Ryeong

Min Ji-won je mladá študentka strednej školy, ktorá trpí stratou pamäti. Na nič z minulosti si nespomína. Má však plán. Chce odísť z domu, všetko hodiť za hlavu a začať tak nový život. Ako sa však blíži jej odchod, začnú sa diať zvláštne veci. Niektoré z jej spolužiačok umierajú za záhadných okolností a Mi Jin-won začína vidieť ich duchov. Netuší čo sa to vlastne deje, ale na počudovanie si začína vybavovať svoju minulosť. Tá však mala zrejme zostať zabudnutou. Jedna z najslabších ducharín aké som videl. Len vďaka sile originality príbehu dávam dve *. Tento horor nijak nevystraší, čo je obrovská škoda. Mohla to byť pecka. (31.10.2012)

Problém tohohle filmu není ani tak v dalším dlouhovlasém duchovi ženského pohlaví. Přeci jen, 95% Asiatek má černé vlasy a zhruba 80% je má dlouhé, navíc dlouhovlasý duch prostě patří do asijského folkloru a má v něm své nezanedbatelné místo. Stěžovat si na tohle, to je asi jako stěžovat si na dalšího zápaďáckého sériového vraha, dalšího z Three Fingerova příbuzenstva nebo spratkovitého haranta. Navíc, Asiati, a Korejci obzvláště, když už nic, umí v mnohých, i zcela neoriginálních filmech, prostě nahustit atmosféru, nahnat strach a s podobnými scénami si hezky vizuálně vyhrát. Problém ale nastává v okamžiku, kdy příběh začne okatě pošilhávat a tu a tam nepokrytě vykrádat jeden známý kult. To film sráží až někam k prostému průměru. Ale závěrečný zvrat nebyl úplně marný, ta premisa o ex-post osudu hlavních aktérek jistého činu, se mi docela zamlouvala. Představitelku hlavní role Ha-neul Kim jsem nedávno viděl v Beul-la-in-deu (a proto mi byla pořád povědomá) a tak bylo příjemné podívat se na její začátky. A tady si s oběma polohami své postavy pohrála docela dobře. 2,5* (22.09.2014)

Mně tahle duchařina přišla ve všech ohledech velmi solidní. Slušný příběh s poměrně povedenou a překvapivou pointou (byť nutno říct, že na dlouhovlasé východní duchařiny expert nejsem, spíš je teprve začínám dokoukávat, takže pro horrorfanoušky orientované na Asii ta pointa příliš překvapivá být nemusí, nevím), řemeslo velmi na úrovni, i ten duch si celkem získal můj respekt. Palec nahoru, povedený korejský duchařský kousek, byť žádný výbuch originality samozřejmě divák čekat nemůže. (13.06.2012)

Originalita vyobrazenia ázijskej duchariny ostane v tomto období pravdepodobne už iba utópiou (dokonca vrcholná scéna filmu porušovaním toku obrazu jasne čerpá aj z amerického remaku Kruhu), kde správne rozuzlenie pointy "napozerané oči" odhadnú už v úvodnej tretine. Znova tak ostáva iba slušne budovaná atmosféra produkjúca zopár vydarených ľakačiek. (12.03.2005)

Ryeong není tradiční korejská duchařina ve stylu japonského Ringu :) S tímto archetypálním snímkem toho má opravdu pramálo společného, spíše nic. Celý děj je postaven na tom, že nikdo netuší, proč se to všechno vlastně děje a na rozplétání mrazivé záhady - důraz je pak kladen především na tuto dramaticky-mysteriózní složku, nikoli na záběrech napudrovaných obličejů či jiných nestrašidelných klišé. Abych to shrnul: tenhle film sice nemá duchy, ale má ducha. (16.03.2007)