Closet Land

Síla představivosti jako hlavní charakteristický znak nejen hlavní hrdinky, ale i celého filmu. Closet Land je totiž přesně takový, za jaký ho máte. Řada scén zůstává po celou dobu neobjasněna, řada scén nabízí ve spojení s předchozími vícero vysvětlení ("You are not one of those anti-smoking activists, are you?"), řada scén je možná podle názoru Amnesty International jasná, mně se ale do mysli neustále derou další možnosti. (Policejní stát? Podle popisu možná ano, pro mě je ale mnohem pravděpodobnější možnost jednoho osamoceného šílence, kterému o podpis nějakého papíru vlastně ani nejde.) Ale jak už jsem psala, právě v ponechání prostoru pro divákovu představivost leží obrovská síla tohoto filmu. Paranoia, schizofrenie, nevyzpytatelnost. Je hlavní vyšetřovatel pouze necita, který se snaží zvítězit nad hlavní hrdinkou tím, že si vymyslí své lidské stránky? Nebo snad byl skutečně kdysi profesorem a je pouze vedením donucen být podobně tvrdý? Nebo je to vše jen tolik známý syndrom mnoha obětí, které si vytvoří pouto ke svému vězniteli? Kdo ví. Closet Land je v mnoha ohledech podobný Orwellovu 1984 nebo snad Kafkovu Procesu, mysterií je ale opředen ještě více, protože dál než za vyšetřovací celu oko diváka nikdy nedohlédne. S podobně charismatickým spojením s vnějším světem, jaké představuje Alan Rickman (který na vrcholu kariéry dokázal měnit polohu 'sympaťák odvedle' a 'sadista' se stejnou precizností jako zabarvení hlasu), ale Closet Land není nikdy nudný. Ne Snape nebo šerif z Nottinghamu, ale právě jeden vyšetřovatel z tohoto dávno zapadlého, komorního filmu je pro mě Rickmanovou životní filmovou rolí. (18.07.2011)

Snad z nostalgie, že už není Alan mezi námi, možná také za půvab Madeleine, kterou jsem kdysi dávno hltal plnými doušky, jako zamilovaný studentík. Jsou tam vlastně jen tihle dva a bohatě to stačí. A to nejen hereckými výkony, ale hlavně námětem, který je a ještě bohužel bude aktuální asi hodně let. Člověk v sobě nosí zvíře a tohle komorní drama je toho jasným důkazem. Můžeš si vzít moje tělo. Ale duši? Tu nikdy nedostaneš.... (16.08.2016)

O nezdolnosti ducha a sebaúcte... Snímok smerom hore ťahá predovšetkým majstrovský, dychberúci herecký výkon Alana Rickmana, ktorý tento film dostal na úplne iný level. Za zmienku tiež stojí duchovná stránka snímku a myšlienky, nad ktorými sa vyplatí popremýšľať, pretože tu určite neišlo len o zneužívanie vládnej moci a bezprecedentné týranie ako hovorí dodatok na záver, ale aj vo všeobecnosti o nezmyslenosť násilia a týrania v akejkoľvek forme. Niektoré scény tiež pekne poukázali na cenu ľudskej dôstojnosti a sebaúcty - čo by ste urobili na mieste hlavnej hrdinky? Podpísali by ste alebo nie? Kde je tá hranica? Ľudská psychika je často veľmi komplikovaná, stačí málo a sadista môže dosiahnuť týraním pravý opak, ako pôvodne zamýšľal... Slušný nadpriemer. 80/100 (13.07.2017)

Jako divadlo by to možná fungovalo, jako film moc ne. Neříkám, atmosféru tu má slušnou a dokáže ji to vytěžit z mála - což je další plus, jelikož to evidentně mělo dost malý rozpočet. Zahrané je to taky celkem dobře, jenže scénář a námět to dost shazuje dolů. Co to chce říct mi je jasné, ale nerozumím tomu, proč to ten film podává takhle. V nějaké totalitě, neznámo kdy a kde, police dotáhne k výslechu spisovatelku dětských knížek, a to z toho důvodu, že prý jsou zaměřené proti vládě. Pak se na to napojí "záhada" (s dost odhadnutelnou pointou) ohledně pozadí vzniku jedné její knížky, přičemž pomocí jejího vyluštění se sadistický vyšetřovatel (asi?) snaží zlomit duši hlavní hrdinky. Zní to zajímavě, ne? Ve finále z té hodiny a půl moc ale nevypadne. Tváří se to složitě, chytře a někdy i filozoficky, ale v tomhle směru jen zmíní pár chytrých vět, které 20x zopakuje (kdybychom náhodou nepochopili) a navíc se nejedná o nic, co by tenhle typ filmů a la 1984 nikdy neřekl, spíš naopak. Pak je v tom ještě ta finální myšlenka, ale u té nechápu, proč si pro ni režisérka zvolila sci-fi prvek, když nejvíc by vynikla bez něj. Takhle ten příběh působí dost nesourodě, jelikož to dohromady prostě nezapadá, přehnané praktiky vyslýchání (o kterých to chce být) vůbec nesouzní se záhadou ohledně té knížky a ani moc s tou sci-fi linkou. A u ostatního to platí taktéž. Mít to pořádný scénář, neřeknu ani půl slova, ale tady to vypadá, jako kdyby někoho napadly tři náměty na krátký film, splácal je dohromady a přitom neměl ani jeden z nich nějak víc promyšlený, natož aby měl promyšlené to propojení mezi nimi. Spíš to sází na tu hru na chytrý film, ale když se nad tím člověk zamyslí, samo o sobě to moc neřekne. A spíš než "film na přemýšlení" je to spíš film typu "domysli si všechno sám". Tady to fakt jen nahodí nějaké dějové linky a žádná vodítka k jejich propojení, takže si tu divák může vymyslet co chce. Příběh si ale můžu vymyslet sám, od filmu čekám nějakou jasnější vizi i ohledně toho děje. Mnoho takových těch divných filmů to v sobě má, včetně těch Lynchových. Však by jen stačilo ten totalitní svět trošku víc představit a nějak ty dějové linie propojit. A pokud to celé mělo být nějaké echt psychologické drama, ve kterém se celý děj odehrává v hlavě hlavní hrdinky, tak v tom je taky dost ale a celý ten děj by nedával moc smysl. Tohle mi prostě přijde takové dost nedotažené, co se scénáře týče. A je to škoda, protože to mělo na víc, ale nakonec je to spíš jenom zajímavý průměr. 3* (26.09.2021)

Komorní snímeček, jehož rozpočet (bez honorářů štábu) byste dali dohromady z peněz z letní brigády. Jedna místnost, dva herci, tři animované vsuvky. Rickman si roli O´Briana užil do mrtě a je rozhodně hlavním tahounem filmu. Madeleine Stowe se mi zezačátku zdála trochu dřevěná, což je samozřejmě odůvodněno později a nezbývá než dodat, že kromě toho, že je krásná, opravdu umí... Autorské uchopení tohoto - z mého pohledu úchvatného - tématu mě však z nějakého důvodu nechávalo převážně klidným. Necítil jsem hlouběji ani s jednou postavou, příliš se mi nelíbila vyšponovaná teatrálnost (čišící i ze samotné výslechové místnosti) a z celého filmu jsem si neodnesl nic nového... Každopádně mu možná ještě dám jednu šanci... 60% (05.06.2014)