Vražda na večeri

Ze starého kufříka se zaprášeným papundeklovým divadélkem Neil Simon vytáhl a sestavil hravou skládanku prvků pro detektivní žánr v literatuře a filmu typických. A mistrovským způsobem. Parta zkušených borců svého oboru se díky záhadnému pozvání sešla, aby se stala svědkem prapodivných událostí, přinášejících hodně nezvyklý případ. Celé dění se stává velice originální detektivkou naruby, která zároveň už sama v sobě přináší propracovanou parodii na tento žánr a všechna dnes již legendární klišé (způsoby usmrcení, dedukce a kriminalistické metody, rafinované počínání zločinců i nadpřirozené schopnosti vyšetřovatelů) obrací k zábavným pointám v podobě řadě hlášek, gagů či celkových vyústění. Jediná postava zde v celém panoptiku není zbytečná. A schválně, viděli jste už někdy obhlížet hlavu mrtvoly dvíháním její hlavy s perama v uších? Z hlediska kriminalistického je to přeci správný postup, hlavně nezanechat žádné nové otisky!! :o)  ***** Z celého panoptika mi nejvíc během sledování padli do noty Alec Guinness s nadpozemským výrazem slepého komorníka a Peter Sellers tentokrát jako čínský inspektor. Filmu připisuju jako klad také, že funguje výborně i bez bližších znalostí kolem postav detektiva: až po zhlédnutí jsem zjistil, kdo je to vlastně ten Sam Spade, tedy pan Bogart z Maltézského sokla... Alespoň v úvodu mne úpřimně pobavila parodie na legendární scénu ze Mzdy strachu s noční jízdou auťákem přes rozpadající se dřevěný most. Sám se ale začínám těšit, až se mi časem podaří objevit v této hříčce další ojedinělé souvislosti, skryté nápady a odkazy. Tahle vražda i večeře se totiž navzdory odhaleným skutečnostem v závěru příběhu opravdu povedly! 90% (31.12.2019)

Jsem trošku zklamaný. Připadá mi to přeplněné. Spousta a spousta dobrých fórů, to ano, ale valí se to jaksi mechanicky. Není to dobrý příběh, spíš sitcom, nebo silvestrovská estráda. --- Vícekrát se mi vnucovalo srovnání s českým Fantomem Morrisvillu. Tam tvůrci podle mého soudu postupovali rozvážněji a výsledek je kompaktnější. (06.08.2013)

„Jak vidíte (ne)vidím, vraždit se však (ne)stydím.“ Slouží-li u vás slepý majordomus, asi nebude nejlepší nápad přijmout hluchoněmou kuchařku. A jako bonus i negramotnou :-), tedy nic neřeší ani cedulka s objednávkou večerního menu. Pár podobně zabijáckých gagů, hvězdný casting a originální poručík Columbo i inspektor Clouseau, parodující sami sebe. Našlapáno spoustou slovních hříček a odkazů na nejznámější světové detektivy. Nicméně, divákovy šedé buňky mozkové to moc neprovětrá a humor je zde každý pes (!) jiná ves, dost nevyvážený. Všeho moc imho škodí. VRAŽEDNÉ OKÉNKO: [][] Zazvoníte-li u vchodu a ozve se strašlivý výkřik, tak hlasitý až to rozdrnčí okenní tabulky, znamená to: Ꙭ Přišli jste právě včas, někoho tam vraždí! Ꙭ A koho? Snad ne toho remcajícího multiuživatele Gand_alf? Ꙭ Nikdo nikoho nemorduje. Když zazvoníte ještě párkrát, dojde vám to. Ꙭ Že Lionel Twain je starý srandista a  jeho domovní zvonek nezvoní, ale vříská hrůzou jako právě vražděná žena. [][] Nevyřešenou záhadou, hodnou (zde nepovedeného) Hercule Poirota, zůstává, proč to plešatý inspektor Omnibus o hvězdu nadhodnotil. (02.11.2023)

Teda starší kousky, komedie kór, moc nemusím, ale co se mi to dostalo do rukou tentokrát! Tak hravý film, v němž pomalu nenajdete větu, která by nemohla být hláškou, tak atmosférický a navíc luxusně obsazený kousek, to se málokdy vidí. A ta melodie byla taky setsakramentsky chytlavá, podvědomě jsem si jí broukala celý film, ať už hrála, nebo ne. Murder by death je nabitý tolika nápady, vtípky a hláškami, že to všechno na jedno zkouknutí nejde absolutně pobrat (dokonce jsem včera viděla jen první půlhodinku a dnes jsem si film s chutí pustila od začátku, než abych ho jen dokoukala). PS: Bodla jsem tomu čtyři hvězdy a chtěla jsem napsat: "Po dlouhé době film, který to u mě málem dotáhl na plnej počet.", ale pak jsem se sama sebe zeptala: "Kvůli čemu to na těch pět hvězd nedotáhl, co mu chybělo?" A na nic jsem nepřišla... 90% (23.04.2012)

Taškařiční detektivka, na které jsou nejvýraznějším prvkem jednotlivé postavy, ztvárněné známými a herecky vyspělými tvářemi. Důležitou postavou tohoto filmu je taky převážně inscenační scénárista Neil Simon, jehož vytříbený cit pro charaktery postav, a z nich plynoucí gagy, dělá z této v závěru hodně zmatečné, podprahové parodie setsakramentsky zábávnou podívanou. Bavil jsem se na 75%. (31.07.2014)