Vojna svetov

Nejdřív jsem myslela, že si emzáci konečně přiletěli pro tu Tomíkovu sektu, a když jsem pochopila, že to tentokrát bude hodně blízké a hodně nepříjemné setkání třetího druhu, tak jsem pro změnu netrpělivě čekala, kdy Miranda Otto tasí meč a s výkřikem "smrrrrt!" jim nakope pozadí nebo co to mají. Obě domněnky a naděje se ukázaly jako liché a pokus sympatizovat s hrdiny vyšel naprázdno, protože Tom byl v proletářské roli přesvědčivý asi jako vlk přestrojený za babičku a po deseti minutách ve společnosti jindy skvělé Fanningové, která v sobě coby Mary Ann značně nelogicky spojovala mnou nejvíc nenáviděné stereotypy v zobrazování dětských postav, a sice rozmazleného hysterického spratka s přemoudřelou zmenšenou kopií dospělého, jsem si přála, aby se E.T. nažral a Dakotka nezůstala celá. Naštěstí komorně hororová stránka věci a pochmurná atmosféra, nahrazující dnenezávislovské hurávlastenectví, přece jen daly občas zapomenout na přeslazené rodinné drama, stejně jako Tim Robbins i na minimálním prostoru zastínil své hvězdnější kolegy, takže i když Spielberg ve výsledku válku se světem nevyhrál, kapitulaci přede mnou podepisovat nemusí. Já holt radši Mnichov nebo Amistad, Mr. Director. (16.12.2009)

Moje očekávání tato působivá katastrofická sci-fi bezezbytku splnila. Až na pár nelogičností je film zatraceně reálný. Vražedné mimozemské stroje a vizuální efekty jsou skvělé. Nejlepší okamžiky filmu však nenastanou při efektní anihilaci lidí, ale při perfektně zrežírovaných davových scénách, kdy zoufalost prchajících lidí dostupuje vrcholu. Zvláště scéna s autem byla hodně silná. Tom Cruise pomalu nesleze z plátna a podává hodně dobrý herecký výkon. Po prkenném představení v Posledním samurajovi si u mě napravil reputaci. Dakota Fanning hraje též dobře, akorát působí na svůj věk moc dospěle. Filmu prospělo to, že Spielberg některé scény neukáže v plné kráse (kupříkladu útok armády na stroje), ale o to jsou působivější. Potěší i absence obvyklých klišé, tedy žádné plamenné projevy prezidentů, bojové porady generálů, patetické hrdinné sebeobětování či anihilace Sochy Svobody, Eiffelovky a dalších světových symbolů. Co mě však nepotěšilo, byl konec s Cruisem. To by však nebyl Spielberg, aby si neodpustil na konci nějaký ten dojemný okamžik. Jinak je zakončení vcelku logické, jen jsem měl dojem, že je poslední fáze filmu moc uspěchaná, což je asi daň za jeho rychlé natočení. (26.08.2005)

Jeden z filmů, jehož nedokonalosti plodí dokonalé diskuse. Místo války pokus o cizozemskou genocidu, místo boje čekání, zda Bůh hraje s vesmírem v kostky, místo obětí objetí? V jistém smyslu intimní blockbuster, který nabízí skrz úzký průhled jedné rodiny perspektivu, co by se s námi stalo, kdyby byli mimozemšťani pekelní prevíti. Problém je, že jejic filmová civilizace je z podstaty nekonzistentní, slabiny, motivace a metody natolik si odporující, že jsem se je celý film marně snažila vstřebat. A vlastně si zpětně uvědomuji, že to, co a proč se s nimi stalo, mě znepokojovalo a zajímalo víc než triviální osud celé Cruisovy rodiny. Jsem to ale nelida. (12.10.2009)

