Něco, co stvořil Bůh

Nie je to tak dávno, čo som si Rickmana vymazala z TOP 10, aj napriek tomu, že tam vlastne patrí. Aj v tomto filme to zase raz dokázal. A Mos Def mu výborne sekundoval. Príbeh, réžia, herci, prostredie, výprava, hudba ... nemám čo by som vytkla, naozaj príjemný a poučný film, ktorý môžem len a len odporučiť. (05.12.2014)

Vynikající výkony Alana Rickmana a Mose Defe v bezchybně napsaném scénáři k filmu o výrazném zlomu v dějinách kardiochirurgie s další, ale velmi podstatnou linií, týkající se rasové diskriminace. Alan Rickman, který hrál egoistického, ale charismatického doktora Blalocka byl velmi působivý právě v těchto nepříjemných situacích, do kterých se často ve styku s Vivienem dostával. Jeho pocity vnitřní vzpoury a nesouhlasu, které ale nakonec u něj utlumily tehdejší zvyky společnosti vzhledem k rasové diskriminaci, byly v jeho tváři víc než čitelné a dokonalé. A velmi zdatně mu sekundoval Mos Def v roli Viviena, který hned od začátku působí jako sympaťák a jeho zapálení pro věc je víc než zjevné. Škoda, že se události vzhledem k němu nevyvinuly podle mých představ, ale dějiny zkrátka v tomhle směru nelze obejít. Jestli chcete vidět lékařské a lidské drama v jednom, tak tenhle film vám určitě doporučuju a jestli to byl a nebo nebyl televizní film v tomhle případě vůbec neřeším. 80% (26.10.2014)

Televizní film Něco, co stvořil Bůh vykazuje mnohé rysy podobných filmů z produkce Home Box Office (HBO). V prvé řadě stojí na silném příběhu podle skutečné události, soustřeďuje se na osudy výjimečných jedinců (stejně jako TV filmy Život a smrt Petera Sellerse, Konference ve Wansee, RKO 281, Bojkot). Tyto výjimečné jedince ztvárňují neméně výjimeční herci (zde Rickman a Mos Def, jindy Geoffrey Rush, Kenneth Branagh či Liev Schreiber). Režiséři těchto filmů příliš neexperimentují a věnují veškeré soustředění působivému příběhu. Těmi, kdo dělají historii ve filmu Něco, co stvořil Bůh (název odvozen od "božsky" přesných stehů používaných při operaci srdce), jsou A. Blalock a V. Thomas - bílý lékař a černý nevystudovaný lékařský asistent, jehož barva pleti je jedním ze dvou stěžejních motivů tohoto filmu. Tím druhým jsou jejich revoluční pokusy o operaci srdce, která je do té doby zapovězena jednak pro technickou nedokonalost a též pro lékařské pravidlo "nedotýkej se srdce". Vedle motivu rasové segregace (do filmu jsou vloženy dobové dokumentární záběry) akcentované skrze postavu trpěného i zavrhovaného Thomase a jeho bratra, jež si jako učitel vydělává méně než bílí kolegové, upoutá též vedlejší zápletka křesťanského odmítání operace srdce (Blalock: "Bůh chce to dítě zabít, já ne!"). Rasová otázka je podána výstižně, nejzajímavější je vztah obou lékařů - Blalock se nikdy neohlíží na Thomasovu barvu pleti, ale zároveň mu nezištně nabízí přivýdělek coby pinglovi na "bílých večírcích". Oba časové posuny jsou obohaceny o dobovou píseň, která doplňuje zmíněné dokumentární záběry. Rutinně režírovaný snímek upoutá odhodláním hlavních hrdinů (Blalock říká: "Tam, kde vy vidíte riziko, já vidím šanci!"), ale odradí tezovitým závěrem, v němž je zestárlý Thomas obdařen čestným doktorátem. "Zestárnutí" postavy (hrané jednatřicetiletým Defem) obnáší nasprejování vlasů a kníru šedou barvou a řadí se mezi nejhorší maskérské počiny na plátně (obrazovce). Na otázku, co by si měl divák z filmu odnést Alan Rickman odpověděl: "Měl by si říci, proč jsem o tomhle nevěděl dříve?'" A v dobře odvyprávěném příběhu o silných a historicky významných osobnostech skutečně leží největší síla tohoto filmu. Téměř výhradně televizní režisér Joseph Sargent (*1925) debutoval v roce 1959, pro televizi zpracoval mj. Pýchu a předsudek a natočil též zoufale zlé pokračování Čelistí (1987) či válečné drama MacArthur s Gregory Peckem v roli generála. (02.05.2005)

