Réžia:
David CronenbergScenár:
David CronenbergKamera:
Peter SuschitzkyHrajú:
Peter Weller, Judy Davis, Ian Holm, Julian Sands, Roy Scheider, Monique Mercure, Nicholas Campbell, Julian Richings, Louis Ferreira, Sean McCann (viac)Obsahy(1)
Pozvání ke stolu pro otrlé. Kanadsko-britský film podle románu Williama S. Burroughse. Americký spisovatel William Seward Burroughs (1914–1997) vystudoval anglickou literaturu na Harvardově univerzitě a ve čtyřicátých letech se setkal se spřízněnými dušemi, představiteli tzv. „beat generation“, Jackem Kerouacem a Allenem Ginsbergem, kteří mu dali popud k vlastní literární činnosti. Jeho dílo, ovlivněné sci-fi žánrem, homosexuální orientací a dlouholetým užíváním drog, tvoří fantaskní až surrealistické prózy (nejznámější romány – Feťák, Teplouš, Nahý oběd, Lístek, který explodoval, Města rudých nocí, Místo slepých uliček). Kanadský režisér David Cronenberg (nar. 1943) rovněž studoval anglickou literaturu a i v mnoha dalších aspektech jsou jeho osudy a dílo podobné Burroughsovu. Začínal jako undergroundový filmař se zálibou ve sci-fi hororech a bizarních příbězích, což mu už zůstalo. Dnes je předním kultovním tvůrcem (nejznámější filmy – Scanners, Videodrom, Moucha, Příliš dokonalá podoba, Crash). Jeho adaptace Nahého oběda (vydán 1959, poprvé česky 1994) je kombinací předlohy a Burroughsova životopisu. Ústřední postava William Lee (což byl spisovatelův pseudonym) pracuje jako hubitel hmyzu a stále hlouběji se propadá do drogové závislosti, takže přestává rozlišovat skutečnost od fantazie, v níž psací stroje získávají podobu mluvících brouků a on sám se stává protagonistou jakési špionážní historky. Hlavní roli ztvárnil americký herec Peter Weller (jeho nejznámější rolí pravděpodobně zůstane RoboCop ze stejnojmenného filmu), který dokonale napodobil Burroughsův hlas i manýrismy. Cronenberg do snímku ústrojně zakomponoval tragickou událost ze spisovatelova života, kdy v opilosti nešťastnou náhodou zastřelil svoji ženu Joan Vollmerovou, i jeho pobyt v marockém Tangeru. I další postavy filmu mají svoje předobrazy. Hrdinovi kamarádi Hank a Martin jsou nepochybně Kerouac s Ginsbergem a postava autora Toma Frosta, jehož představuje významný anglický herec Ian Holm (Bilbo Pytlík v Pánovi prstenů), zase reprezentuje známého britského spisovatele Paula Bowlese. Snímek, natočený v kanadsko-britské koprodukci, získal celkem sedm kanadských výročních cen Genie (obdoba amerického Oscara), mj. za nejlepší film, režii, kameru a výpravu. Z řady dalších prestižních ocenění jmenujme alespoň Cenu newyorských filmových kritiků za nejlepší scénář a Cenu Národního sdružení filmových kritiků za nejlepší scénář a režii. (Česká televize)
(viac)Videá (1)
Recenzie (189)
Je spousta důvodů, proč NAHÝ OBĚD zůstal hluboko ve stínu famózní předlohy. Prvním zásadním je příliš konkrétní médium filmu, které neumí věrohodně převést fantazijní a stylistické orgie Burroughsovy knihy. Druhým zásadním pak to, že na rozdíl od Burroughse je Cronenberg nenapravitelný suchoprd. Na druhou stranu – ten film není jen špatnou adaptací. Takže dávám třetí * za to, že DC neotročil, zůstal svůj a vložil do přepisu něco ze své análně-transformačně-kafkovské poetiky; stejně tak celkem zajímavě posunul do popředí biografické prvky díla (smrt Burroughsovy ženy), resp. obecnější, postmoderní „úvahu“ nad vztahem spisovatele a jeho média. ()
William, it was really something! Připadám si jako voyeur. In the Crutch-hungry Dark was where we flayed our Mark. Oh, and we were Gone! Kings of Oblivion. We were so Turned On. In the Mind-Warp Pavilion. Tyhle verše nejsou z mé hlavy, ale v souvislosti s Naked Lunch se bez ustání derou na mysl (ctěný autor snad promine). ()
