Plynové lampy

Charles Boyer je ďábel, s nímž stojí a padá tento film. Jeho pianista Gregory je tak nedozírně démonická postava, že protivník Cotten nemá nárok naprosto na nic. Tahle příkladně melodramatická destrukce nebohé Ingrid Bergman funguje ve všech směrech i dnes. Dokonalý je obrovský dům plný nepříznivě nakloněných postav, především bych rád zmínil Angelu Lansbury (otravná spisovatelka, co strká všude nos, je na odstřel už zde coby dvacetiletá komorná). Deptaná Ingrid Bergman přitom není obětí zásluhou vlastní neschopnosti, film si zakládá na tom, aby Boyerovým trikům nebylo možné nic vytknout. Slabý Cotten není vůbec soupeřem, což je jediná vada na kráse Cukorova uměleckého díla. Spolehlivý režisér připravil výborné představení - udělal maximum a Boyer ještě víc. (16.09.2009)

Postupné rozpadávanie sa osobnosti v podaní Ingrid Bergmanovej ( Oscar ), či systematické negatívne zištné pôsobenie na manželku v podaní Boyera ( všímajte si skvelú mimiku tváre ) patrí k tomu najlepšiemu čomu hovoríme mysteriózny thriller. Atmosféra ponurého Londýna, herecké výkony ( aj začínajúcej Lansburyovej ), skvelá réžia a hudba sú predzvesťou dobrého zážitku. Film som videl aj colorovaný a zážitok bol neotrasiteľný. (14.03.2007)

Skvělý thriller, který svou mysteriózností trochu připomíná Hitchcockovy filmy. Charles Boyer je jako padouch psychicky týrající svou ženu Ingrid Bergman velmi přesvědčivý, stejně jako Ingrid, vyslouživši si za tuto roli Oscara. Zmínit musím i Angelu Lansbury, tehdy debutující, kterou dnes známe především jako Jessicu Fletcherovou. Celkový dojem z filmu je opravdu dobrý. Psychologicky zdeptán byl jsem z Boyera i já. Jeden z nejlepších filmů čtyřicátých let! (09.05.2009)

Vynikající psychothriller z hollywoodské dílny, která nikdy nebyla tak křišťálově nedotknutelná, jak by se na první pohled mohlo zdát. Jedny z nejvýraznějších reminiscencí nalezneme i v domácí Pytlákově schovance, což překvapí nejen v rámci dobové reflexe, ale také v oblasti žánru. Ten se i přes dílčí rušivé elementy rozestupuje v perfektně modelovanou psychologickou hru v podání skvělého Charlese Boyera a Ingrid Bergmanové. Až do morku kostí mrazí z každičkého pohasnutí plynových lamp, těžkých šouravých kroků na půdě a šeptavého hlasu odkudsi. (29.04.2012)

Křehká Paula se po násilné smrti své tety, slavné operní pěvkyně, uchýlí do Itálie. Dochází na hodiny zpěvu, snaží se zdokonalit a navázat na tetin odkaz. Tady se blíže seznámí s korepetitorem Gregorym a po krátkém vztahu důvěřivě přijímá jeho nabídku k sňatku. Štěstím opojená Paula odsouhlasí Gregoryho návrh vrátit se do Londýna. Novomanželé se postupně zabydlují v domě, tetiny věci a nábytek Gregory přesune na půdu a vše nechá nově zařídit. Přesto se Paula dobře necítí, v domě se dějí nevysvětlitelné věci, ztrácejí se různé předměty, plamínky v plynových lampách zhasínají a tísnivá atmosféra na ni bolestně doléhá. Krutá hra na kočku a myš začíná… (03.05.2016)