Križovatka

Dva dobří herci v hlavních rolích, Richard Gere a Sharon Stone, a film je to unylý a bez života. Mark Rydell si s podivným scénářem naprosto nevěděl rady. Chtěl poskládat působivou mozaiku, ale vždy mu nějaký ten potřebný dílek scházel nebo přebýval. Nikdy nenašel ideální poměr mezi vztahem tří lidí a mezi vyhrocením vztahu. Retrospektivní vyprávění příběhu o zhrouceném manželství a počínajícím vztahu nebylo zvoleno dobře. Záměr odlišit příběh od tuctu podobných právě netradičním stylem vyprávění byl dost ošidný a nevyšel podle představ autorů. Herci ve svých nepropracovaných postavách také neodvádějí nic mimořádného. Film, který návod na rozpad manželství podává hodně sklesle a umrle. S takovým hereckým obsazením mohlo vzniknout dobré drama. 40% (18.06.2012)

Gere má sice ve filmu několik slabších chvilek, ale jinak je v tomto emocionálně komplikovaném příběhu víc než kvalitní a jeho strhující monolog v telefonní budce je neskutečně výbušná záležitost. Pokud si při ní člověk uvědomí jak brilantně dokázal Rydell zachytit tak reálné věci v lidském životě, je jasné, že se mu snímek nemůže nelíbit (a v pohodě ustojí i to trapné jezero ke konci). Pro člověka, který podobný pocit nezažil to bude pravděpodobně jen utahaná a nic neříkající story. (30.07.2008)

U málokterého filmu jsem tak dlouho váhala, jak ho ohodnotit. Možná je něco pravdy na tom, že naplno na člověka dolehne až poté, co se sám ocitne na nějaké té partnerské nebo životní křižovatce, ale nemyslím si, že je to nutné. Spíš jde o vědomí, že láska, manželství a vztahy vůbec jsou proměnnými v rovnici se stejně nejistým výsledkem jako bývá výsledek snahy podruhé vlézt do jedné řeky. Film má svá nesporná slabá a hluchá místa a některé herecké výkony k nim patří, ale na Gereovi a Stoneové je přinejmenším sympatická jejich snaha ztvárnit protentokrát obyčejné lidi s obyčejnými problémy. Může to chvílemi nudit, chvílemi děsit, chvílemi odpuzovat, ale od toho, co nám provádí život, ostatní i my sami, se to až tak neliší. I když to většinou nemívá tak dramatické rozuzlení. (14.08.2007)

Architekt Gere stojí na křižovatce a neví kudy. Co takhle se v ní navzdory předpisům otočit a zkusit bílou šálu se sekáčkem na led..? Nejdříve snobská nádoba plná prázdných emocí a pak silných posledních 20 minut s dopisem, co (ne)našel adresáta. Hodnocení bude evidentně kolísat podle životních zkušeností s pálením mostů a usazením rozumu a citu do trvalé opozice a to je právě na kouzlu zvaném film to nekrásnější… (17.12.2010)

JELIKOŽ MÁM JIŽ PO ČTYŘICÍTCE , TAK PRO MNE DOSTI DOBRÉ AŽ VELMI DOBRÉ . A JE FAKT , ŽE I JÁ MÁM K FILMU TAKOVÝ OSOBNÍ VZTAH JELIKOŽ . . . ATD . TAKŽE JSEM MU ROZUMĚL , TEDY VINCENTOVI . JO , JE TO NĚKDY DOSTI SPLETITÉ A SLOŽITÉ TEN ŽIVOT . JO , JO . TAK HLAVU VZHŮRU , VINCENTOVÉ . (05.07.2013)