Million Dollar Baby

..........V prvé řadě psychologické drama, oproštěno od navyklých kliše a filmových zlozvyků. Boxerské prostředí je zde pouze naokraji. Životní osudy hlavních aktérů, řešení zásadních lidských otázek a mezilidských vztahů, to bylo hlavní motto filmu, které se dá ve filmu vložit do jakéhokoliv prostředí. K úspěchu pak je ale ještě nutno dodat dobrý scénář a kvalitní režii. Zde vše klaplo na jedničku a ovace jsou vskutku zasloužené........... (24.04.2005)

(1001) Tak jistě, brečela jsem, ovšem v tomhle případě to nějak není zásluha autora nebo jak bych to řekla, spíš vlastně naopak je to zásluha autora až moc, zkrátka není to doklad geniality tvůrců jako jiné moje divácké slzy. Úplně na začátek mi vadí ten model (syndrom) povídkové adaptace. Protože jakkoliv bych mohla být členem spolku lidí volajících po svatořečení Morgana Freemana, tak už jsem vyrostla do té doby, že mi přijde trošku lenošské/odfláknuté spoléhat se na voiceover starého, unaveného a moudrého muže, a to zvláště v případě, že jeho vyprávění nijak nekontrastuje s příběhem a veškerý obsah se jím jen zdvojuje. Navíc se tím snímá břímě z herců, kteří nemusí být tak výmluvní řečí těla, když za ně jejich duševní pochody odvypráví hlas shůry. Tím přecházím k další hlavní výtce - hlavní postavou je totiž trenér Frankie a Clint jako jeho představitel je ve své roli neuvěřitelně nehybný a kožený, zvláště také proto, že po letech v businessu se prostě dopracoval k tomu, že už hraje jenom Clinta Eastwooda (protivného, ale v jádru dobráka). Jeho nulová expresivita extra vynikne vedle k zulíbání živelné Hilary, která ale žel bohu představuje jenom figurku v životním příběhu protivného trenéra, a nikoliv naopak. Poněkud umělé namontování "srdcařského" bojovníka Dangera do vyprávění za účelem vyrobit jednu z dalších point mi připadá jako další scenáristická lenost, stejně tak časté spoléhání na stmívačky není nic, z čeho bych si sedla na zadek. Nicméně je pravda, že po většinu svého dospělého života si plánuji, že druhá věc (a možná i první, záleží, jak to budu mít s akvárkem), kterou si pořídím do vlastního bydlení, bude boxovací pytel, takže po této stránce jsem si přišla na své. Sledovat muskulaturu na Hilary bylo příjemné potěšení, ještě větší blaho potom bylo sledovat dokonalý stroj Luciu Rijker v pohybu. Protože když se někomu říká nejnebezpečnější žena na světě, tak to mi sakra imponuje. (16.12.2014)

Narodila se s výraznou podváhou, ale bojovala. A to jí vydrželo celý život. Umanutou a odstrkovanou servírku pošle do ringu coby svého posledního koně starý a rezignovaný trenér. Příběh částečně o boxu, ale víc o vykupitelské síle zodpovědnosti za lidská rozhodnutí. Poctivé vyprávění, bravurní práce se světlem, kouzlící dvorní kameraman Tom Stern, režisér, který nás nechává vnímat rozvážný a chlapsky patetický příběh, letmo pouštěná hudební stopa – celkový dojem jen mírně kazí předvídatelnost a jakýsi mistrův přímý „tah na branku“. Ale čert to vem. Jinak naprosto trefil herecké obsazení, noblesní Morgan Freeman je bezchybný, sám Clint Eastwood dávno přezrál nejlepší ročníky a přirozeně krásná Hilary? Radost pohledět.. Eastwood je žijící legendou, celý život oscilující mezi herectvím a režií a právě jeho minimalistické vedení jeho příběhům dokonale svědčí. Na sklonku své tvorby je neomylný. Melancholický neklid a jedno poctivé dospělé vyprávění. Plný počet. (12.12.2005)

…jednou, až bude srdce velké jako oceán, rád se v něm utopím se všemi svými sny. Neboť tehdy všechny hvězdy, co jindy dlí mi nad hlavou, budou se v mém srdci zrcadlit. Přemýšlel jsem, jaký citát vymyslím, abych nějak pojmenoval tu tenkou hranici mezi prostě lidskou, srdečnou realitou a fikcí z obrazu, která svou srdečností, lidskostí nijak za vší opravdovostí nezaostává. Jistě, klidně by to mohlo znamenat, že patetický důchodce Clint Eastwood naservíroval laciný, omšelý a klišovitý příběh (najust pojetím podobný testosteronové verzi s Rockym) o cestě k naplnění života, jenže to by byl omyl. Million Dollar Baby je zvláštním spojením surového, přímočarého vyprávění v přímé konfrontaci s uvěřitelnými, neobyčejně obyčejnými osudy, postavami, které se vypořádají s celou řadou vnitřních nepřátel, pohnutek a vzpomínek. Byť je tohle v prvé řadě sportovní drama, ten box kolem tady slouží spíš jako propocený nátělník, to důležité bije pod ním. To, že Hilary Swank zahrát umí, že krom své nepopiratelné, přirozené krásy jí věřím každý výraz tváře, každou slzu i každý úsměv, o tom sem ani na vteřinu nepochyboval. O tom, že Clint, byť už mu pumpička s drsným Harrym v kroku nestačí, umí uchopit příběh s nějakou nepopiratelnou duševní hloubkou, o tom jsem taky nepochyboval. Ke všemu ještě charismatický Morgan Freeman a jímavě podmanivá, smutná a pronikavá hudba z Clintovi vlastní dílny. Ne, další slova už by byla jako pouštět loďku na ten šírý oceán. Oscary ve správných rukách a u mě za [9/10] (29.06.2008)

Film, který na mne zapůsobil. V první řadě to není až zase tak film o boxu, ale člověku. Co se týče Hilary Swank, tak předvádí nejlepší herecký výkon co jsem viděl za hodně dlouhou dobu a dost možná i nejlepší ženský herecký výkon vůbec. Clint Eastwood natočil tento film opět svým klasickým režijním stylem. Minimem hudby podbarvený film, odehrávající se až v sugestivně syrových prostředích, protože ať už to jsou ponurá zákoutí nemocničních pokojů, či temná tělocvična, všechno toto dělá tu nepopsatelnou a jedinečnou atmosféru filmu a to všechno i když má film prakticky obyčejný scénář, který je leckdy i dosti předvídatelný. Pro mne jednoznačně nejlepší film roku. (11.02.2005)