Hrdý Budžes

Výkon Báry Hrzánové je sice úctyhodný, ale jinak jsem se při sledování této inscenace opravdu příliš nebavil. Hrdý Budžes má sice nějaké světlé momenty, ale jsou často zabity prvoplánovým estrádním humorem (nejčastěji založeném na fyzické komice a otřepaných komunistických klišé, které už zparodoval kdekdo, takže už jejich parodování začíná být dost vyčpělé) (14.01.2010)

Bezduchá slátanina využívající některých motivů z éry socialismu. Stejně by se dalo zpracovat i období protektorátu, první republiky nebo c. k. monarchie, všechno mělo své vady na kráse, dnešní dobu nevyjímaje, ale čím dále do minulosti, tím méně lidí by rozumělo narážkám na příslušné reálie a tudíž by je to méně zajímalo. Divadelní hra/film předurčená/ý ke zmizení v propadlišti dějin umění. (09.06.2022)

konečně přijel včera Budžes i k nám do Zlína a... už zkrátka chápu všechno to nadšení tady. :-) bylo to peklo. paní Hrzánová, já se Vám klaním! "Celou cestu jsem jedla sníh. TEN můžu." "Já vůbec nezlobím, ale občas se mi stávají nepříjemnosti." "Souciiit... souciiit..." "To prase odvoláš!!!" "Včera jsme měli ve škole na oběd něco příšerného. Jmenovalo se to --- flíčky na smetaně." "Měla jsem intensivní esoterický sen..." "To bylo německy." "A tak jsem si založila úplně novou krabici, kterou jsem nazvala Ú Jé Vé. Úplně Jiné Věci." "No to se tak na divadle říká..." ... (12.04.2007)

Skoromonodrama o neradostném dětství jedné z Husákových dcer. Neobvyklý a velmi obtížný žánr divadla jedné herečky (nebo eventuálně herce) se u nás i díky této hře uchytil velmi dobře a má obrovský potenciál. Hra nenudí (přes podivné kulisy a to, že na scéně je celou dobu jeden člověk), Hrzánové jsem tu nešťastnou školačku vyděšenou absurditou života kolem sebe opravdu věřil. Strašně se mi líbila jazyková stránka hry, Helenino neobratné vyjadřování je napodobeno skvěle (i z hlediska literární řeči, i z hlediska hereckého projevu) a je na něm založena velká část vtipů. Některé scénky (hledání partyzánů) patří k tomu nejlepšímu z českého humoru a vtipností a sofistikovaností jsou někde na úrovni Cimrmanů, nadto ale smutná, bez příkras vystižená a absurdní realita "reálného" socialismu nutí k zamyšlení a celkovému zvážnění - no a to je spolu s nezbytnou vtipností podmínkou pro dobrou komedii (ač si to většina tunajších uživatelů patrně nemyslí, o čemž svědčí mj. nostalgické přecenění některých budovatelských - nemám rád to slovo, ale budiž - taškařic). Výborně... divadlo žije. ...a ona umřela, protože měla srdce, a srdce, to je vůbec nejhorší nemoc a kdo má srdce, tak skoro vždycky umře. (28.07.2009)

V době, kdy se nám hroši oficiálně hlásí k vládě je naprosto nezbytné z mé strany nakoukat co možná nejvíce snímků a divadelních her, které budou později zakázané. Musím se zastydět a přiznat, že jsem se během úvodních 15 minut takřka počůral smíchem. Opravdu neskutečná kanonáda úžasných hlášek, které nemám snad ani já. Hrdého Budžese budu nucen vidět ještě několikrát. Zasmát se musím i obecenstvu, které nedisponovalo dostatečně vysokým inteligenčním kvocientem, a tak hromada úžasných vtipů jen tak prošuměla vzduchem. Přesně nevím, zda s přibývající stopáží vtipů ubývalo, nebo jsem si na zvolený styl humoru prostě jen zvykl, ale smál jsem se méně a méně. Každopádně děkuji za toto úžasné představení. Hold skládám Barboře Hrzánové. Jak je to děvče ošklivé, tak do dané role pasovala jako prdel na hrnec - byla fantastická. Od Brichcína se rád podívám na další představení, abych zjistil, zda se jednalo o šťastnou náhodu, nebo tu mám tu čest s geniálním režisérem. Luxusní záležitost! Lepší 4 kousky! (14.07.2018)