Kousek nebe

Podobný prípad, ako Kruté radosti, kedy je film v televízii veľmi milým prekvapením a v kine by to asi tak žhavé nebolo. Inak okrem Táni tieto dva filmy spoločné nič nemajú. Postavám som veril, nielen tým ústredným, ktorí prepadli vášni a držal som im úprimne palce. V tomto prípade mi to k šťastiu úplne stačilo a nemal som potrebu riešiť dilemy ohľadom démonických postáv bachárov. Možno aj preto, že ten najväčší hajzel bol typologicky veľmi vhodne zvolený, až sa nechce veriť, že herec by mohol byť v realite "v pohode" :). (28.04.2017)

Kousek nebe je příjemný snímek, který je do televize jako dělaný. Mám s ním však dva problémy. Jednak hudbu v "akčnějších" pasážích a pak to, že mě absolutně vůbec nezaujalo soužení ústřední milenecké dvojice. V mých očích tato linka akorát odtrhávala pozornost od mnohem zajímavějších postav jak z řad bachařů, tak především muklů. Dlouho jsem neviděl tuzemský film, který by měl takové množství potencionálně výborných vedlejších charakterů a přitom je naprosto ignoroval. (10.03.2008)

Nedomyslená väzenská romanca z prostredia komunistického kriminálu 50.-tych rokov. Režisér Petr Nikolajev by si mal asi viacej naštudovať historické fakty skôr ako sa pustí do podobného projektu. Silne pochybujem o logickej vierohodnosti scenára. Otrasné sú aj herecké výkony. Jakub Doubrava v hlavnej mužskej úlohe je nemožný. Úplné herecké drevo. Trapne prehrávajúca šereda Táňa Pauhofová v roli jeho partnerky aspoň ochotne ukázala tie svoje miniatúrne prsia. Nijak nevynikli ani treťoligoví českí herci vo vedľajších úlohách. Pavla Zedníčka, bez kartáča pod nosom, som skoro ani nespoznal. Staré fosílie Pavel Landovský a Josef Somr sú čím starší tým horší. No za snahu a euforické (ale herecky aj tak nepresvedčivé) zvolanie hlavného hrdinu: "Komunisti jsou zločineckí svině!", dávam dve hviezdičky. ** (12.09.2009)

Příběh s podtitulem "Vězeňská romance" vedle baladických prvků (kontrast síly a beznaděje) obsahuje i veselejší scény z každodenního muklovského života. Nazírání na modrou oblohu přes mříže, na zrající jahody (pod šibenicí), hra na jazzmana chvílemi jakoby dává zapomenout na místo děje. Ovšem pak přijde pád do reality. Psychické trýznění (slíbená návštěva se neuskuteční) je větší než fyzické. Samostatnou kapitolou je milostná romance Luboše a Dany - v podání Jakuba Doubravy a Táni Pauhofové, kteří mě mile překvapili. Zajímavé paralelní sledování milování ústřední dvojice s pasivním odevzdáním lehké děvy Zuzany Stivínové dozorci. Výtečná předloha Jiřího Stránského citlivě zachycena Petrem Nikolaevem. Konkrétní obětí komunistické zvrhlosti se stává rotvajler, kterého bachař zastřelí a následně do bezvládného těla kope. Ovšem ten pes je jen zastoupením toho, jak se bachaři chovali k vězňům. Tudíž pro mě je asi nejsilnější scéna pohled na ty dozrávající jahody pod šibenicí... Zajímavý komentář:: Radek99. (08.07.2008)

Nevím jak začít. Tento český snímek byl pro mě černým koněm a doufal jsem, že mě třeba přesvědčí o schopnosti naších tvůrců natočit opravdu dobrý a neobvyklí film. Hodně lidí mi hnedka bude chtít nadávat, jak skvělé v naší zemi máme filmaře, ale pro mě krom Samotářů nebylza poslední roky žádný extrémně zajímavý počin. Ať už Pelíšky, Pupendo nebo Jedna ruka netleská(ta se snažila, ale Samotáři jsou nepřekonatelní) zůstanou pouze slušnými filmy, na které, jak je zvykem u českých filmů, se dá dívat ještě mockrát. Nevím jestli je to barvou očí hlavního hrdiny(tímto mu vzkazuji, že mu je závidím...) nebo snad andělskou křehkostí, která vyzařuje z hlavní hrdinky. Oba tito hlavní hrdinové, jejichž láska je hlavním tématem filmu, jsou perfektní. Není ani jedna chybička v jejich výkonech a já musím smeknout. On je perfektně stělesnením praštěnosti a mládí, ale hlavně pozuby zamilovaný do své zrzavé spoluvězenkyně. Ta je zase takový anděl mezi zdmi Pankrácké věznice a musí každého svou křehkostí očarovat. Jejich láska je předvídatelná, ale natolik roztomilá a dětská, že jim jí nikdo nedokáže odepřít. Ani vteřinu jsem nepomyslel, že tihle dva k sobě nepatří. Romatická část filmu do sebe opravdu zapadá nádherně. Pozadí jejich lásky, 50.léta což je období soudruhů a soudružek, je vykresleno s maximálními detaily, kdy je nám předváděno co jen lze ukázat za zdmi věznice. Ani výkřik hlavního hrdiny stojícího vedle rudé hvězdy nezmění nic na jejich osudech. Strašně se mi líbí název filmu, který mi nejdříve nic moc neříkal, ale název film perfektně vystihuje. Ve filmu je mnoho krátkých, ale krásných scén na kousek nebe viditelné jen z vězení(první symbolika). Nebo snad je kouskem nebe pro hrdiny jejich láska, která i v pekle věznice dokáže vytvořit kousek toho po čem oba touží.Pokud někdo chce vidět krásný film určitě by se na Kosuek nebe měl podívat. Jediné co mi lehce nelahodilo byla hudba nebo spíše některé zvuky, které byli nevkusné a dalo by se s nimi naložit lépe. Na 100% to není, ale chybí opravdu jen kousek... (28.05.2006)