Všechny ty 4 nebo 5 hvězdičkové kometáře a hodnocenní mi přijdou hrozně vysokáí. Ten film nemá na 4* a už vůbec ne na 5. Spielberg je pan režisér, uznávám, ale to jsem věděl už dříve. To, že vykrade pár filmů (jurský park-ufouni ve sklepě a jejich procházka, Den Nezávislosti-viz. níže) není od génia jeho formátu moc hezké. Nejhorší však je, že vzal Válku světů od H. G . Wellse a přepracoval ji k obrazu svému a přesto ponechal původní konec, kterýve filmu vyzní naprosto podělaně. Film vám řekne bez znalosti knihy asi tak polovičku toho co by jste měli vědět. Strčit 3 postavy z knihy (Ogilvyho-vědce, vikáře a dělostřelce) do jedné osoby hrané Timem Robbinsem je nejstupidnější nápad co jsem kdy viděl. Jeho postava je ve filmu pár minut a jediný její smysl je ukazát, že Tom Cruise udělá proto aby žil cokoliv. Spielbergův úžasný cit pro kameru a celkové audio-vizuální vyznění filmu se nedá popřít, ale nemůže zachránit film. Je krásné se v některých chvílích na to dívat, ale min. ve dvou scénách (např. Cruise utíká před prvním strojem) je bluescreem až amatérsky patrný(a nebo ho vidím jen já:-)). Stroje jsou více ve future stylu než by měli být, ale budiž avšak to co předvedl Spielberg s ufony, které oproti knize hodně předělal, je neodpustitelné. Podobnost s postavičkami z Dnu nezávislosti je až neuvěřitelně velká. Bud pan Spielberg nemá fantazii nebo si myslí, že už více povedení být nemohli. V knize se ufoni pohybují ztěžka působením vyšší gravitace a jsou popsáni více děsivě. Jedna z velkých chyb může být i čas kdy se nám ukáží roboti ve své plné kráse. Po asi 10 minutách filmu se už rozjede celý kolotoč zabíjení laserovým paprskem. Bitvy většinou bud mimo obraz nebo v malé televizi asi ušetřili velké peníze, jiný smysl v nich nevidím. Nelogičností je tam pár, ale každý dělá chyby. osobně bych změnil konec, ale ne pro jeho vyznění. Četl jsem knihu a chápu reakce čtenářů na tento aspekt ponechaný i ve filmu. Jde však o formu a k filmu, který má být prvním scifi-hororem pohádkového strýčka Stevena by se hodil úplně jiný konec. Více spielbergovský, více holywoodský, lépe povedený. Bohužel konec mi vadil i v knižní verzi, takže to je asi má chyba. Herecký výkon Toma Cruise je skvělý, ale to je asio tak vše. Dakota Fanning hrající jeho dceru je pro mě podprůměrná a tuto roli by zvládla i herečka s ohodně méně talentem. Justim Chatwin se asi snaží, ale je spíše zklamáním než překvapením. Miranda Otto ve filmu figuru 4 minuty a Morgan Freeman se stane pouze naším vypravěčem. Atmosféra filmu je pro mě bohužel zklamáním, protože jsem se prakticky ani minutu nebál, jen v pár scénách jsem obdivoval cit pro kameru a vyváženosti (rozhovor v autě, první setkání s roboty apod.)Válka světů je o hodně jiná než kniha a bohužel k horšímu. Zklamání léta, které zmizí v propadlišti dějin. (15.07.2005)

Postavit příběh na vztahu - neposlušný syn - nespolehlivý otec - spolehlivá dcera, nevyžaduje ani tak pevný nervy, jako dobrej scénář, režii, kameru a mraky speciálních efektů. Jo a taky herce. Netvrdím, že T.Cruise by mohl vystřihnout Hamleta, ale jeho ,,standartní výkon" má dostatečnou podporu v D. Fanning a ,,emzácích". Když pomyslím, že H. G. Wells vydal knihu r. 1898, odpustím S.Spielbergovi občasné ,,přehánění" - pro dobro a blaho příběhu (komu asi tak funguje auto?, proč s ním nezajet do davu lidí, kdo.... ). Líbilo se mi stupňování napětí a perfektní davové scény, které má Steven v ,,malíku". Stejně jako mimozemšťany (proto se nedivím obsazení D.Fanning). A ten konec bych taky nějak tragicky neřešil. Prostě dobře zvládnutej ,,existenční" zápas o budoucnost lidstva. Co by ste dělali vy? (06.01.2006)