Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Rakouská princezna Marie Antoinette byla téměř ještě v dětském věku, když se stala manželkou mladého francouzského krále Ludvíka XVI., aby tak byly uspokojeny politické zájmy francouzské i rakouské vládnoucí dynastie. Ale ani Versailles se svou příslovečnou nádherou nemůže zastřít skutečnost, že se Marie Antoinette ve dvorské atmosféře skandálů a intrik cítí velmi osamocená. Další rána ji stihne v okamžiku, kdy zjistí, že je jí král nevěrný s jednou z dvorních dam. Frustrovaná královna hledá útěchu v nekonečných bezuzdných výstřelcích, čímž ovšem na svou hlavu přivolá hněv šlechty i lidu. A to nakonec zpečetí její osud. (AMC Czech)

(viac)

Videá (2)

Trailer 2

Recenzie (569)

Viktooorka 

všetky recenzie používateľa

Obdivuji a zbožňuji Sofii Coppolu. Co ona dokáže vytvořit obrazem a zvukem, nikoli dialogy, je ohromující. Její cit pro atmosféru se rovná dokonalosti a detaily, které bezchybně pasují, mě zarážejí. Marie Antoinetta se v jejích rukou stala mojí oblíbenou Královnou, a to jsem do této chvíle znala jenom jméno, nikoli její život a činy. Žena vlastně dívka, která se musí vzdát všeho pro uzavření spojenectví. Začlenit se v cizí zemi, s (pro mě úplně) hroznými zvyky a pravidly, s manželem, který se z počátku zdá, že je gay, společností, která ji odsuzovala, je nad lidský výkon. Pro to se ji nikdo nemůže divit, že vedla takový život. Ač s ní v jistých ohledech nesympatizuji, ale nemůžu tvrdit, že já na jejím místě, bych se nezachovala stejně. A jelikož se bohužel nikdy nestanu Královnou, nemůžu to ani zjistit. Rozhodně děkuji Kirsten Dunst za její nejlepší roli (pro mě, jako herečku ji nemám moc v lásce) a Sofii Coppole, jež mi dopřála nezapomenutelný a dech beroucí zážitek. PS: Nebyla bych to já, kdybych nevyzdvihla momenty týkající se zvířátek.. Scéna s Mopsíkem a ovečkou jsou pro mě nejkrásnější momenty, které jsem za poslední dobu viděla :-) ()

Psema 

všetky recenzie používateľa

Sofia by si mohla nakoukat třeba druhého Kmotra nebo Formanova Amadea. Třeba by pak dokázala napsat scénář, jenž dokáže vyprávět příběh skrze délku několika let a nebýt jen neustálým opakováním toho samého. Prakticky od počátku se film nehne z místa a když režisérka v půlce zjistí, že jaksi omílá stále stejná témata, začnou úřadovat zbrklé střihačské nůžky, jejichž pomocí se náhle prořezáváme historií takovým fofrem, že nějaké hlubší pocity nemají šanci zasáhnout cíl. Vychválit se dá jen vizuální styl a hudba. Marie Antoinetta je jako dort s nádherně sladkou polevou, ale s absolutně nedopečeným vnitřkem, kde se těsto ani nestačilo ohřát. 6/10 O pár měsíců později: Viděl jsem podruhé a musím své mínění malinko poupravit. Rozhodně jsem se Sofiinou vizí mnohem víc kompatibilní než tehdy a naprosto chápu, co chtěla říct, přesto si nemůžu pomoct, ale samotná Marie Antoinetta je nudná ledová královna. 7/10 ()

Reklama

Hild 

všetky recenzie používateľa

Stále jsem někde mezi 3* a 4*. Marie Antoinette má krásný vizuál a rozhodně v sobě ukrývá spoustu emocí, i když v první polovině jsou zabalené a nepřímo viditelné, ale jsou tam, to je prostě něco, co Sofia Coppola umí. Celý tento příběh pojala úplně odlišně, pojala to hodně moderně a dá se říct, že i lehce kontroverzně. Tady mám problém, protože jsem asi staromódní, ale mně toto moderní pojetí tak úplně nesedlo, chyběla mi tam ta určitá vznešenost, kterou já tak miluji na klasických historických dramatech, diváci se zde rozdělí na dvě poloviny, jedna toto pojetí bude úplně oslavovat a jedna zatracovat. Marie Antoinette rozhodně není špatný film, už je to déle, co jsem film viděla, možná, že při dalším zhlédnutí ve filmu objevím ještě něco víc a pak své hodnocení zvednu. Sofia Coppola totiž vůbec netočí jednoduché filmy, jen to nemusí člověku dojít hned. ()

