Plynové lampy

Křehká Paula se po násilné smrti své tety, slavné operní pěvkyně, uchýlí do Itálie. Dochází na hodiny zpěvu, snaží se zdokonalit a navázat na tetin odkaz. Tady se blíže seznámí s korepetitorem Gregorym a po krátkém vztahu důvěřivě přijímá jeho nabídku k sňatku. Štěstím opojená Paula odsouhlasí Gregoryho návrh vrátit se do Londýna. Novomanželé se postupně zabydlují v domě, tetiny věci a nábytek Gregory přesune na půdu a vše nechá nově zařídit. Přesto se Paula dobře necítí, v domě se dějí nevysvětlitelné věci, ztrácejí se různé předměty, plamínky v plynových lampách zhasínají a tísnivá atmosféra na ni bolestně doléhá. Krutá hra na kočku a myš začíná… (03.05.2016)

Vzorce pro dokonalý filmový zločin jsou takřka nevyčerpatelné. Výborný noir, jehož velká síla a kvalita tkví především v tom, že režisér společně s herci dokázal udržet formální stránku příběhu na stejně vysoké (ne-li vyšší) úrovni, jakou bezesporu disponuje i ta obsahová. Takhle deptat a duševně rozkládat svojí ženu, to je chlapi vážně hnus, ale když ono se na to i po těch letech, ze něž se měřítka pro napínavý thriller diametrálně změnily, tak krásně a příjemně kouká... Škoda, že ze stínu divadelní hry vystupuje snímek pouze ve chvílích, kdy jsou na pořadu zamlžené ulice nočního Londýna, a že téměř veškerou gradaci si scénář schoval až do poslední půlhodinky. Jinak Ingrid Bergman hraje utrápenou a schizofrenickou manželku samozřejmě výborně, ale její démonický manžílek Charles Boyer by si toho Oscara zasloužil asi přeci jen trochu více. 80% (29.01.2014)

Absolutně průhledné a předvídatelné. Jít to do kin někdy v posledních dvaceti letech, mnoho diváků by určitě čekalo v závěru nějakou "šokující" pointu. Na svou dobu však bezpochyby mimořádný počin, jenž jako psychothriller nadprůměrně funguje i dnes. Samozřejmě hlavně zásluhou ústředního hereckého dua (Boyer měl vyloženě ďábelské charisma) a parádní lehce mysteriózní (místy skoro až snové a hororové) atmosféry, vyčarované skvělou čb kamerou. 75 % (03.06.2019)

"Jako pouhý přelud či duch, existující jen v mysli Vaší ženy, mohu těžko vyvíjet nějakou činnost." Přiznám se, že nesnáším chlapy, kteří deptají své ženy. Avšak nevážím si ani žen, které se nechají deptat a neberou si příklad z Maryši. Nebo alespoň neodejdou. Nicméně tady musím uznat, že "milující" Gregory dělal ze své manželky trubku naprosto prvotřídně a kdybych byl o kousek větší masochista, tak bych si zhasínající plynové lampy užil ještě o něco víc. Takhle jsem pouze nenáviděl Gregoryho a marně jsem přes obrazovku podával Paule předměty, kterými by ho mohla praštit do hlavy. (06.02.2019)

Príbeh spolu s občasným jednaním postáv sú síce hodne naivné, ale atmosféra je tu vynikajúca. Krásna ukážka toho, ako láska dokáže človeka oblbnúť a zaslepiť. V tomto prípade ide o mladú Paulu, ktorá sa krátko po svadbe postupne prepadá do stavu, kedy už nevie čo je pravda a čo klam, myslí si, že zošalela... Nuž, nie je ľahšej koristi od zaľúbenej ženy. 80/100 (07.07.2016)