Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Husákovská normalizace očima Helenky Součkové, žákyně 2. třídy ZŠ v Ničíně... Když v roce 1998 poprvé vyšla útlá knížka Ireny Douskové s poněkud tajuplným názvem "Hrdý Budžes", málokdo tušil, jak velké popularity dosáhne. Příběhy Helenky Součkové, žákyně 2. třídy základní školy, trpící hloubavostí a nadváhou a potažmo i nastupující husákovskou normalizací, se odehrávají v tehdejší stranické baště – uranové Příbrami. Bylo proto logické, že právě příbramské divadlo uvedlo Helenčiny příběhy na divadelní scénu. A našlo si, jak se ukázalo, i geniální představitelku hlavní hrdinky. Bára Hrzánová byla za tuto roli v roce 2003 odměněna Cenou Thálie. Česká televize představení zaznamenala ještě v tomto roce a od té doby je s velkým diváckým ohlasem reprízováno dodnes. Základem inscenace je knížka spisovatelky Ireny Douskové, která popisuje – do jisté míry autobiograficky – zážitky osmileté Helenky s husákovskou normalizací. Bára Hrzánová se podle svých slov s postavou Helenky z herecké rodiny snadno ztotožnila. Protože jestliže Irena Dousková vyrůstala v divadle ovládaném příbramskými komunisty, pak malá Bára Hrzánová učinila tutéž zkušenost, ovšem v divadle v Českých Budějovicích. Pokud si chcete s nadhledem a humorem (a možná i s trochou nostalgie) zavzpomínat na dobu před více než třiceti lety, jsou k tomu Helenčiny příhody z počínající normalizace na uranovém maloměstě jako stvořené. (Česká televize)

(viac)

Recenzie (280)

Pierre 

všetky recenzie používateľa

Je to taková nemilá věc. Tohle divadélko se mi ale zdá jako velmi milá věc! O  Barboře Hrzanové  bylo v tomto případě napsáno víc než dost..tak i já se neoriginálně přidám. No, je prostě úplně úžasná. Skvělý komediální výkon, vynikajcí intonace, perfektní převtělení  do dítěte (je opravdu věrohodná.) Taky se připojuji k těm, co by se ke konci určitě postavili. Ale ani ti  dva přičmrdávači nebyli vůbec špatní, hlavně jakási Jarmila Vlčková mi svou ztřestěností dost sedla. Ona je roztomilá a v tomto případě vhodná i ta komorní scéna. Je to prostě takové příjemné hezké malé velké představeníčko, které se už ale dle všeho stihlo stát legendou a to právem....To že při sledování na obrazovce občas člověk narazí na slabší místo je v pořádku. Je to tak ukecané a docela dlouhé, že se tomu možná ani nejde vyhnout a ve 2.polovině to příjde, ale na a živo bych si to nejspíš ani neuvědomil a  pozice naprosté geniality ve slovním humoru je už v rámci české kultury stejně obsazena Cimrmany a mými milovanými povídkami od Šimka a Grossmana. Na druhou stranu  takový  pocit, z ryzího národního českého ve humoru  ve skvělé formě, který jsem měl u objevování těchto povídek, na mě určitě zavál i  u Hrdého Budžese. Tohle je radost i balzam na duši. Hlavně pro mou komediálno-divadelní duši. Pro mě určitě i krásná vzpomínka na doby, kdy jsem se živil smíchem a taky chodil na dramatický kroužek. Vlastně jsem to měl vidět už dřív. V současné době ale  zase  nemám na podobné podněty takové štěstí a tohle mě dost potěšilo. Secký a Robert rulez! Jaký málem, Roberte? ()

