Šílení

Bol som rád, keď prišli záverečné titulky. Ale nemôžem povedať, že by ŠÍLENÍ bol otrasný film. Je presne taký, aký mal byť. Ostatne, Jan Švankmajer bol celosvetovou legendou (otvorene sa k jeho tvorbe rád, často a otvorene hlási napríklad Guillermo del Toro). Režisér mal pri nakrúcaní voľnú ruku... a je to poznať. Možno mu ju radšej mali skrátiť, lebo sa až prehnane odtrhol z reťaze. Po audiovizuálnej stránke („prestrihy“ s pohybujúcim sa mäsom, podmaľované provokatívne chytľavým hudobným motívom) sú úchvatné. Takisto ťažko niečo rozumné/múdre namietať voči „zvyšku“ vizuálnej stránky (kostýmy, dekorácie, exteriéry, interiéry). Plus asi nikto nemôže mať nič proti kastingu (Huba, Tříska, Liška, Geislerová, Nový, Dušek, Dančiak, Krytinář). Bohužiaľ, najväčším mínusom tohto šialeného filmu je v mojich očiach paradoxne jeho najväčšie plus: Švankmajer robí filmy, ako nikto na svete. Dnešný pohodlný divák, so mnou v čele, jednoducho nie je zvyknutý AŽ TAK rozmýšľať pri filme, hľadať (otravné?) podtexty a čudne zamotané myšlienky o stave tohto sveta. Práve Švankmajerova nezadržateľná fantázia, ktorá sa nedá zviazať, pôsobí miestami až vyložene rušivo a „umelecky“ (koč verzus autobus). 60% berte v tomto prípade ako „fakt neviem, ako toto hodnotiť a čo si o tom mám myslieť“. (14.12.2009)

"Infantilní pocta Edgaru Allanu Poeovi, ze kterého jsem si vypůjčil některé motivy, a markýzi de Sade, který do filmu dodal rouhání a několik subverzivních myšlenek." (Jan Švankmajer) Podle vlastních slov mistra Švankmajera je tento snímek horor se všemi svými pokleslostmi, které horor má, a tudíž nejde o umění. S tímto výrokem zásadně nesouhlasím, protože Šílení JE uměleckým skvostem, kde tvůrce uplatnil svou "výtvarnou úchylnost" a v "psycho" atmosféře nastolil divákovi vizi toho, jak by se měl vést psychiatrický ústav (nebo spíše vizi blázince, ve kterém žijeme). Švankmajerova práce je nezaměnitelná, a to jak po stránce vizuální, tak po stránce obsahové - i zde se jedná o metaforu na současný způsob života, na nynější svět. V ponuré atmosféře exceluje herecký výkon Jana Třísky, který svým výstupem zcela zastínil Lišku i Geislerovou (i když ti byli také výteční). Zejména při Třískově rouhačském proslovu jsem byla zcela ohromena... Jednoznačně další vynikající záležitost pana mistra, která se hloubavě zakousne, pokochá oko a rozdrásá nitro... a její doznívání je neutišitelné. (13.06.2008)

Toto je mé první setkání s tvorbou slavného výtvarníka a režiséra Jana Švankmajera. Dlouho jsem zvažovala, jestli na jeho film půjdu. Je to totiž jediný autor, ze kterého mám opravdu strach. Ale po shlédnutí "Šílených" jsem z kina odcházela naprosto nadšená. Už úvod samotného Švankmajera byl geniální ("Je to vlastně film o sporu, zda-li vést blázinec formou dohledu a trestu nebo na principech svobody a dobrovolnosti. Pak ještě existuje třetí možnost - ta kombinuje ty nejnegativnější jevy z obou předešlých - a to je sám život). Famózní byl Jan Tříska, přehlédnout nešlo ani další slavné české tváře, zejména ale Pavla Lišku, který konečně nehrál typ idiota. Výtvarná stylizace naprosto úchvatná, ponurá a temná výprava mě hned uchvátila. A příběh, který se odehrával na plátně, filosofická alegorie s prvky hororu...Bože, jestli existuješ - už ten komentář nestíhám dopsat, jdu číst Poea a markýze de Sade... (18.12.2005)

Neexistuje mnoho filmů, u kterých se rozesměju tak, že mi dělá potíže přestat…tento patří mezi ně. První záchvat smíchu jsem dostal hned na úvod, kdy Švankmajer svůj film uvádí a letmo pohlédne na zem, kde se plazí hovězí jazyk. Nijak ho to však nerozhodí a se znuděným oddechnutím pokračuje dál. Perfektně udělaný film a přesvědčivými výkony herců a skvělými, i když někdy možná samoúčelnými animacemi. Trochu mě zklamal jen Pavel Liška, který je snad schopen hrát pouze jeden typ postav… Jednoznačně jeden z nejlepších filmů roku 2005. (08.03.2007)

Moje první setkání s dílem pana Švankmajera dopadlo velmi dobře. Film, který naprosto splňuje to, co můžeme očekávat jeho názvem... je to šílené dílo, ale z mého pohledu docela správným směrem. Na české poměry jde o dost netradiční žánr, ale pan režisér si s ním poradil skvěle - spoustu složitě zobrazitelných scén vyřešil hezky originálně pohybujícím se masem a vnitřnostmi a bylo po problému. Navíc musím vyzdvihnout nejen celou výtvarnou stránku filmu, ale také herecké výkony, hlavně pan Tříska hraje opravdu skvěle... (05.04.2006)