Réžia:
John G. AvildsenScenár:
Robert Mark KamenKamera:
James CrabeHudba:
Bill ContiHrajú:
Ralph Macchio, Pat Morita, Elisabeth Shue, Martin Kove, Randee Heller, William Zabka, Rob Garrison, Chad McQueen, Bruce Malmuth, Larry B. Scott, Larry Drake (viac)VOD (3)
Obsahy(1)
Danny La Russo se přestěhuje s matkou z New Jersey do Kalifornie. V novém prostředí se mu příliš nelíbí, zvláště když se hned ze začátku dostane do konfliktu s místní bandou výrostků, vedených sebevědomým Johnnym, který nesnáší, že se Danny úspěšně dvoří jeho bývalé dívce Ali. Danny se chce naučit karate, aby se vyrovnal fyzicky silnějším chlapcům, kteří navštěvují místní školu japonského bojového umění. Starý Japonec Miyagi se Dannyho ujme, vyjedná příměří s Johnnyho partou a slíbí chlapci, že ho připraví na místní přebory. Snaží se svému žákovi vysvětlit základní věc - ovládáním karate se má násilí zabránit, nikoli ho provokovat. Danny zprvu nechápe, proč má místo nácviku úderů natírat Miyagimu plot a leštit auta, ale Japonec chlapci dokáže správnost svého přístupu. Danny zahájí přebory váhavě, ale postupně se zlepšuje a dostane se až do finále... (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (256)
A zase si jednou nadávám, že jsem ve svém dětství zasklil nějakou klasiku. Protože Karate Kida bych jako malý kid posedlý Strážci vesmíru, Hromkočkami a Matrixem vážně miloval. A přitom to je karate film, který je prakticky bez karate. Toho se dočkáme jen na konci a popravdě jde o nejslabší část celého filmu. Hudebně podkreslená sekvence soubojů (po americku montáž) je ještě dobrá, ale finální souboj Dannyho s Johnnym stojí za prd! Jinak ale převládá nadšení. Dokonalé comming of age, jehož příběh je navíc vcelku originální a i tam, kde na první pohled sleduje šablonu, se většinou nebojí vyhnout se té nejvyšlapanější cestičce. Ano, je to naivní a zjednodušující, ale je to film pro děti. Nebýt toho slabého finále, nebál bych se napálit plný počet. PS: Nějak nepobírám, že z celé dětské trojice je suverénně nejstarší Ralph Macchio. ()
Klasický teenagerský sportovní příběh není o akčních soubojích, vznětlivý chlapec (nový na škole s luxusní přítelkyní) musí nejprve přijmout obrannou filosofii karate, podstoupit kuriózní trénink (leštění aut, broušení podlahy, natírání plotu) a povznést se na duchu, než uspěje v turnaji proti svému šikanovateli z až úsměvně krvelačného doja Cobra Kai. Skvělý Pat Morita (nominován na Oscara!) jeho snažení mistrovsky vede i odlehčuje, jak sype z rukávu jedno zenové životní moudro za druhým, a (nejen) úplný závěr připomene prvního Rockyho. ()
Po mnoha letech jsem se po rozpačitém rozmyšlení rozhodla oživit střípky tohoto pokladu z dětských let. Happy end tu jde sice cítit v kostech od prvních momentů a štěstí hrdinovi nahrává i v těch nejméně šťastných situacích, ale já - i přes tu značnou míru náznaků, že se bude jednat o dítě štěstěny - tomu klukovi z Jersey pro jistotu nepřestávám ani na okamžik držet palce. Danielův oslnivý úsměv, přidrzlý humor a kuráž mě za odměnu provází příběhem od počátečního vykopnutí dveří až po finální 'crane kick' . Ukazuje mi a připomíná, že cesta za vítězstvím je strnitá a i přesto, že píle a vytrvalost se vyplácí, může lehce přijít vniveč při ztrátě rovnováhy. Danny však naštěstí mě ani svého mistra nezklame, naopak naplní pýchou, a to když získává to nejcennější vítězství - vítězství nad svým největším nepřítelem, sám sebou. Uvědoměním si, že ten nejdůležitější souboj vede právě sám se sebou, předčil Daniel všechna moje očekávání, a já zůstávám u obrazovky až do konce posledních tónů a smutně se loučím. První díl Karate Kid obsahuje všechno, po čem cílené publikum touží, a ještě něco navíc. Kouzlo poselství je o to silnější pro svět dospělých, jen se na něj nikdy nesmí zapomínat dívat dětskýma očima, jinak hrozí, že zůstane nevyslyšeno. 