Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Husákovská normalizace očima Helenky Součkové, žákyně 2. třídy ZŠ v Ničíně... Když v roce 1998 poprvé vyšla útlá knížka Ireny Douskové s poněkud tajuplným názvem "Hrdý Budžes", málokdo tušil, jak velké popularity dosáhne. Příběhy Helenky Součkové, žákyně 2. třídy základní školy, trpící hloubavostí a nadváhou a potažmo i nastupující husákovskou normalizací, se odehrávají v tehdejší stranické baště – uranové Příbrami. Bylo proto logické, že právě příbramské divadlo uvedlo Helenčiny příběhy na divadelní scénu. A našlo si, jak se ukázalo, i geniální představitelku hlavní hrdinky. Bára Hrzánová byla za tuto roli v roce 2003 odměněna Cenou Thálie. Česká televize představení zaznamenala ještě v tomto roce a od té doby je s velkým diváckým ohlasem reprízováno dodnes. Základem inscenace je knížka spisovatelky Ireny Douskové, která popisuje – do jisté míry autobiograficky – zážitky osmileté Helenky s husákovskou normalizací. Bára Hrzánová se podle svých slov s postavou Helenky z herecké rodiny snadno ztotožnila. Protože jestliže Irena Dousková vyrůstala v divadle ovládaném příbramskými komunisty, pak malá Bára Hrzánová učinila tutéž zkušenost, ovšem v divadle v Českých Budějovicích. Pokud si chcete s nadhledem a humorem (a možná i s trochou nostalgie) zavzpomínat na dobu před více než třiceti lety, jsou k tomu Helenčiny příhody z počínající normalizace na uranovém maloměstě jako stvořené. (Česká televize)

(viac)

Recenzie (280)

Pepinec 

všetky recenzie používateľa

Výkon Barbory Hrzánové jest hodný jen a pouze samým superlativům, o tom nemůže být pochyb. I já bych jí na konci představení aplaudoval ve stoje. Ovšem, zde se hodnotí celky, nikoli jednotliví herci. A jako celek pro mě Hrdý Budžes zase tak převratným zázrakem není, dost možná i kvůli subjektivní averzi vůči všemu, co je spojené s dobou, do níž je příběh situován. ()

Riley 

všetky recenzie používateľa

,,Doma mi vysvětlili, že kurva je strašně sprostý slovo. Ne vážně, to je prej ještě daleko horší než vůl nebo blbec nebo pitomec. Je to prej nějaká strašně zlá paní. Ale je to divný. Protože mně nechtěli vysvětlit, jak přesně je zlá." :) Super výkon Hrzánové a dle mého názoru i dvou zbývajících herců. Skvělé dialogy, super pointa a originální vyprávění osmileté Helenky. Jen mě mrzí, že některé dialogy jsou asi pro mě nebo mou generaci již nepochopitelné. Alespoň soudě dle smíchu těch straších. :) A standing ovation byl moc krásnej závěr. :) ()

Reklama

EdaS 

všetky recenzie používateľa

U záznamů divadelních her pravidelně usínám (s výjimkou Cimrmana samozřejmě), ale sledovat Báru Hrzánovou v Budžesovi je čistá radost. A i když se mi zdá, že jde vlastně spíš než o divadlo o převyprávění knížky, byl jsem (i díky vcelku nápadité realizaci) hodně příjemně překvapen. Ale stejně bych to celé viděl nejraději naživo. ()

gjjm 

všetky recenzie používateľa

Skoromonodrama o neradostném dětství jedné z Husákových dcer. Neobvyklý a velmi obtížný žánr divadla jedné herečky (nebo eventuálně herce) se u nás i díky této hře uchytil velmi dobře a má obrovský potenciál. Hra nenudí (přes podivné kulisy a to, že na scéně je celou dobu jeden člověk), Hrzánové jsem tu nešťastnou školačku vyděšenou absurditou života kolem sebe opravdu věřil. Strašně se mi líbila jazyková stránka hry, Helenino neobratné vyjadřování je napodobeno skvěle (i z hlediska literární řeči, i z hlediska hereckého projevu) a je na něm založena velká část vtipů. Některé scénky (hledání partyzánů) patří k tomu nejlepšímu z českého humoru a vtipností a sofistikovaností jsou někde na úrovni Cimrmanů, nadto ale smutná, bez příkras vystižená a absurdní realita "reálného" socialismu nutí k zamyšlení a celkovému zvážnění - no a to je spolu s nezbytnou vtipností podmínkou pro dobrou komedii (ač si to většina tunajších uživatelů patrně nemyslí, o čemž svědčí mj. nostalgické přecenění některých budovatelských - nemám rád to slovo, ale budiž - taškařic). Výborně... divadlo žije. ...a ona umřela, protože měla srdce, a srdce, to je vůbec nejhorší nemoc a kdo má srdce, tak skoro vždycky umře. ()

mandlova 

všetky recenzie používateľa

Excelentní výkon a životní divadelní role Báry Hrzánové. Nikdy jsem se takhle u záznamu hry (bohužel jsem dosud neviděla naživo) nebavila. Pohled do duše osmileté Helenky Součkové holt vede neskutečným gejzírem vtipu a interpretačním umem Báry... 10/10 "S kurvama jsem měla taky potíže...já jsem to slovo předtím neslyšela,ale strašně se mi líbilo..."____ "Jooojoooojooojooojoooooo! Byli jsme v Praze! Joooojooojooo...a byli jsme tam dva dny...totiž...umřela teta Aňa."____ "Moby Dick do tohoooo!"____ "Náš oddíl se jmenuje Veselí lumíci...pan Vladimír je specialista na partyzány...Soudruhu Vladimíre, že vy se jmenujete podle soudruha Vladimíra Iljiče Lenina...noooo, je to možný, oni mne rodiče moc nechtěli...soudružko holčičko."____ "Lenka Krátká tralala se nám strachy posrala....Setský ty seš takovej vůl...No cooo,souciiit, souciiit."____ "Protože JÁ tu sisinku prostě CHCI!"____ "To je n ě m e ck y.... To se tak prostě ř i k á."____ "To je prostě TAJEM!" ()

Galéria (8)

Zaujímavosti (6)

  • Podivný název hry je (jak je ve hře konečně vysvětleno) zkomolenina prvních veršů básně A hrdý buď. Tuto báseň napsal jeden z nejklasičtějších komunistických veršotepců, Stanislav Kostka Neumann, a celá zní takhle: A hrdý buď, / žes vytrval, / žes neposkvrnil ústa ani hruď / falešnou řečí. // Takový byl můj lid / s kosou a kladivem. / Na jitřní čekal svit, / čekal a věřil. // Úrodu novou sklidí sám, / sám se svými. /Jděte mu z cest. Staví chrám / bratrské doby. (gjjm)
  • Bára Hrzánová obdržela v roce 2003 za svůj výkon ve hře divadelní cenu Thálie. (kosticka7)
  • Hra je založena na stejnojmenné autobiografické knize Ireny Douskové. Kniha má i pokračování jménem Oněgin byl Rusák, které se odehrává asi o deset let později. I toto pokračování bylo (relativně úspěšně) zdramatizováno Divadlem v Dlouhé, hlavní roli už téměř dospělé Heleny si zahrála Lenka Veliká. (gjjm)

Reklama

Reklama