Šimpy 

všetky recenzie používateľa

Na střední škole jsem to moc nepobral, především mi neseděli představitelé rodičů...zdáli se mi příliš mladí a ne úplně dobře hrající. Pak se mi ale naskytla možnost seznámit se s Bárou Hrzánů a vidět toto představení naživo a to přímo z divadelní kabiny mistrů světla a hudby v jednom divadélku, kam Bára často jezdí a cítí se tu jako doma. A byla to prostě pecka. Rodiče konečně ve správném věku a Bára si tam přidávala vlastní vsuvky...např. když se její postava válí ve "sněhu", tak tam sebou práskla ještě navíc se slovy "já si to dám ještě jednou", aniž by to rušilo, prostě to sedlo do role. Posléze jsem viděl i pokračování tohoto kusu, kde už Helenka je starší paní a onemocní vážnou nemocí. To bylo drsný, vážný a tragikomický, ale neuplně špatný, jen ten proncipál Honza Hrušínksý nebyl slyšet ani do první řady, natož k nám do kabiny. ()

Reklama

marhoul 

všetky recenzie používateľa

Bára Hrzánova je Helenka Součková. Tečka. :) Viděla jsem ji jak naživo (dostala od publika největší balení fixek, jaké si člověk může představit, byla tam i růžová a oranžová..), ostravský aplaus kulturní chalupu málem zbořil, zaslouženě, no a divadelní záznam mě baví od chvíle, co ho bedna prvně odvysílala. Dá rozum, že jsem četla i knihu. Skvělé, zábavné, hořkosladké, chvílemi dojemné a Bára se v tom našla. Perfektní výkon. "Jiskřičky nejsou žádný zasraný." ()

Radiq 

všetky recenzie používateľa

Viděl jsem to už kdysi dávno a už tenkrát žádné velké nadšení. Po letech to samé, akorát jsem navíc koukal na to, kolik zbývá do konce. Ale přitom to nebylo špatné. Některé kecy (a že jich tam bylo) se povedly a dalo se i zasmát. Ale ne tak moc, jak publikum v divadle. Už mě taky nebavilo, jak se tam pořád opakovala situace, že říká nějakou pitominu a je to sranda a pak najednou zvážní... a pak zas pitominu a zvážní a pak zas a zas. Ale hlavně co, tak jak pořád říká místo maminka "Kačenka". A to tam bylo tolikrát, že začínám být na to jméno alergickej. Ale jinak to nebylo špatné představení a Hrzánovou jsem tentokrát taky celkem snesl... akorát že pořád to je divadlo a to mě nikdy moc nebradlo. ()

Jelly 

všetky recenzie používateľa

konečně přijel včera Budžes i k nám do Zlína a... už zkrátka chápu všechno to nadšení tady. :-) bylo to peklo. paní Hrzánová, já se Vám klaním! "Celou cestu jsem jedla sníh. TEN můžu." "Já vůbec nezlobím, ale občas se mi stávají nepříjemnosti." "Souciiit... souciiit..." "To prase odvoláš!!!" "Včera jsme měli ve škole na oběd něco příšerného. Jmenovalo se to --- flíčky na smetaně." "Měla jsem intensivní esoterický sen..." "To bylo německy." "A tak jsem si založila úplně novou krabici, kterou jsem nazvala Ú Jé Vé. Úplně Jiné Věci." "No to se tak na divadle říká..." ... ()

Galéria (8)

Zaujímavosti (6)

  • Při předávání cen Thálie roku 2003 Barbora Hrzánová (Helena Součková) řekla: "Říkat na veřejnosti, že Rusáci a komunisti jsou svině, akorát se to nesmí říkat, to je takový blaho po těch letech," čímž citovala repliku z této divadelní hry, avšak bylo na ni podáno trestní oznámení za hanobení rasy a národa. (JoranProvenzano)
  • Zákopský dědeček František nemohl napsat dopis prezidentu Husákovi. Helenka se narodila 20. srpna 1964, byla ve třetí třídě, takže jí bylo maximálně 10 let. Musela se naučit básničku do ledna 1975 a křupal jí sníh pod nohama, když říká, že prezident Husák dědečkovi neodpověděl a už asi neodpoví. Husák byl prezidentem až od 29. května 1975. (Jabo)
  • Hra je založena na stejnojmenné autobiografické knize Ireny Douskové. Kniha má i pokračování jménem Oněgin byl Rusák, které se odehrává asi o deset let později. I toto pokračování bylo (relativně úspěšně) zdramatizováno Divadlem v Dlouhé, hlavní roli už téměř dospělé Heleny si zahrála Lenka Veliká. (gjjm)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bolo zmenené