Closet Land

Ako divadelná hra to vie určite viac osloviť, lepšia atmosféra pre dej o dvoch postavách. Na film je ale mučenia málo, skôr psychologické než reálne, a filozofie veľa, hoci treba vyzdvihnúť majstrovskú hru Rickmana s hlasom. Madeleine je hlavne o tvári, aj keď trpí. Svojou absurditou film pripomína Proces Franza Kafku. Avšak ide o Pinochetovu skutočnosť zo sedemdesiatych rokov a pani s politicky veľmi nekorektným menom Veronica De Negri, ktorú osem mesiacov väznili, neskôr na ulici upálili jej syna a aspoň malej spravodlivosti sa dočkala až po skoro 30 rokoch. Niektorí sa jej nedočkajú nikdy. (22.11.2023)

"Jak můžeš zavřít lidskou duši?" Už dlouho jsem neviděla tak silné a zvláštní komorní drama, jako je Closet Land, které svým podáním působí spíš víc divadelně než filmově. Depresivní studená atmosféra o kterou se postaraly kulisy a tmavé barevné ladění podkreslovaly už tak silné napětí vznikající mezi dvěma hlavními a jedinými protagonisty. Prolínání osobní a politické roviny mně trochu rušily, ale základní poselství z celého dlouhého dialogu spisovatelky a vyslýchajícího vyčnívalo zcela jasně a nakonec bylo i podtržené dovětkem v závěru. Zcela jednoznačně na mě zapůsobila druhá a finální část, ta gradace byla strhující současně i s výkony obou herců i když se musím přiznat, že Alan je Alan a z jeho výkonu jsem měla snad nejintenzivnější zážitek i když Madeleine byla na konci taky skvělá. Na některé filmy se člověk nemá dívat, když má smutek na duši a tohle je rozhodně jeden z nich. (10.04.2013)

Velmi zajímavé a také velmi psycho. Nicméně mi tam moc neseděl ten mix politiky jakéhosi totalitního státu se zneužíváním hrdinky v jejím v dětství. Rickman hrál parádně i když ty jeho více role byly už hodně divadýlkové a moc mi tam neseděly. Madeleine Stowe mu byla ve své křehkosti a kráse dokonalou obětí... Těžko vybrat jiný protipól sadistickému vyšetřovateli. Ano, lidskou duši nelze spoutat. Nelze ji získat ani zlomit. Pokud nechceme, nikdo se k ní nedostane. Každý si ji chrání jinak. Někdo v nebezpečí, trýzněn a mučen, přesvědčen o pravdě nakonec může získat trýzněním i vnitřní sílu, kterou dříve neměl. Už se tu pak nebavíme o zmrzačeném umírajícím tělu, ale o duchu. Je zvláštní, že ve většině režimů stále funguje jako prostředek doznání - podpis. Dobrovolný podpis podezřelého pod nějakým prohlášením. Ani ta nejhorší diktatura se jej nesnaží napodobovat, pro ně má cenu když je pravý. Když je podepsán zlomenou obětí. Jako když ďábel chce na úpis jen těch těch pár písmen tvořících jméno psané brkem smočeným v kapičce krve. Tři měsíčky česneku. * * * (14.11.2016)

Tenhle film je myslím docela neznámý, což je škoda, protože se jedná o film kvalitní. Opět jsem ho objevila především kvůli Alanu Rickmanovi, a protože je to snímek, kde po celou dobu uvidíte jen dva herce (jedním z nich je samozřejmě Rickman), Alana si užijete dosytosti. Všem fanouškům tedy vřele doporučuji. Předem jsem tak úplně netušila, co se na mě chystá, takže pro mě film byl příjemným překvapením. Teda vlastně nepříjemným, neboť je to thriller, psychologické drama jak má být. Napětí, emoce, úžasně budovaná klaustrofobní atmosféra, sadistický Rickman, náznaky, nedovětky, nejasnosti, více možností výkladu. No a samozřejmě tam je ta rovina s poselstvím, je to mimo jiné politická alegorie, až si říkáte, že 1984 hadra. A přitom rovina osobní, kdy se hlavní hrdinka vyrovnává s traumatem z dětství, je možná ještě silnější. Nevím, jestli byl Closet Land někdy zpracován na divadle, ale ten film si o to úplně říká. Kdybych byla dramaturg, šla bych do toho hned. (04.04.2012)

Intenzivní zážitek. Madeleine Stowe je spisovatelka, v jejíž poslední (ještě nevydané) knížce pro děti "státní bezpečnost" objevila politický podtext, ve skutečnosti se ale psaním snaží vyrovnat s traumatem z dětství (to není spoiler, divákovi to dojde skoro hned). Fyzické a psychické týrání je v tomhle případě o to působivější, že jeho obětí je nervově labilní žena. Alan Rickman je vyšetřovatel, který kdysi býval profesor a dobrý člověk, ale teď si tuhle prácičku vyloženě užívá. Madeleine mlátí, vyhrožuje, hraje si s ní (a jejím traumatem) a apeluje na její rozum. Přitom se jí ale ze svého úhlu pohledu vlastně snaží pomoct tím, že ji nutí k podpisu přiznání. Tenhle bad guy je ovšem neodolatelný, kdykoliv je vůči spisovatelce vyloženě dominantní. Closet Land bohužel nepůsobí příliš filmově, ale tak trochu nevyhnutelně divadelně. "Co vás nutí k téhle práci. Je to snad nějaká psychická porucha?" (02.11.2009)