Tak jsem si zběžně projel zdejší komentáře a překvapilo mě, že si tu docela dost lidí stěžuje a vytýká filmu přílišnou sentimentalitu. Já si naopak myslím, že se to filmu povedlo vybalancovat naprosto dokonale, byť ten námět k tomu, být klišoidní a sentimentální, jde sám naproti. Určitě je to hlavním dílem tím, že má Something the Lord Made pod palcem HBO, který se očividně náruživě učí od své sestřičky BBC. Takže to, že je to "pouze" televizní film, a ne kinofilm, je v tomto případě rozhodně plusem, byť se samozřejmě musel spolehnout na osekaný budget (stárnutí postav se tu tudíž řeší oldschool technikou barvením vlasů a vousů na šedivo, žádné masky). Ale bohatě to vynahrazují výtečné výkony pánů Alana Rickmana (hovořit o tom, jak velká je ho škoda, je ono příslovečné nošení do dříví do lesa) a Mos Defa. Krásný film, který se zuby nehty snaží zlomit zaběhnutá klišé, a který netřeba nijak zvlášť obšírněji popisovat, podívejte se na něj sami, těch necelých dvou hodin, co vám ukousne z vašich životů, určitě nebudete litovat. (08.04.2016)

,,Nechci jít proti Bohu, ale proč nemůže být jeho plán nechat toho doktora zachránit Eileen život? '' --- Nikdy jsem neslyšel o Alfredu Blalockovi a už vůbec jsem neslyšel o jeho ,,černém'' (mluvou čtyřicátých let) asistentovi Vivienu Thomasovi. Na filmu mne lákala doba třicátých let ve které začínal a Alan Rickman v jedné z hlavních rolí. No, a říkal jsem si, že se také něco dozvím... A to se přesně stalo. Jenže už od prvních minut nebyl film tím čím jsem si myslel, že bude - tedy jakási životopisná záležitost z lékařského prostředí odkudsi z předválečné Ameriky . Hned mne silně zaujal a cele vtáhl do sebe. Rickman a Def tu perfektně ztvárnili své originální vzory a myslím, že film je tak opravdouvou a velkou poctou obou lékařů. Byli to borci. Blalock i Thomas se rozhodli pokořit tehdejší lékařský názor, že na lidské srdce se nesahá. Muselo být nesmírně obtížné kráčet vstříc nejistotě jako každý z velkých mužů, který byl v něčem první. Vstupovat do neprobádaného světa, kde rizik bylo více nž šancí na úspěch a místo slávy je mohl čekat jen pád, protože těch kteří by se našli posléze po jejich krachu ,,že to říkali'' by se našlo nespočet. Oni však vědomi si rizik s nesmírnou úctou avšak s jistou arogancí ,,kterou musí mít každý kdo na někoho bere skalpel'' do toho šli. A jen díky nim se lékařské vědě otevřel jeden velký neprobádaný svět a nové lékařstvé odvětví - kardiologie. To vše v rasistické Americe, kde vzdělaný a šikovný chirurg ovšem bez doktorátu Thomas, musel snášet mnohé ústrky za to, že jeho barva pleti je tmavá. Jak říkám, nečekal jsem od filmu něco zásadnějšího ale o to více mne dostal. Ve dvou momentech jsem byl dokonce dojat k slzám, což se mi prakticky nestává. Ale tomuhle dílu se to zkrátka podařilo. Nádherná byla i hudba Ch. Younga. Tady nemohu jinak než dát za 5 zadních stehů! * * * * * (06.04.2017)