Súboj titanov

Scenáristický guláš motivů z antické a severské mytologie sloužící jako záminka k patnáctimilionové trikové přehlídce pookénkovou animací rozpohybovaných bájných monster v čele s titulním Krakenem, který odstartoval vlnu fantasy filmů v první polovině 80. let a odchoval celou jednu generaci. Triky měly po záruce snad už v době vzniku, ale stejně jsem u scén boje s Medůzou a přerostlými škorpiony měl nasráno v kalhotách. Z nostalgie a za Ursulu Andress jako Afroditu jedna hvězda navíc. (06.09.2007)

V detstve patril tento fantasy snímok medzi moje najobľúbenejšie. "Súboj Titanov" som vtedy sledoval s úžasom. Doslova som ho žral. Staré grécke povesti a ich hrdinovia ma fascinovali. Dnes už ma to ani zďaleka nedokáže tak očariť. Už sa naň proste nedokážem pozerať očami mladého chalaniska, čo baží po dobrodružstve. Teraz už tam vidím kopec nedostatkov, ktoré mi výrazne kazia divácky pôžitok. Zub času zožuval moju nevinnú detskú fantáziu a poriadne sa zakusol i do tohto filmu. Trocha mi je to aj ľúto, ale taký je život. *** (25.09.2012)

Oblíbený film mého dětství, který však nemilosrdně ohlodal zub času, zvláště efekty působí v dnešní době vyloženě úsměvně. Sentiment je však mocný - "Souboj Titánů" byl nádherným a napínavým dobrodružstvím, kouzelnou pohádkou, co byla v těch dávných letech přetrumfnuta snad jen "Nekonečným příběhem". Tehdy bych dala 5*, dnes s přivřenýma očima 3*, spravedlivým kompromisem tedy bude 75%. (03.03.2009)

Velkofilm vzdávající hold mýtům antického Řecka, a také slavným filmům o Sidibádovi, Jásonovi a jim podobným - a jakýmsi interním způsobem i jejich filmověřemeslnému otci, Rayi Harryhausenovi. Ony ty efekty měly své kouzlo, ne že ne, a ohánět se tady Star Treky a Hvězdnými Válkami by bylo poněkud hloupé;) No ale pojďme dále - Sir Laurence Olivier jako Zeus, to je skutečně něco, co se nevidí každý den. Scénář je chytře napsaný tak, aby se alespoň otřel o co nejvíce legendárních postav starého Řecka, a nutno říci, že není nudný, ani nedělá z Persea žádného nezranitelného nadčlověka, což je velmi sympatické. A proč to dál rozpitvávat, je to prostě nejzábavnější film o době olympského panteonu, jaký jsem zatím viděl. 80% (24.02.2005)

Ještě mám v živé paměti filmové plakáty zvoucí na tento film. Když jsem v dětských letech četl antické báje a pověsti, příběhy bohů, tolik připomínajících lidi, a lidí, do nichž antičtí lidé vložili tolik božského, vždy jsem toužil po tom, aby to, co slova mohou jenom naznačit, bylo převedeno na stříbrné plátno. Aby zázraky ožily, zpozemštily se, aby antická vize nabyla na předmětnosti a jsoucnosti. Stejně tak si vybavuji pochyby, které mnou procházely, protože řadě filmových tvůrců se zdá, že tyto látky snesou všechno a nejsou dostatečně imunní vůči prvoplánovým komerčním kasovním úspěchům. O to sladší byl rezultující pocit ulehčení, neboť v tomto případě se tvůrci opravdu snažili dodržet půdorys antické báje, tragédii i povznesení protagonistů a někde v pozadí skutečná jádra těchto plnokrevných předchůdců fantastiky. Vykopal-li posléze Schliemann Tróju, protože důsledně, stíhán posměchem tehdejší badatelské komunity, respektoval Homéra a jeho dílo, vykopali jeho nástupci postupně hradiska a města mykénského věku. Doby, která předchází vpádu drsných Dórů, posledního grechického kmene antické doby. Základy Evropy, první krůčky evropského lidstva, chetitské Acchijavy, jsou v každém případě jedinečné. A naivita triků tvůrců filmu, který dokázal tak důsledně přiblížit jednu z klíčových bájí tohoto pozoruhodného kulturního dědictví, tuto fasnicinující krásu obohacuje o další nezapomenutelný rozměr. Skutečná kvalita nestárne. (28.03.2011)