Kamera:
Jiří LebedaVOD (1)
Obsahy(1)
Husákovská normalizace očima Helenky Součkové, žákyně 2. třídy ZŠ v Ničíně... Když v roce 1998 poprvé vyšla útlá knížka Ireny Douskové s poněkud tajuplným názvem "Hrdý Budžes", málokdo tušil, jak velké popularity dosáhne. Příběhy Helenky Součkové, žákyně 2. třídy základní školy, trpící hloubavostí a nadváhou a potažmo i nastupující husákovskou normalizací, se odehrávají v tehdejší stranické baště – uranové Příbrami. Bylo proto logické, že právě příbramské divadlo uvedlo Helenčiny příběhy na divadelní scénu. A našlo si, jak se ukázalo, i geniální představitelku hlavní hrdinky. Bára Hrzánová byla za tuto roli v roce 2003 odměněna Cenou Thálie. Česká televize představení zaznamenala ještě v tomto roce a od té doby je s velkým diváckým ohlasem reprízováno dodnes. Základem inscenace je knížka spisovatelky Ireny Douskové, která popisuje – do jisté míry autobiograficky – zážitky osmileté Helenky s husákovskou normalizací. Bára Hrzánová se podle svých slov s postavou Helenky z herecké rodiny snadno ztotožnila. Protože jestliže Irena Dousková vyrůstala v divadle ovládaném příbramskými komunisty, pak malá Bára Hrzánová učinila tutéž zkušenost, ovšem v divadle v Českých Budějovicích. Pokud si chcete s nadhledem a humorem (a možná i s trochou nostalgie) zavzpomínat na dobu před více než třiceti lety, jsou k tomu Helenčiny příhody z počínající normalizace na uranovém maloměstě jako stvořené. (Česká televize)
(viac)Recenzie (280)
,,Doma mi vysvětlili, že kurva je strašně sprostý slovo. Ne vážně, to je prej ještě daleko horší než vůl nebo blbec nebo pitomec. Je to prej nějaká strašně zlá paní. Ale je to divný. Protože mně nechtěli vysvětlit, jak přesně je zlá." :) Super výkon Hrzánové a dle mého názoru i dvou zbývajících herců. Skvělé dialogy, super pointa a originální vyprávění osmileté Helenky. Jen mě mrzí, že některé dialogy jsou asi pro mě nebo mou generaci již nepochopitelné. Alespoň soudě dle smíchu těch straších. :) A standing ovation byl moc krásnej závěr. :) ()
Je to pre mňa záhadou. Ako sa takéto dielo podarí a JA som o tom roky nevedela. Ale, áno, samozrejme, už nie sme tak kultúrou prepojení, aby sme my, Slováci, objavili každého znovuzrodeného Cimrmana. Herečku Barboru Hrzánovú som doteraz neevidovala, takže celé divadelné predstavenie ma pekne hlboko posadilo – striedali sa všetky pocity a úsmev niekedy aj zabolel. Výsledok je jedno šťavnaté a správne okorenené one woman show. Neverím, že Helenka nenapísala túto úlohu priamo pre Barboru (podľa mňa je to celé naopak, to Barbora si Helenku vymyslela!) Opäť som si uvedomila, aký je detský pohľad na život úchvatný – bol to taký český Denník Adriana Mola. ()
Nadmíru vtipná inscenace, která je postavena na naprosto bezchybném výkonu Báry Hrzánové. Místy dokonce i samotná Hrzánová se neubránila smíchu. Ovšem nadruhou stranu jde o inscenaci, kde obraz není nijak moc prvořadý, důležité je to slovo. Bohužel při představeních jednoho herce začne být inscenace po určité době trochu únavná a právě Hrdý Budžes mi už ke konci přišel furt na stejný brdo a už trochu tak nějak o ničem. Avšak Hrzánová se pohybovala pořád na vrcholku, nezakolísala ve výkonu, proto přidávám pulhvězdičku... ()
Omlouvám se ostatním hercům, ale nezapomenutelná "One Woman Show" Báry Hrzánové v roli Helenky Součkové, žákyně 2. třídy ZŠ. Její geniální monolog i herecké ztvárnění "období husákovské normalizace" z pohledu osmileté Helenky a podle knižní předlohy Ireny Douskové (první část trilogie) nutí diváky neustále oscilovat mezi záchvaty smíchu i pocity přesně opačnými. Člověk by ani nevěřil, že celá "tehdejší doba" se dá popsat a hlavně předvést takovýmto absurdním způsobem. O to silnější je pak ten výsledný dojem. ()
Docela jsem zvědav po různých mediálních masážích jak takové úspěšné divadelní dílo vypadá. Jsem zklamán, hlavní hrdinka poměrně slušně táhne dílo, ale některé pokleslé druhy humoru a vtípky mě zas tak moc nebrali, jako reflexe doby dřívější snad, ale to bych ocenil v jiné době, teď mi to přijde jako hlazení proti srsti. Co však sráží dílo o několik stupňů dolů je dvojice komparzistů jak z jiného světa. Rozumím je to hra pro jednoho herce, ale to se právě dalo zvládnout bez tohoto komparzu. ()
Galéria (8)
Zaujímavosti (6)
- Zákopský dědeček František nemohl napsat dopis prezidentu Husákovi. Helenka se narodila 20. srpna 1964, byla ve třetí třídě, takže jí bylo maximálně 10 let. Musela se naučit básničku do ledna 1975 a křupal jí sníh pod nohama, když říká, že prezident Husák dědečkovi neodpověděl a už asi neodpoví. Husák byl prezidentem až od 29. května 1975. (Jabo)
- Bára Hrzánová (Helena Součková) najezdila na pionýrském kole během 500 repríz přes 10 km. (Keldak)
- Hra je založena na stejnojmenné autobiografické knize Ireny Douskové. Kniha má i pokračování jménem Oněgin byl Rusák, které se odehrává asi o deset let později. I toto pokračování bylo (relativně úspěšně) zdramatizováno Divadlem v Dlouhé, hlavní roli už téměř dospělé Heleny si zahrála Lenka Veliká. (gjjm)
Reklama