Biely oleander

Aneb jaké to je, když vaše matka je umělkyně, která jednou zabije svého milence a vy se snažíte dospět a k někomu přilnout/vzhlížet, ale vždy to není ono. Tak přesně o tomhle je White Oleander. Realisticky depresivní film, který zachycuje jak to pravděpodobně mají podobné děti, které se pohybují od pěstounů k pěstounům a jen se snaží přežít či najít sebe sama. Michelle a Alison mezi sebou mají chemii, díky které věříte, že jsou matka s dcerou a hlavně obě dvě tenhle film nesou na svých bedrech a daří se jim to. K tomu potěší pár známějších tváří (Renée, Noah) a přijatelná stopáž, při které se téměř nestačíte nudit. 80 %. (29.07.2014)

Jak já ji nesnášel. Jak já tu sobeckou mrchu po celý film nenáviděl. SPOILER: A ne, ani tu špetku vykoupení, kterou na konci dostala, jsem jí nepřál. Protože takoví lidé opravdu existují, stejně jako ostatní tu představení. Není nic horšího, než někdo s dostatkem odhodlání, inteligence, charisma a tendencí k manipulaci. Sledovat jak před vašima očima otravuje duši, mysl a život komukoliv, kdo to nerozpozná a nedokáže se bránit. Souhlasím, že většina z obětí už byla vychýlená předem, ale není každý z nás? Jde pouze o to, najít správný spínač. Nevím jestli "vědět" bylo pro Astrid požehnání nebo prokletí. Bylo zajímavé (A emocionálně i dost silné) pozorovat, jak ji každý jednotlivý úder mění. Kolik jich je asi potřeba, aby člověku pokroutily pohled na svět a kolik na to, aby člověka úplně zničily? // 80% (24.06.2011)

Z námětu se dal určitě udělat silný film. Kvalitní herecké obsazení mohlo také přispět k tomu, aby vznikl dobrý snímek. Ale nějak to nevyšlo. Jako kdyby byli tvůrci příběhem dospívající dívky dezorientováni. A výsledek, průměrný snímek s průměrnými výkony (až na Zellwegerovou, která se mi líbila), průměrná nuda. Kosminsky film hodně přiškrtil, dal přednost sentimentu, škoda. (08.04.2011)

Fanúšikovia dramatickej nudy si prídu na svoje. Nevýrazná herečka Alison Lohman predčila to celé, o čom tento film mal byť. A celý ten dej vyznieva tak, že nie je na ňom ani smietka pravdy, je strašne prehnaný. A filmu treba v prvom rade aj trochu veriť. Tu som uveril len pani Pfeifferovej, ktorá to zahrala dobre. (19.09.2018)

Sobecká matka tahá přes mříže nitky své marionety. Otázkou není jestli, ale kdo ty šňůrky přetrhne.. Emočně tlumený kufrový deník mladé dívky, nesoucí se v duchu motta „Rodiče si nevybereš, ale emo image si vybrat můžeš“, skončil někde na půli cesty ke kvalitnímu dramatu o úskalích formování osobnosti v dospívání. M.Pfeiffer, ač v base ořezávala konečky vlasů nabroušenou lžící a pleťovou masku vyráběla z kvasky, vypadala až nečekaně dobře. Škoda, že to samé nemohu říct o manželce Forresta Gumpa, kterou jsem s líčením „town bike“ nepoznával. A klavírní tóny T.Newmana? Ty mně naopak přišly známé až moc.. (30.11.2015)