Neuveriteľný Hulk

Z antické tragédie prokládané akcí Marvel sešel o pár schodů dolů. A zůstal stát v rozporuplném mezipatře. Pět let po více než rozpačitě přijaté Leeho vizi se není čemu divit, když na ni máme zapomenout už v samém úvodu. Já ji můžu vidět třeba stokrát, ale vzdávám se, protože vím, že jsem v jasné menšině. Leterrier se ale tak moc těší na dříve upozaděné Hulk-smash, že mu hloubka postav nebo traumatické vsuvky moc neříkají a brazilský úvod dokonce otravuje. Co se týče ústředních charakterů a jejich představitelů, musím se také trochu mračit, protože Betty není tentokrát nic jiného než pohledný katalyzátor Bannerových emocí a Nortonovo herecké pojetí titulního hrdiny zavání občas až zarážející zkratkovitostí. Tak proč nakonec tak vysoké hodnocení? Protože jakákoli akční scéna je výbušnou, efektní podívanou, která bere dech a Blonsky aka Abomination se směle zařazuje do galerie v budoucnu proklínaných marvelovských záporáků, ke kterým mám ale pravidelně slabost. Rozhodující faktor pro čtvrtou hvězdu je ten, že tahle verze Hulka funguje jen a pouze jako vnadidlo na Avengers. Ano, Iron Man, Thor i Captain America jsou o třídu či dvě lepší a Bruce tak zůstává malým zeleným vzadu, ale z příliš nenápadné superhrdinské mezihry časem dozrál alespoň do příjemné jednohubky. 70% (27.10.2008)

Leterrier dokázal, že rutinní práci zvládá, ale nic světoborného v novém Hulkovi neukázal. Děj nepůsobí trapně, ale je přesně nalinkovaný, akční scény ujdou, ale ve srovnání s krvelačnými pudly a házení tanky v Leeho verzi je to hodně slabý odvar a herci si až na povedeného záporáka Rotha nějak nevědí rady. V rámci žánru pouhý standard, který Hulka opět uloží na pěkných pár let k ledu (pokud se neobjeví v Avengers). (15.07.2008)

Krátce po zhlédnutí jsem váhal mezi třemi a čtyřmi hvězdami, tak jsem se na to vyspal a najednou to bylo jasné. The Incredible Hulk je (bohužel) jen průměrná ukázka toho, jak otrocky udělat komiksový film. Hrdina musí utíkat před všemi, i svou dívkou, se kterou se shledá jen proto, aby ji v další scéně musel opustit, během filmu se objeví nový záporák… zkrátka a dobře, když tohle udělal Raimi v roce 2004 s druhým Spider-Manem, tak mu to ještě prošlo, protože on není jen řemeslník, ale má cit pro kameru a hudbu ve filmu. A navíc, do té doby to byl vrchol komiksu, to, že za nějakých pár let přijde "nějaký" Nolan a dá komiksům novou podobu, necháme stranou… Ale v roce 2011 (troufnu si tvrdit, že i v roce natočení) prostě tohle nemůže nikoho, kdo už pár komiksových filmů vidět, moc nadchnout. Některé bitky byly sice skvělé a už vím, kde se Lin inspiroval k té honičce přes brazilské favely u Fast Five, ale jinak je tu vše takové nijaké. Zachraňuje to akorát titulní dvojice (i když jsem Nortonovi toho Hulka moc nevěřil, tak očím překrásné Liv uvěřím cokoliv :-)) a stopáž. Film, který stačí vidět jen jednou. 60 %. P. S. A abych nezapomněl, je tu zřejmě nejvtipnější cameo Stana Leeho a když Robert Downey Jr. řekne "dáváme dohromady tým", tak jsem si vzpomněl, proč jsem si vlastně film sehnal - The Avengers se blíží! (02.11.2011)

Když vyletí tržby nad 200, musí na stejnou hodnotu vyletět i tep doktora Bannera aneb naštvaná pistáciová gorila z pralesa Marvel se vrací na scénu.. Tentokrát nepokrytě popcornová a obsahující 2,5 akce, v níž se Leterrier ukazuje relativně silný (final match s Abominationem má sympatickou béčkovou pokleslost), ovšem v civilních a emociálních scénách mně bylo špatně napsaného dua Norton, Tyler upřímně líto. Nehledě na to, že potřebný nadhled zůstal nejspíš schován pod fialovými XXL elasťáky z tržnice v Hatích a v té souvislosti se ptám, kdo si troufne na The Naked Hulk? Oberleutnant Lars VonTrier? Depka z proměn a explicitně se pohupující Banner junior by mohli být jeho parketou.. Po Avengers mohu s klidným svědomím prohlásit, že tu plachost a zranitelnost v protikladu zuřivě zelené destrukce nejlépe zvládnul pan Ruffalo a to nejen proto, že Lou Ferrigno by za kus pizzy prodal i svou vlastní matku.. (05.11.2012)

Leterrier se okatě veze na bourneovském stylu (úvod v Brazílii, hudba). Norton je psanec na neustálém útěku před armádou a zároveň řeší svůj problém. Je to natempované, ale není co hrát, dialogy jsou i na popcorn hodně velké béčko, plné těch nejklišovitějších frází, patosu, polibků v dešti a smutné hudby, "ironmanovský" nadhled nečekejte. Hulkovy mlátičky trikově slabší a ve tmě a vůbec mi chyběla velkolepější výprava. Průměrný popcorn ze kterého si zítra skor na nic nevzpomenete P.S proč Liv Tyler pořád šeptá? (15.07.2008)