Slnečný štát alebo hrdinovia robotníckej triedy

Tak jsem si jednou zase byl nucen vychutnat film v autobuse Student Agency a opět bych řekl, že bylo zajímavější sledovat okolo plynoucí přírodu, která je na trase Brno-Praha vpravdě daleko zajímavější. Je mi jasné, že tomu sledování v buse příliš nepřidá, ale i tak jsem na tomto filmu neshledal nic, co by si žádalo, abych to viděl víckrát. (22.03.2010)

Sluneční stát jako pohled do života několika ostravských dělníků, či snad outsiderů ? Můj oblíbený film, kterému bych snad vytknul jen to, že v něm hraje až příliš málo ostravských herců. Vnímám však pozitivně, že se v něm neobjevila ani paní Geislerová, ani paní Vilhelmová, jejichž obsazení do každého filmu se - pro mě z podivných důvodů - stalo trendem posledních dob. V epizodní roli exekutora se objevil můj nejoblíbenější činoherní herec NDM, pan Vladimír Čapka. V roli manželky pana Navrátila pak má nejoblíbenější činoherní herečka NDM, paní Anna Cónová. (06.08.2010)

Po řadě převážně britských sociálních komedií se konečně objevila i jedna místní. Nejlepší nápad určitě byl její situování do Ostravy. Dialogy v místním dialektu jsou parádní a díky filmařskému pragocentrismu zní neoposluchaně. Ještě lepší je herecké obsazení nejen čtyř hlavních rolí, ale i jejich partnerek. Všechny postavy totiž působí jako (ne)obyčejní živí lidé, kterým jsem neměl problém uvěřit skoro všechno, co předváděli. Celkově je to velice povedený film, kterému by ale neuškodil silnější konec. (15.04.2005)

Moje prvé zoznámenie sa s Martinom Šulíkom. Výsledok je viac ako uspokojujúci. Namiesto Slovenska sa nachádzame v Čechách a tým pádom sme uprostred inej mentality a názorov, aj keď sú v mnohom s tými slovenskými podobné. Jednak vďaka tomu sa tu vytvára veľmi krásna súhra medzi českým a slovenských hercom - ktorá je umocnená tým, že slováci sa nehrajú na čechov ako to v dnešných filmoch býva a hovoria po slovensky. To umožňuje zbaviť charaktery neprirodzenosti a dáva nám priestor aby sme ich objavovali. V tomto smere je Šulík znamenitý rozprávač. Každý zo štvorice kamarátov má svoje drobné radosti aj starosti a ich život je znázornený až na tých pár bitiek bez výraznejšej dramatizácie. Je to život nesúrodej skupinky, v ktorej každý zastáva dôležité miesto a bez ktorého by skupinka nebola funkčná. Ďalším veľkým plusom filmu, okrem humoru, ktorý je trefný a postavený na hovorenom slove, je tiež fakt že Šulík vytvoril funkčný mikrokozmos, kde má každá scéna svoje opodstatnenie a miesto. Prechody medzi scénami sú nenásilné a častokrát sú spravené cez prirodzenú akciu, ktorá sa v deji neskôr vyvrbí. Rozhodne jeden z najsilneších súčasných slovenských filmov, ktorý možno nie je súčasný, ale ktorý by pre technickú a príbehovo precíznosť mohol len veľmi ťažko zostarnúť. (05.03.2013)

Možno najmenej artový Šulíkov film. Na seba takmer neupozorňuje, postavy sú dôležitejšie. Dôležitý genius loci, do Ostravy po tomto filme na dovolenku nikto nepôjde. Ošarpané pajzle, bary, herne, hnusné byty. Napriek tomu sa tu cítime s postavami- babrákmi príjemne po celú dobu. Majú svoje vážne problémy, ale majú samých seba. Stačí to? V niektorých, tých najťažších fázach života, možno aj áno. (22.05.2016)