W.S.Burroughs byl opravdový génius a pokud bych měl tenhle film hodnotit jako jeho nejslavnější dílo převedené do filmové podoby, musel bych hodnotit hodně nízko, protože zdaleka nevyužívá všech motivů, možností, detailů a vůbec celého potenciálu knihy. Naopak si spooustu věcí úplně zbytečně vymýšlí(dějovou linku, bizarní scény, postavy.....) Na druhou stranu, Cronenberg je opravdový filmový masér s obrovskou, podivínskou fantasií a-i když genialitě Burroughse se nevyrovná-jeho snímek, sám o sobě, bez pojítka s knihou, funguje velmi dobře. =Námět mu slouží jako odrazový můstek pro všechny ujetosti, proměny, deformace v neburroughsovském ale stylově čistě Cronenbergovském duchu-tak jak to od něj známe a jak to milujeme.----------------------------Pro Javerta : Co já vím,tak BIll tohle viděl a nadšený teda rozhodně nebyl :( ()
Snad nejúchylnější a nejodpudivější film, co jsem kdy viděl. Plno perverzních a totálně nechutných scén. Konstantní wtf. Moc jsem se ani neorientoval v tom, co se děje (možná díky neznalosti Burroughse). Každá postava mě děsila (hned několik jich jakoby přelezlo z nějakého Lynchova filmu, kde by byly ale naprosto zkousnutelné a "míň" divné). Nesnáším vše, co má víc jak 4 nohy, takže si uděluju pochvalu za dokoukání do konce. Po tomhle se budu mít víc na pozoru před psacími stroji a v jejich okolí se vyvaruju jakékoli omamné látce. Hnusných 65% ()
Sorry, ale já na tyhle drogové tripy bez hlavy a paty nikdy moc nebyl. Naštěstí to pro mě nebyl žádný vyložený průser jako třeba Krajina přílivu nebo Strach a hnus v Las Vegas, na to tu vše do jisté míry zachraňovaly Cronenbergovy typické originální nápady, které mě na tom snad jako jediné zajímaly, ale dvě hodiny pro mě utáhnout nedokázaly a časem už mě to přestávalo bavit. Zhruba chápu, že je to celé spisovatelské vyjádření vzteku k tomu, že tvůrce vždycky musí být někomu podřízený a že úplně svobodný nemůže být asi nikdy, ale stejně jsem čekal, že z toho vypadne víc. Takhle tu jen spisovatel celou dobu fetoval, měl halucinace, cosi sepisoval a bojoval se svojí potlačovanou homosexualitou. Kniha předpokládám bude takové typicky beatnické dílo, film to naznačuje víc než dost, ale už poněkolikáté jsem se přesvědčil, že o dílech autorů z této skupiny si sice rád něco nastuduji, ale nebaví mě je číst či sledovat. Holt nejsem jeden z těch, který by byl schopný Nahý oběd víc docenit, ale chápu ty, kteří ano. Jen teda ten pocit určité samoúčelnosti jsem v tom časem začal cítit taky... Lepší 2* ()
Galéria (53)
Zaujímavosti (16)
- Jméno postavy William Lee je pseudonym, který používal William S. Burroughs, když psal svůj první román "Junky" (česky Feťák). Část knihy - vyprávění o mluvící prdeli - je přímo slovo od slova převyprávěné ve filmu. Na začátku filmu pronese jedna postava větu "No glot, C'lom Fliday", což je poslední věta onoho románu. (Othello)
- Film je zaplněn skutečnými postavami, které znal autor předlohy William S. Burroughs. Například Bill Lee (Peter Weller) stejně jako Burroughs pracuje jako deratizér, je drogově závislý a opilý omylem zastřelil svou ženu, když s ní opilý hrál hru na Williama Tella. Postava Joan Lee (Judy Davis) je postavená na Joan Vollmer, Burroughsově manželce. Hank (Nicholas Campbell) a Martin (Michael Zenliker) - Billovi oblíbení spisovatelé jsou založeni na Jacku Keruacovi a Allenu Ginsbergovi. Burroughs se přestěhoval do okolí Tangeru v Maroku, tehdy známé jako International Zone (mezinárodní oblast), z toho vznikla společnost Interzone. Tom Frost (Ian Holm) je očividně postavený na Paulu Bowlesovi, americkém skladateli a překladateli, zatímco Kiki (Joseph Scoren) je ve skutečnosti jméno mladíka, se kterým měl Burroughs v Tangeru během doby, co psal Naked Lunch. (Othello)
- Kvůli roli v Nahém obědě odmítl Peter Weller hlavní roli v Robocopovi 3. (Holina)
Reklama