Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Husákovská normalizace očima Helenky Součkové, žákyně 2. třídy ZŠ v Ničíně... Když v roce 1998 poprvé vyšla útlá knížka Ireny Douskové s poněkud tajuplným názvem "Hrdý Budžes", málokdo tušil, jak velké popularity dosáhne. Příběhy Helenky Součkové, žákyně 2. třídy základní školy, trpící hloubavostí a nadváhou a potažmo i nastupující husákovskou normalizací, se odehrávají v tehdejší stranické baště – uranové Příbrami. Bylo proto logické, že právě příbramské divadlo uvedlo Helenčiny příběhy na divadelní scénu. A našlo si, jak se ukázalo, i geniální představitelku hlavní hrdinky. Bára Hrzánová byla za tuto roli v roce 2003 odměněna Cenou Thálie. Česká televize představení zaznamenala ještě v tomto roce a od té doby je s velkým diváckým ohlasem reprízováno dodnes. Základem inscenace je knížka spisovatelky Ireny Douskové, která popisuje – do jisté míry autobiograficky – zážitky osmileté Helenky s husákovskou normalizací. Bára Hrzánová se podle svých slov s postavou Helenky z herecké rodiny snadno ztotožnila. Protože jestliže Irena Dousková vyrůstala v divadle ovládaném příbramskými komunisty, pak malá Bára Hrzánová učinila tutéž zkušenost, ovšem v divadle v Českých Budějovicích. Pokud si chcete s nadhledem a humorem (a možná i s trochou nostalgie) zavzpomínat na dobu před více než třiceti lety, jsou k tomu Helenčiny příhody z počínající normalizace na uranovém maloměstě jako stvořené. (Česká televize)

(viac)

Recenzie (280)

sportovec 

všetky recenzie používateľa

Nejen české umění má velkou tradici v zpodobování skutečnosti jakoby dětskýma očima. Zdánlivě naivní a nezralý pohled svou bezprostředností a smyslem pro absurdní detail dokáže odhalit prvky a souvislosti, které dospělým - často i vzdělaným, poučeným, a přímo odbornicky dospělým - zrakům unikají. Nicotnost tvrdé normalizace sedmdesátých let, zoufalý pokus nomenklatur zastavit čas a vývoj, až programové znicotovování jakýchkoliv hodnot a kterékoliv kvality očima osmi- devítileté holčičky nabývá ve zvlášť silných momentech tohoto zvláštního případu divadla jednoho herce až pitoreskního rázu. Dousková s neuvěřitelnou minuciézností (tvořivě domýšlenou Hrzánovou - určitě to není "tajem") - kreslí přesvědčivou podobu krajského (okresního?) močálu výstižně nazývaného Nížínem a postihuje také řádění nižšího stupně normalizace (v tomto ohledu jakoby to byl pandán normalizačního seriálu OKRES NA SEVERU se známou Pláteníkovou úvahou o tom, že vedoucí tajemník okresního kremlu je něco jako osvícenecký absolutistický panovník). Trousit další chvalozpěvy na Thálií poprávu ověnčený výkon Hrzánové nemá smysl; spíše si pozornost zaslouží celý režijní koncept této dramatizace, zvolený způsob jeho invenčního pojednání a koncentrace až desítek odlišných prostředí i rolí na ploše neuvěřitelně malé a v neposlední řadě i zralý profesionální výkon obou spoluherců. To všechno potvrzuje starou polistopadovou pravdu, že doba, kdy kvalita se soustřeďovala především v Praze a do Prahy (něco málo zbylo i na Brno a Ostravu a opravdu spíše omylem "trošíčku trochu" na Plzeň), nenávratně minula. A že mnoho skutečné kvality se dnes najde i na regionálních, zdánlivě zcela neatraktivních scénách. Třeba v kdysi hornické a uranové a ještě předtím i zlaté a stříbrné Příbrami. ()

lukasd 

všetky recenzie používateľa

Výkon Báry Hrzánové je sice úctyhodný, ale jinak jsem se při sledování této inscenace opravdu příliš nebavil. Hrdý Budžes má sice nějaké světlé momenty, ale jsou často zabity prvoplánovým estrádním humorem (nejčastěji založeném na fyzické komice a otřepaných komunistických klišé, které už zparodoval kdekdo, takže už jejich parodování začíná být dost vyčpělé) ()

