Román pre ženy

3,5 *, protože jsem se, když o tom filmu teď lehce přemýšlím, ani chvíli nenudila, Simona Stašová byla skvělá, zbytek průměrný, ale zábavný, na nic si nehraje, prostě se jen snaží pobavit a to se mu vcelku daří. Ano, kopíruje to spoustu schémat, je to plné klišé, příběh taky za moc nestojí a je neuvěřitelně předvídatelný, postavy jsou jako vystřihnuté z bestiáře romantických komedií, ale jednoduchá neurážející zábava taky občas není na škodu. (08.08.2006)

Stejně jako v "držení skleničky za stopku" nevidím glejt solidnosti, tak ani "svetr v opeře" neházim do lidského smetí a smát se tomu, že v něčím světě to takhle funguje, neumim. Takže Ingrid, Sandro, nebo kdo ví, jak se všichni vy, kteří umíte žít, jmenujete, včele s Laurou, jejíž šťavnatě podané "problémy" vejdou minimálně do kadeřnických análů ..... tenhle váš Román není pro mě. (30.07.2006)

Happyend násilně naroubovaný na mustr britských romantických komedií, herecký trojlístek posazen k jednomu stolu v laciné narážce na Pelíšky a hlavně prázdná Laura. Zuzana Kanócz vyšiluje na posteli, ukazuje svoje přednosti, ale náboj nemá, navíc svou naivitou se řadí k šíleným postavám Něrgešové a hlavně křečovité matky v odporném podání Simony Stašové. Kdo se nechá odradit úvodní sekvencí z letiště, udělá dobře. Nebýt charizmatického Vašuta, jdu níž. Veleúspěšnost toho patvaru mi bude navždy záhadou. (11.11.2006)

Konečně (po dlouhý době) český film, z kterého jsem naprosto unešená. Dialogy u kterých mě rušil vlastní smích a nádherný poučky pro život .Pravý český buran myslí v posteli na sebe „ten se mi poved“ a nad povzdechem Laury „Nejvíc jsem ho milovala, když mlčel“ tak pod to bych se ráda podepsala!!! “ A život, to je taky škodolibý prevít „To snad není možný Pažout. Okamžitě vypadni z toho dětskýho pokoje!“ . A co mě uklidňuje, že i v zahraničí není po čem šáhnout „Já si přece nevezmu někoho, kdo volil Bushe“ Michal Viewegh musel být v minulým životě ženská a já si jdu koupit jeho knihu!!! (03.06.2005)

Byli jsme na tomto filmu se školou v kině, který slouží jako atomový kryt. Jak působivé. Nejradši bych na tvůrce takových kravin něco shodil, v klidu se na ten film v tom krytu podíval, a pak vyšel ven abych zjistil, jestli to mělo nějaký účinek. Michal Viewegh je možná momentálně nejúspěšnějším českým autorem, ale jeho příběhy jsou v rámci filmového zpracování v současné době vysoký podprůměr. Tak nějak je to s Románem pro ženy. Platím, abych přispěl na podporu české kinematografie. Jestli budou točit filmy, podobného typu, začnu stagnovat a věřím, že nebudu sám, nebo spíš doufám v to. Příběh o ničem, humor nijaký a celý film zachraňuje Miroslav Donutil, který se ve filmu nakonec objeví snad jenom dvakrát, třikrát na pár vteřin. Ani mě to moc netrápí. Dalo se to čekat. Do čeho se opře svým sponzoringem Nova, většinou stojí za to. --- Nazdar, Lauro. Musím bohužel konstatovat, že ani dnes nevypadáš vyrovnaně. - Polib si prdel, Huberte! (21.11.2007)