5* právě za to připomenutí důležitosti balance, za různé malé detaily nutící mě k zamyšlení a taky kvůli zdejšímu , pro mě překvapivě, nízkému hodnocení. ()
Ten, kdo vyrůstal v generaci prožívající vrchol vlny béčkových karate filmů, tuší, kým jsem se nechal inspirovat při vymýšlení své přezdívky zde na ČSFD a komu bych dnes zároveň rád věnoval tento svůj jubilejní stý komentář: Mladý Daniel La Russo neboli Danielsan, nadšenec do karate, se stěhuje se svojí matkou do Kalifornie, kde potká velkého japonského mudrce, bonsai květináře, správce činžovního domu, majitele zenové zahrady, sběratele starých aut a především největšího mistra balancu pana Miyagiho, který mu pomůže vyřešit trable ve škole, připraví jej na karate turnaj a hlavně mu naznačí etické hodnoty, jimiž by se měl řídit a skrze něž by měla vést jeho životní cesta. Byť podobných filmů bylo natočeno mnoho a většina podle stejného vzorce, první díl Karate Kid nad nimi vyniká a to díky poctivému zpracování vztahu učitel – žák. Vytknul bych pouze použití několika dějových zkratek, což bývá u tohoto žánru zvykem, ale jinak se jedná o naprostou kultovku a přiznávám se: Kdysi jsem se několikrát rozsekal během amatérského zkoušení Miyagiho sokola :-) ()
[65%] V tu dobu vznikaly daleko lepší obdobná béčka. Navíc jsem žádný díl Karate Kid nikdy před tím neviděl – nějak mi to ušlo. Až po sledování seriálu COBRA KAI jsem se neubránil zvědavosti a nedoplnil si to. Tento první díl je asi pro mnohé taková klasika. Postavy jsou dobré – Ralph Macchio působí jako sympaťák, trochu naivní, ale dobrý. Máme tu další postavy jako je starý mistr, drsný William Zabka nebo charismatický Martin Kove. Karate jako takové zde působí dost amatérsky, ale ve finále při turnaji mě už bavilo více. Takže žádná velká pecka, ale na to 1 vidění je to docela slušná podívaná. Na Cobra kai se to ale nechytá. ()
Galéria (69)
Zaujímavosti (44)
- Ralph Macchio (Daniel LaRusso) později vzpomínal, že se mu původně název The Karate Kid vůbec nelíbil. Připadal mu spíš jako něco pro děti a ne jako potenciální filmový hit. (NIRO)
- Žlté auto, ktoré Daniel voskoval v rámci tréningu, dostal potom Ralph Macchio od producentov ako dar. (genetique)
- Vo filme zaznie skladba "Cruel Summer" od ženskej skupiny Bananarama. Skladba bola najskôr vydaná skupinou ako samostatný singel v roku 1983. Pieseň sa v tom roku dostala na ôsme miesto v gnglickej hitparáde UK Singles Chart. Po zaradení do filmu jej popularita veľmi vzrástla a dostala sa na deviate miesto v americkom rebríčku Billboard Hot 100. Aj napriek tomu skupina nedovolila, aby bola pieseň zaradená na album soundtracku k filmu. V rebríčku 100 najväčších hitov 80. rokov sa umiestnila na 44. mieste. Billboard označil skladbu číslom 13 na svojom zozname "100 najlepších skladieb dievčenskej skupiny všetkých čias". (Raccoon.city)
Reklama