Reklama

Chudobka 

všetky recenzie používateľa

Když jsem hru viděla poprvé, nelíbila se mi vůbec. Štvalo mě, že jsem v té době žila,  a tak můžu říct, že takhle to prostě všechno nevypadalo. Něco je trefné, něco silně přehnané, něco překroucené. Občas mám pocit, že jsem v té době byla někde zalezlá ve sklepě nebo mám snad zatemněný mozek. Podotýkám, že v KSČ jsem nebyla a nebudu, ale znám dost lidí slušných, kteří v té straně byli a nikomu neublížili, ani mi nepřipadali směšní. Pár pitomců jsem taky znala osobně, to je fakt. Ale zas tak moc jich nebylo. Bára Hrzánová je ovšem výborná herečka. ()

Mertax 

všetky recenzie používateľa

Budžese jsme měli v doporučené četbě a jak to tak bývá, nikdy jsem se ke knize nedostala. Co se týče divadelní inscenace, převládá u mě zklamání. Stejně jako někdo u her Járy Cimrmana ani nehne brvou a druhý se válí po podlaze smíchy, tak i tady se diváci dělí na dva tábory, soudě podle reakcí v divadle a komentářů. Hrzánová hraje svůj part výborně a je až neskutečné, že není vůbec těžké jí uvěřit onu osmiletou holčičku. Některé intermezza byla vyloženě trapná a J. Vlčková (ta copatá) to se svou teatrálností přeháněla. L. Jeník působil přirozeně, ale nechápu, proč si ani po pause nevyměnil to propocené tričko:). Párkrát jsem se zasmála, ale jak nad tím tak přemýšlím, připadá mi, že většina humoru nevychází z geniálního monologu, ale hlavně z intonace a práce s hlasem plus mimiky/gestiky Hrzánové. Kostýmy jsou však geniální, což se ale nedá říci o chudé scénografii - a já si kladu otázku, jestli to byl účel a nebo prostě nebyly peníze. Škoda, že se mrazivé repliky utopily ve srandičkách, protože takhle je to jen trochu lepší Kája Mařík, kterého jsem na kazetách tak ráda poslouchala:).„Na jevišti právě probíhá pausa - to je jako přestávka, to se tak u divadla řiká!“ /// „Už jsem úplně celá ve Vánocích!“ ()

Sarkastic 

všetky recenzie používateľa

Par excellence Bára Hrzánová, to co předvedla v Hrdém Budžesovi bylo neskutečné. Kromě úvodu takřka neslezla z pódia a svým herectvím mě opravdu dostala. Sice některé věci nebyly tak úplně humorné, spíš mrazivé, já to bral především jako výbornou komedii plnou vtipných hlášek živě pronášených hlavních představitelkou. Stejně tak její "Secký" mě slušně odrovnával. Zkrátka jasných 5*, kvalitní zábava. "Na kostele zvoní zvon, se*u, ser*eš, se*e on. Na mou věru jak tak se*u, tak mi přišlo na mysl, jak s*al kníže Přemysl. A pod tím bylo napsáno: Horší než-li Rusák je ten čů*ák Husák. A pod tím bylo napsáno: Dělej mi to zezadu. Tomu jsem nerozuměla. Ptala jsem se u večeře Kačenky, co by to mohlo jako znamenat a Kačenka celá zrudla, zakuckala se a že taky ale vůbec neví, co by to mohlo znamenat." ()

Galéria (8)

Zaujímavosti (6)

  • Zákopský dědeček František nemohl napsat dopis prezidentu Husákovi. Helenka se narodila 20. srpna 1964, byla ve třetí třídě, takže jí bylo maximálně 10 let. Musela se naučit básničku do ledna 1975 a křupal jí sníh pod nohama, když říká, že prezident Husák dědečkovi neodpověděl a už asi neodpoví. Husák byl prezidentem až od 29. května 1975. (Jabo)
  • Podivný název hry je (jak je ve hře konečně vysvětleno) zkomolenina prvních veršů básně A hrdý buď. Tuto báseň napsal jeden z nejklasičtějších komunistických veršotepců, Stanislav Kostka Neumann, a celá zní takhle: A hrdý buď, / žes vytrval, / žes neposkvrnil ústa ani hruď / falešnou řečí. // Takový byl můj lid / s kosou a kladivem. / Na jitřní čekal svit, / čekal a věřil. // Úrodu novou sklidí sám, / sám se svými. /Jděte mu z cest. Staví chrám / bratrské doby. (gjjm)
  • Bára Hrzánová obdržela v roce 2003 za svůj výkon ve hře divadelní cenu Thálie. (kosticka7)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bolo zmenené