Hrdý Budžes

Co k tomu dodat, tohle se prostě povedlo. Báru Hrzánovou po tomto výkonu uznávám jako brilantní komediální herečku. Geny se nedají popřít, opravdu se potatila. Nemá cenu vypisovat tu spoustu úžasných hlášek, kterými tato inscenace oplývá. V komentářích jich je požehnaně, jedna perla vedle druhé. Těším se na každou reprízu v bedně a myslím, že mne to jen tak nepustí. (11.06.2011)

Dívčina Helenka a její hezká, milá, svěží, hebká, žádoucí a veselá exkurze do nelehkého dospívání počátkem sedmdesátých let na maloměstě. Bářiny k dokonalosti vysoustružené monology vyšperkované o potřebný nadhled z Hrdého Budžese dělají, no jeden velký tajem. Ale víte co? Já vám ho prozradím, ten tajem je, že tohle je jedna z nejlepších zaznamenaných komediálních inscenací posledních let. Ale pššt ať se to moc nerozkřikne... (13.04.2005)

Nadmíru vtipná inscenace, která je postavena na naprosto bezchybném výkonu Báry Hrzánové. Místy dokonce i samotná Hrzánová se neubránila smíchu. Ovšem nadruhou stranu jde o inscenaci, kde obraz není nijak moc prvořadý, důležité je to slovo. Bohužel při představeních jednoho herce začne být inscenace po určité době trochu únavná a právě Hrdý Budžes mi už ke konci přišel furt na stejný brdo a už trochu tak nějak o ničem. Avšak Hrzánová se pohybovala pořád na vrcholku, nezakolísala ve výkonu, proto přidávám pulhvězdičku... (18.09.2008)

A hrdý Budžes vytrval... Tak jsem si přidala---ty dorty!... A taky protože tu sisinku prostě chci!... Blbá, blbá Soňa!... A jsem fakt dost hodně spokojená... Za pár dní je tady škola a já kráva naházela všechny pastelky do kanálu... A mě poslali spát!... Helena Součková: Prase.... Díky Secký, seš fakt kámoš!...Můj tatínek má náklaďák. A tím náklaďákem---tě přejede...Lenka Krátká, tralala, se nám strachy... Sníh můžu, ten neni vůbec žádnej sladkej... To je prostě tajem!...No co co, soucit soucit...Já jsem prosila, já jsem vysvětlovala, že tu Milušku Voborníkovou prostě musím vidět!... Ty vole to je dost, ty vole to je dost, jsem se tady málem poblil... Dneska jsme měli ve školní jídelně úplně tu nejhnusnější věc. Jmenovalo se to pličky na smetaně a chutnalo to jako když do tý smetany někdo naplive... Pučila sem si kolo, že se projedu. Jen sem trochu nabrala rychlost, napálila sem to do stromu. Ani smyk sem nestihla udělat.... Stala se mi taková nemilá věc... Jenomže...Poslala sem Kačenku a Pepu k volbám a sebe na zmrzku... Na kostele zvoní zvon... Protože je už hezky teplo, začaly potíže s tělocvikem. S tělocvikem jsou potíže pořád, ale jakmile vysvitne sluníčko a člověk musí ven, je to ještě horší. Už jenom slíknout se do trenýrek a do trička nestojí za nic. Hned je břicho vidět ze všech stran a člověk s tim nemůže vůbec nic dělat. Protože tělocvik nebyl vymyšlenej kvůli cvičení, ale kvůli mučení tlustejch a neohrabanejch dětí. A to já jsem obojí! (26.01.2011)

Nemůžu jinak, musím do plných. Díky za Českou televizi, která hru odvysílala, nejsem z Prahy a divadla máme úžasná v Brně, ale stejně je mi líto, že řada úžasných věcí mi prostě unikne - a tohle byla paráda (aha, takže Příbram, ale to nevadí, i tak). Hrzánová famózní, nedovedu si na jejím místě už představit nikoho jiného. Smála jsem se, jako dlouho ne, vzpomínala a představovala si, jaké to bylo (jiskrou jsem byla jen rok, nebo tak nějak, na pionýra už naštěstí nedošlo a naši k tomu měli podobný postoj, jako rodiče Helenky)...a naučila se nové slovo - TAJEM. Paráda, co víc k tomu dodat. (02.02.2011)