castor 

všetky recenzie používateľa

Oba předchozí snímky Sofie Coppoly zaznamenaly nemalý úspěch u filmové kritiky (Ztraceno v překladu se navíc neotřesitelně usadilo v mé TOP nevím kolik), tentokráte si dcerka režisérské legendy vybrala náročný projekt, zasazený do velmi bouřlivého prostředí jedné z nejkontroverznějších postav historie. A pojala jej velmi osobitě. Vypráví příběh (portrét, chcete-li) mladičké Marie Antoinetty od chvíle, co opouští Rakousko, aby se mohla provdat za stydlivě bezradného Ludvíka XVI. Od i před porodem prvního potomka se ale potácí od ničeho k ničemu, ani o ní, ani o dalších postavách se toho příliš nedozvíme. Coppola ale nezasypává diváka předlouhými dialogy (postavy si jen občas vymění hrstku vět), politikařením, nýbrž se soustředí na herecký detail, výraz a pohyb svých hrdinů, odbíhá od tradiční dějové struktury daného žánru, tu a tam scénu proloží moderním songem, na plátně se toho po dějové stránce skutečně příliš neděje. Nechává na nás, ať si o ústřední dvojici uděláme vlastní vizi, necpe nám svůj pohled na prosté radosti stále nedospělé dívky. Dělá svojí hrdinku šťastnou (dortíky, šampaňské, hazard, další a další šaty), i když doba i společnost jí nepřála. Sílící zvuk nespokojených Francouzů za branami Versailles o tom vypovídá své. Okolní události a přísné konvence Marii Antoinettu ale stále více svazují, stejně jako hrdiny předchozích režisérčiných filmů (Boba s Charlottou ze „Ztraceno v překladu“ svazují dysfunkční, přesto jimi respektovaná manželská soužití, sestry z debutu „Smrt panen“ zase přísná rodičovská výchova). Režisérka přesně pracuje i se střihem. A to dle nálady jednotlivých scén, dlouhé záběry náhle proloží dynamickou rapidmontáží á la „co tu máme dobrého“. Velký dík si zaslouží i kostýmní výtvarnice Milena Canonero, která se doslova pomazlila s detaily (přeslazenost umocnila růžová barva, která dominuje na řadě hrdinčiných šatech). Když jsme u kostýmů, tak jich Kirsten Dunst dle mých hrubých propočtů unosila něco přes čtyři desítky. Ano, a Kirsten Dunst. Neodolatelně půvabná mladá herečka (v posledních letech spolupracující se zajímavými tvůrci; jako jsou Cameron Crowe, Michel Gondry nebo třikrát comicsový Sam Raimi), která své režisérce opět posloužila k tématu osamělé ženské hrdinky, za prostředí jí rovněž určila svazující izolaci v neznámém, versailleským řádem sužovaném, prostoru. Moc se mi v jedné ze svých nejsilnějších úloh líbila. Ambiciózní režisérka natočila zcela nestandardní podívanou, která se vymyká všemu, na co je divák od historického žánru zvyklý (francouzské kritiky zmátla natolik, že na festivalu v Cannes snímek vypískali). Troufale rozbila statičnost a neatraktivnost daných látek, které nás rok co rok zavalují, šla si zcela svojí cestou a to se cení. Výsledek, tedy výjevy ze života jedné historické ikony, ale přirozeně na každého zapůsobí rozdílně. Dlouho mi to celé leželo v hlavě, i mně se místy chopila patrná rozladěnost, ale už nyní vím, že její následující snímek bude opět filmovou událostí!! Zbytek pak už záleží na vás!! () (menej) (viac)

Falko 

všetky recenzie používateľa

Prva polovica filmu celkom zaujimava, druha sa uz len vlacila, akoby uz reziserka Sofia Coppola nevedela, co takeho zaujimaveho by sa tam mohlo stat. Avsak herecky vykon Kirsten Dunst musim pochvalit (hlavne dlhotrvajuci plac pred rucnou kamerou) to by som nedokazal. Klasicka nadherna hudba ku koncu 18. storocia vynikajuco sedela, myslim ze bola od Vivaldiho az na par modernych songov, ktore ma trosku vyrusovali a samozrejme Oscara za obdivuhodne kostymy si tiez zasluzil. Ale z historickeho hladiska je to zaujimavy film, len by ma zaujimalo, ako to slo s nou dalej. Skoncilo to trosku necakane......22.05.2008 ()

Galéria (55)

Zaujímavosti (41)

  • V niekoľkých rozhovoroch z roku 2006 Sofia Coppola naznačuje, že jej vysoko štylizovaná interpretácia bola zámerne veľmi moderná, aby poľudštila zainteresované historické postavy. Priznala veľkú umeleckú slobodu s východiskovým materiálom a povedala, že film sa nezameriava len na historické fakty – „Nie je to lekcia z histórie. Je to zdokumentovaná interpretácia, ktorá je nesená mojou túžbou pokryť túto tému iným spôsobom." (Arsenal83)
  • Proslulý Alain Delon mohl hrát „vysloužilého“ Ludvíka XV., ale roli odmítl s tím, že v americkém filmu o francouzské historii být nechce. (Siriuss)
  • V jedné scéně jsou v záplavě rokokových střevíců, kterých měla Marie Antoinetta stovky, k zahlédnutí i veskrze moderní tenisky Converse. (Siriuss)

Súvisiace novinky

OSCARS - výsledky

OSCARS - výsledky

26.02.2007

Rozdáno. Až na pár výjimek (jako například kategorii Nejlepší zahraniční film) se moc překvapení v letošních Oscarech neudálo. Nejvíce Oscarů, konkrétně v těch nejsilnějších filmařských kategoriích -… (viac)

Oscary již po devětasedmdesáté

Oscary již po devětasedmdesáté

24.01.2007

Rok se s rokem sešel a opět se budou vyhlašovat prestižní každoroční akademická ocenění - Oscary. Nejvíce nominací mají: Babel (7), Dreamgirls (8), El Laberinto del Fauno (6), Královna (6), Krvavý… (viac)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bolo zmenené