu neslyší. # [viděno: monitor, 5.1] # příběh 6 | hudba 6 | humor 1 | akce 1 | napětí 1 | pustil bych si znovu 6 (07.10.2012)

Les Poupées russes (doslova ruské panenky:-) jsou takoví "Básníci" po francouzsku. Hlavní hrdina ale není lékař, je spisovatel....."...Tak, to jsem já, bude mi třicet a jsem pořád sám. Při tom jak vypadám, není divu. Já jsem já, pitomej, ale já....Myslel jsem na holky, se kterými jsem spal, po kterých jsem toužil a přišly mi jako matrjošky, ty ruské panenky. Člověk si s nimi celý život hraje a je zvědavý, která bude ta poslední, ta nejmenší, schovaná ve všech. Ale nikdo se k ní nedostane rovnou, chce to své. Otvíráš jednu za druhou a pořád se ptáš:"Už je to ta poslední?".....". Osvěžující příběh jak ranné beaujolais, s trefným komentářem Xaviera, jako ze života :-) Obzvlášť se mi líbily "píšťalkové" scény, ve kterých pisálek své okolí klame :-) Příjemné pokoukání :-) (24.01.2007)